Základní údaje

• Medvěd hnědý má jakožto druh obrovský areál výskytu sahající od Evropy přes severní Asii až po Japonsko a Severní Ameriku. Poddruh žijící v Evropě (Ursus arctos arctos) najdeme i na Sibiři.
• Evropu obývá asi 50 000 medvědů, z nich plné tři čtvrtiny žijí v Rusku, ostatní především ve Skandinávii, Pobaltí, v Karpatech, na Balkáně, v Dinárech a Alpách, izolované populace se nacházejí na Pyrenejském a Apeninském poloostrově.
• Do České republiky se medvědi začali vracet přirozenou cestou poté, co u nás byli v 17.-19. století vyhubeni. Od 70. let 20. století přicházejí ze slovenských Karpat a pohybují se převážně na Moravě a ve Slezsku, především v Beskydech, kde se nepravidelně vyskytuje pouze jeden až několik málo jedinců.

Rozšíření medvěda v České republice

V Čechách se medvědi nejdéle vyskytovali na Šumavě. Jako poslední šumavský medvěd bývá uváděn zástřel medvědice v okolí osady Jelení vrchy (dnes Jelení), ke kterému došlo 4. 11. 1856. O výskytu šumavských medvědů existují zmínky i v dalších desetiletích, ale tyto údaje nejsou nezpochybnitelně doloženy. Jinde v Čechách byli medvědi vyhubeni mnohem dříve, většinou už v průběhu 17. a 18. století. Naopak na Moravě, kam měli možnost přicházet ze Slovenska, se medvědi udrželi déle. Poslední tam padl až koncem 19. století, konkrétně roku 1887 na Travném u Morávky, zástřel z roku 1893 na panství Hukvaldy, není dokladován. Do Beskyd se medvědi vrátili teprve když v 70. letech 20. století expandovala slovenská populace, ojedinělé potulky však byly nepravidelně zaznamenány již dříve. 

Nyní se v Beskydech nepravidelně vyskytuje jeden až několik málo jedinců. Poslední souhrnné vyhodnocení výskytu medvěda za území ČR je z let 2012-2016, kdy byl výskyt prokázán na 2,8 % území ČR. [1]

Výskyt medvěda hnědého (Ursus arctos) v České republice a na západním Slovensku v letech 2012–2016. [2]

Mezi lety 2018-2019 vyvolávala na moravsko-slovenském pomezí nejvíc rozruchu medvědice Ema, která byla několik měsíců sledovaná pomocí GPS telemetrie. Také od té doby je každoročně výskyt minimálně jednoho jedince medvěda hnědého na moravské straně hor potvrzen.

Rozšíření v Evropě

Medvěd hnědý (Ursus arctos) má obrovský areál výskytu sahající od Evropy přes severní Asii až po Japonsko a Severní Ameriku. Na tak velkém území rozeznáváme několik takzvaných poddruhů, které se přizpůsobily podmínkám v různých krajích, neztratily ovšem schopnost se mezi sebou rozmnožovat. Vůbec největším poddruhem medvěda je kodiak (Ursus arctos middendorfi) - žijící na Aljašce a dosahující váhy až 800 kg. Grizzlyové (Ursus arctos horribilis) obývají západní a střední část severní Ameriky a velikostí spadají mezi kodiaky a evropské medvědy. Evropská populace medvěda hnědého zahrnuje pouze nominátní poddruh (Ursus arctos arctos), jehož areál sahá až na Sibiř.

Mimo Island, Irsko a další menší ostrovy obýval medvěd hnědý v minulosti celou Evropu. S příchodem civilizace, ničením vhodných biotopů i aktivním lovem medvědů se však jejich areál zmenšil o 75 % na dnešních zhruba 2,5 milionu km², které obývá asi 50 tisíc medvědů. Tento odhad však zahrnuje i evropskou část Ruska, kde se vyskytují plné tři čtvrtiny evropské medvědí populace. Mezi další významné oblasti výskytu patří Skandinávie, Pobaltí, Karpaty, Balkán, Dináry a Alpy.

V jižní a západní Evropě člověk lovil medvědy kvůli ochraně dobytka a zároveň soustavně ničil vhodné biotopy, takže současný výskyt je zde (kromě balkánského poloostrova) vázán na několik izolovaných populací na Pyrenejském a Apeninském poloostrově.

Česká republika má výhodu, že přímo navazuje na souvislý areál výskytu medvěda na Slovensku, potažmo v Karpatech, kde se vyskytuje přes sedm tisíc medvědů. Karpatská populace je po východoevropské druhá nejpočetnější v Evropě. Z analýz DNA také vyplynulo, že karpatští medvědi jsou bližšími příbuznými sibiřských a kamčatských medvědů než medvědů z Bulharska, Slovinska, bývalé Jugoslávie a Řecka.

Současné rozšíření medvěda hnědého v Evropě, zdroj: LCIE, 2012-2016