Seaspiracy: Pravá tvář udržitelného rybolovu

Já tedy vím, že je to sběr toho nejhoršího, co se v naších vodách vyskytuje, ale i tak to s člověkem zamává. Chlápek se do toho pustil naplno a díky rozpočtu od Netflixu konečně nevidíme problém jedné země, ale celosvětový zvěrstvo páchané ve jménu obchodu. Earthlings mi změnili jídelníček, Cowspiracy mi ukázalo detailnější pohled, doplněný grafy, rozhovory a hledáním řešení .... no a nyní po několika letech je zde třetí zásadní film, jenž mně jen utvrzuje v tom, že mi mladí lidé, co nejsme lhostejní, budeme o problémech mluvit a snažit se přesvědčit ty z nás, které zajímá jen hotový produkt za alobalem, ale už ne jak se daný produkt dostal do regálu a jaká je jeho historie. Ali seš borec. Velké prozření. (11.04.2021)

Je úplně jedno, jak moc je podle některých tenhle dokument "neobjektivní". Ten problém tu je a všechny protistrany dostaly prostor se vyjádřit - to, že se vyjádřily debilně nebo vůbec v žádném případě neshazuje význam tohoto dokumentu. Jakákoliv snaha dostat do povědomí podobná témata se cení a forma jde podle mě v tomto případě trochu stranou. (25.04.2021)

Souhlas s DaViD´82, Ali se tak cpe do popředí i pozadí a dělá takové objevy, že je otravný, takž kdybybylo méně Aliho, tak bych možná dali i 5 hvězd. No bohužel jediné maso, co jim, jsem jedla, bylo mořské, ale ted si nechám zajit chut, obavam se, ze konzervu s tunakem uz si nekoupim, losos to stejny. Ale pokud budu v Chorvatsku a majitel pronajatyho apartmanu mi vecer nabidne, ze mi ugriluje rybu, co ten den ulovil, tak si dam si ji k veceri dam. (23.04.2021)

Zátoka 2/Černý zabiják 2. Jenom o poznání více (ale jakože opravdu více) manipulativní, zavádějící, utopené ve vycucaných konspiracích a až dětinsky směšně naivní v tom, jak se předávají závažné informace, které je nesporně více než vhodné adresovat a upozorňovat na ně. Jeden z aktivistických dokumentů (u těch by jeden i překousl jistou prvoplánovitost sdělení), u kterého je lehké si splést sílu tématu/sdělení s (ne)kvalitami dokumentu jako takového. Nakousne se kde co, téma/zaměření se změní v průběhu stopáže snad desetkrát. Ale nic z toho, nikdy se nic nedořeší, nic se nedořekne a nedostane se to za rámec dobře známých (a jinými již lépe pokrytých) informací. Zde umocněné skrze "investigativního" týpka, který sám sebe cpe do popředí všeho. Pokud si myslíte, že to je o "odvrácené tváři rybolovu a dopadu znečišťování oceánů", tak ano, ale především to je o Alim Tabrizim. Navíc se stylizuje do role, kdy po něm jde komplet (nejen) Japonsko na každém kroku, je opakovaně v šoku z dobře známých věcí ve stylu "s nasazením života jsem objevil, jak se delfíni/kosatky ocitají v parcích, chodil jsem tam rád, nyní tam ani nepáchnu". Ehm... Jakože cože? Na to se potřeboval vydat "za oponu rybolovu a regulí"? Je to škoda, protože témata, která adresuje, jsou silná, nosná a zásadní. Ovšem adresuje je způsobem pro TikTok generaci ve stylu záběru na sebe, kdy vám v temném rohu nočního města dramaticky šeptá do kamery, kterak "je v šoku, protože celý život otevírá ledničku a pije mléko z kartonu, nyní se pro vás exkluzivně s nasazením života vydal potají s kamerou do rodinné mlékárny a zjistil, jak mléko vzniká a jak se dostává do kartonů čili již nikdy nebude pít mléko". Nejlepší možný důkaz, že pouze záslužné téma dobrý dokument nedělá. (25.03.2021)

Seaspiracy přináší spoustu faktů a informací, které jsem předtím nevěděla. Rozhovory, ve kterých na jednoduchých otázkách ztroskotali mluvčí organizací, které si daly za úkol oceán chránit, jsou tak komické, až se tomu nechce věřit. Dokument mě přinutil znovu se zamyslet nad udržitelností a věřím, že částečně ovlivní moje myšlení v tomto směru. Věřím, že pro Aliho bylo natáčení často hodně emotivní, ale osobně bych vystřihla jeho hrané emoce, které působily nepřirozeně. Není přece herec, tak proč se pouštět do scén, kdy zdrceně kouká do oceánu? Taky se mi nelíbí, jak dokument diváka podceňuje a forma, jakou mu podává informace. Dokument si z většiny stejně pustí lidé, kteří se o tuhle problematiku nebo ekologii zajímají. A takoví lidé už většinou základní informace znají, tudíž mi přijde ten dramatický tón zbytečný. Nevím, jestli film není zpočátku až příliš prvoplánový na to, aby upoutal a přesvědčil lidi, kterým je budoucnost planety naprosto jedno. O mnoho větší potenciál zaujmout širší publikum vidím v Životě na naší planetě Davida Attenborougha, který tolik netlačí na pilu, má o dost příjemnější výklad a nabízí divákovi vedle děsivých prognóz také krásné záběry z přírody. Čímž podle mě v člověku probouzí touhu ty krásy udržet. Ale třeba to tak funguje jenom na mě. Pokud jde o delfíny, tak rozhodně doporučuji deset let starý dokument The Cove, kde se Ric O'Barry (který se objevuje i v tomto dokumentu) vydává do boje o jejich záchranu v japonském Taiji. Ten nabízí stejně (možná ještě více) šokující obsah, ale formát se mi líbil o dost víc. I tak ale Alimu a dalším tvůrcům tohoto dokumentu fandím a jsem vděčná, že existují takoví lidé, kterým nedá budoucnost oceánu spát. (16.05.2021)