Vlny

Ať si říká kdo chce co chce, za mě je to prostě světový. A kdo by to byl kdy řekl, že to natočí zrovna Mádl... Smekám a klaním se. Na nic si to nehraje a prostě to šlape. Film má bezmála tři měsíce po premiéře a v kině je stále dost lidí. Už to je samo o sobě divem divoucím. Mým přáním je, aby jednou Jirka Mádl natočil film o Emilu Háchovi.  P.S. Nechápu, zvláště v dnešní době, že ještě někdo věří tomu, že nás Sovětský svaz přijel v 68. "zachránit". Buďto je to totální neznalostí historie, duševní chorobou, anebo pro mě nepochopitelnou sympatií k tomuto režimu. Bohužel stále těch co tvrdí jak "bylo líp" je hodně a snad se i někde líhnou noví... Jednou provždy - nebylo a NEBUDE. Ale upírat kvůli svému fanatismu jisté kvality tohoto filmu a udílet odpady s ještě bizarnějšími komentáři, to už je v mnohých případech jedině pro návštěvu u Chocholouška. (07.11.2024)

Jirkovi Mádlovi se podařilo něco, co se v současné české kinematografii jen tak nevidí. Natočil film, který je kvalitou na evropské úrovni. Odvyprávěl příběh, který bez nějakého patosu a černobílosti funguje dobře jako historická výpověď, ale zároveň i jako paralela k současné době a nedávným událostem jinde než u nás. Těch 130 minut uteče jako voda a po konci snímek pěkně rezonuje, což potvrzuje i mohutný divácký potlesk na letošní premiéře ve Velkém sále. [KVIFF 2024] (02.07.2024)

Jiří Mádl dospel na remeselne veľmi zdatného režiséra, natočil nesmierne dôležitý film z hľadiska obsahu a produkčne sa výsledok môže rovnať svetovej triede. Bez debaty. Vďaka vizuálu, kulisám a atmosfére 60. rokov kde ako divak viete k čomu príbeh smeruje ide o silný zážitok. A to myslím tak že pri pár scénach mi telom prebehla husia koža. Keď pocitovo odchádzam z kina s tým že som videl výpovedné dielo s presahom, nepotrebujem zbytočne hľadať chyby. Najviac kvitujem že hlavnou postavou nebol stopercentne kladný hrdina. ,,Uvoľnenejší,, výber skladieb v rámci hudby nezľahčuje ťažkú tému, herci odviedli všetci do jedného prvotriedny výkon a prelínanie reálnych zaberov tiež pridalo na výslednom dojme. Asi som ani nečakal až tak kvalitný film a za také prekvapenie som úprimne rád. (18.08.2024)

Silný příběh, který je dnes třeba připomenout více, než kdy dříve. Kvalitně řemeslně, režijně i scénaristicky odvedené dílo, které dosahuje světové úrovně. Člověka vtáhne chytré rámování příběhu skrze oči sympatické ústřední postavy. No a brilantní kombinování filmových záběrů s těmi dobovými dodává snímku na velikosti i důležitosti.  Jednoduše velká pecka, které chybělo jen učesanější zakončení s lepším tahem na branku. (27.08.2024)

Communispliotation. Paradoxně technická a dramaturgická opečovanost z Vln dělá ještě komičtější dílo. Film generace aplikovaných mileniálů odchovaných na děsivých historkách o ošklivém komunismu, které jim celé devadesátky přednášeli všichni starší, protože kdo by tehdy odolal vábení stát se obětí či hrdinou z totalitních časů. Fízlové se tu chovají tak, že prostě nabíhají do scény a jenom mlátěj do všech a všeho obuškama jak kdyby byli na cracku. Zástupci STB jsou s každým dalším filmem o komouších o úroveň směšnější zástupci absolutního zla, u kterých se za dva roky těším, že už konečně budou mít při šťárách nůž v zubech. Oproti tomu když je něco dobře, naznačí nám to vždy spontánně tančící sexy studenti v chodbách a oproti šedavé všudypřítomnosti stojí barevná, sluncem prosvětlená kancelář rozhlasové redakce, kde se hrají z gramce zahraniční pecky a po pracovní době se chichotavě poprcává na šuplíkách. Samotná redakce je pak charakterově poskládaná jak nějaká komiksovka - zamračený morous, uťáplá kancelářská myška, bujarý technik a nad to všechno shlíží sošný Weiner a jeho knír. Tenhle čtyřistapadesátýtisícátý film o tom, jak udatný národ český hází květináče po zákonně zlých ruských okupantech je fakt ideální ilustrací k tomu jak jsme tady pořád ti feťáci na historických křivdách, kterým se představa toho, že každý útlak vychází ze součinnosti společnosti, nehodí do krámu, protože by se pak třeba museli rozhlédnout kolem sebe. Čím více si hýčkáme a mramorujeme své hrdiny, tím více si dokazujeme, jak selhaná jsme společnost. Čtyři dny po premiéře byly téměř všechny pražské projekce vyprodané a po filmu se spontánně výskalo a tleskalo. "A jak si vysvětlujete, že Vlny měly 99,9% návštěvnost?" "No... tak bylo to proti komunistům..." Stýská se mi po Hřebejkovi EDIT 10.9.2024: zapomněl jsem to dopsat k tomu komentáři, ale věděl jsem to od začátku, že ten film pošleme na Oscary a budeme se strašně divit a budeme hrozně ukřivděný, že ho nedostal. (19.08.2024)