Réžia:
Jiří StrachKamera:
Martin ŠecHudba:
Zbyněk MatějůHrajú:
Klára Issová, Tatiana Dyková, Jiří Dvořák, Ivan Trojan, David Švehlík, Aleš Háma, Táňa Fischerová, Miroslav Táborský, Marek Taclík, Viktor Preiss (viac)Obsahy(1)
Dvoudílný televizní scénář Lucie a Josefa Konášových je působivým a dramatickým příběhem lásky, hrdinství i slabosti. Odehrává se ve dnech, kdy šlo našemu národu opravdu o vše, v období protektorátu. Ačkoliv příběh začíná téměř idylicky, na sklonku roku 1941, předčasnou oslavou Silvestra, s falešným zdáním, že vše je stále v pořádku, a dvě krásné mladé ženy, přítelkyně a obdivovatelky tehdejších filmových hvězd, jako byly Adina Mandlová i Nataša Gollová, jsou středem společnosti, právě v tuto chvíli nedaleko odtud, v zasněženém lese, seskočili padákem tři mladí muži: Bartoš, Potůček a Valčík....
Příchod parašutistů, vyslaných z Anglie, kteří se v Pardubicích objeví, znamená zásadní zlom v dosavadním životě obou žen i v životě jejich manželů. Do nebezpečných akcí, které mají parašutistům pomoci splnit zadaný úkol se zapojí nejen ony, jejich manželé, ale i řada dalších osob kolem nich. Přes to všechno však Hana ani Táňa nezapomínají na svou touhu uplatnit se u filmu, touží po krásných šatech a nemohou přehlédnout mužský šarm a svádění Alfréda Bartoše, jednoho z parašutistů. Přátelství obou dívek začne dostávat povážlivé trhliny. Spolu s tím se přiostřuje i nebezpečí odhalení celé této pardubické skupiny. Němcům se podařilo zachytit několik stop, a jedna z nich vede k Valčíkovi, který se skrývá pod falešným jménem coby vrchní v pardubickém hotelu Veselka. Všichni si začnou uvědomovat vážnost situace. Mistrné propojení ryze soukromých, intimních vztahů jednajících postav s historickými událostmi, které, ať zúčastnění chtěli nebo ne, zasáhly do všech lidských osudů, je nesporným kladem obou autorů.
Příběh se sice odehrává ve velmi krátkém časovém úseku, ale je v něm jakoby v kostce postižena široká škála proměn lidských charakterů, od zcela malých selhání až po ta nejzávažnější. Ale jde v něm současně i o obdivuhodné a mnohdy nečekané důkazy odvahy, statečnosti a obětavosti. Je to i příběh o zkoušce, které je vystaveno přátelství, dosud považované za nejpevnější...
Díky tomu, že se autoři zamýšlejí nad touto dobou právě z tohoto hlediska, přes komplikované a nejednoznačné vztahy a postoje vylíčených postav, vznikl text, který se stal skvělým podkladem pro silný a divácky atraktivní televizní film, jehož působivost a dramatičnost ještě zvýraznila režie Jiřího Stracha a obsazení obou hlavních postav Tatianou Vilhelmovou a Klárou Issovou. V neméně důležitých a skvěle zahraných rolích se setkáte i s Jiřím Dvořákem, Davidem Švehlíkem, Ivanem Trojanem, Miroslavem Táborským, Alešem Hámou, Matějem Hádkem, Viktorem Preissem a dalšími.
(oficiálny text distribútora)
Recenzie (223)
Natočil to Strach, ale má to šmrnc Hertze. Moc povedený dvoudílný filmeček, první díl pozvolný, prodchnutý romantikou, milostnou zápletkou s válečnou příchutí začátku čtyřicátých let, který příjemně plyne, aby pak druhý nabral závratné obrátky a parádně vygradoval. Skvělí herci, hudba, výprava a kamera. Samozřejmě, že takové filmy nemají šanci na kino, protože jsou zkrátka dobré. Škoda tento by si to zasloužil v mnoha ohledech. Z Viktora Preisse mě zamrazilo v zádech: " Chodíte ráda do biografu?" ()
I tento snímek zůstal poměrně dobře věrný kvalitám jiných televizních filmů. Trochu méně obvyklá byla pouze práce kameramana. Herecké výkony byly standardní, nekteré lepší některé horší. Docela mi vadila záplava dialogů, které byly někdy vyloženě zbytečné. Také mi připadalo velmi zvláštní, že se některé postavy bavily na ulici o velmi citlivých věcech. Zarážející byla lehkovážnost a neskrývaná spokojenost některých lidí, jakoby za protektorátu zažívali nejlepší chvíle svého života, ještě ke všemu s odbojem. Spíše bych očekával, že by si lidé navzájem dělali malé radosti, aby to celé lépe přežili. Takhle to bohužel ale ztvárněno nebylo. Tvůrci evidentně nevyužili potenciál, který v sobě námět skrýval. ()
Možná by tomu svědčil prostřih do jednoho celistvého filmu, protože některé motivy jsou rozváděny dál a dál i ve chvílích, kdy už jsou dovyřčené jejich pointy (především charakteristika postav je jakoby představována zas a znova), ale jinak rozhodně velmi slušná práce, která postupně graduje nad rámec všeho, co jsem zatím od Stracha viděl. 70 % ()
ČT se svou vlastní tvorbou se nebojí probírat českou historii a už dávno pohrdavě shlíží z nebes kvality dolů do stok na české filmy v kinech, připomínající blábolající opilce v pozvraceném kabátů, kteří už ani neví, čí jsou ty zvratky. Pokud zrovna netočí pohádky, Jiří Strach točí zajímavé scénáře s luxusním obsazením a daří se mu bavit, napínat a v případě Operace i vzbudit zájem o míň probíranou část historie. Herci válí v čele se špičkovým Jiřím Dvořákem a své si uhrají i malé roličky jako klasicky kvalitní Viktor Preiss. Nevím už co bych ještě zmínil, jen je opravdu osvěžující shlédnout napínavý český film s dobře napsanýma postavama, dialogy, příběhem, atd. a nemít pocit promarněného času se zmuchlanou vstupenkou do kina v ruce. ČT si svoje koncesionářské poplatky zaslouží, pokud produkuje televizní filmy jako je tenhle. ()
Konečně film o domácím odboji (nikoliv dokument), kterému se dá uvěřit. Po formální stránce - kostýmy, výprava, stejně jako po obsahové. Postavy jsou podány jako skuteční lidé - ani jako supemani, kteří si z těch tupých okupantů dělají šoufky, ani jako odevzdané chudinky trpící pod jhem. Právě onou všední každodenní obyčejností zasazené do mimořádné doby film získává na působivosti. ()
Galéria (16)
Zaujímavosti (10)
- Hrají zde matka s dcerou, Jana Hlaváčová a Barbora Munzarová, a také otec se synem, Alois Švehlík a David Švehlík, kteří postavy otce a syna dokonce ztvárnili i ve filmu. (M.B)
- Scéna, ve které Alfréd Bartoš (Jiří Dvořák), utíká před gestapem, se natáčela v Pardubicích, konkrétně kousek od zámku. (sibuk)
- Na dvoře gestapa je v jedné scéně možné v pozadí na zdi zahlédnout bezpečnostní kamera. V další scéně je již zakrytá. (Reyak)
Reklama