Úpravy v Internetové jazykové příručce
Tato stránka slouží k zaznamenávání úprav provedených ve výkladové i slovníkové části Internetové jazykové příručky (IJP).
Uvádíme zde jen zásadní úpravy. V IJP jsou jinak průběžně prováděny i další, drobné opravy – IJP se neustále rozšiřuje a zpřesňuje. Tyto drobné opravy spočívají např. v lepší, uživatelsky vstřícnější prezentaci informací už v IJP obsažených, v doplňování chybějících informací k vybraným heslům (např. do rubriky „výslovnost“, když praxe ukáže, že je potenciálně problematická, nebo do rubriky „poznámky k heslu“, pokud je nutno doplnit k určitému slovu zpřesňující výklad), či v dílčích revizích (např. odstraňování systémově možných, ale reálně neužívaných variantních koncovek některých pádů vybraných slov).
Jako první zde v červenci 2023 zveřejňujeme dvě zásadní změny provedené výjimečně už v průběhu tohoto roku. Aby nebylo nutné neustále sledovat, zda v IJP nedošlo k zásadní změně, budeme ovšem nadále (od roku 2024) všechny zásadní změny provádět jen jednou za rok a zveřejňovat je na této stránce vždy začátkem července.
U každé úpravy uvádíme stručné zdůvodnění. Podrobnější výklad lze nalézt po kliknutí na odkaz do Databáze jazykových dotazů.
Změny provedené k červenci 2024
Stádium – v hesle stadium byla do rubriky „lze i“ doplněna varianta stádium
Přejaté slovo stadium (z latinského stadium) se podle dosavadní kodifikace psalo jen s krátkým a, přestože se vždy doporučovalo vyslovovat dlouze. Pravopisná podoba stádium odpovídající výslovnosti je v současnosti ve spisovných textech natolik rozšířená, že byla doplněna jako variantní.
Podrobnější zdůvodnění naleznete v Databázi jazykových dotazů zde.
Mínus – v hesle minus byla do rubriky „lze i“ doplněna varianta mínus
Přejaté slovo minus (z latinského minus) se podle dosavadní kodifikace psalo jen s krátkým i, přestože se doporučovalo vyslovovat ho dlouze [mínus]. Pravopisná podoba mínus odpovídající výslovnosti je v současnosti ve spisovných textech natolik rozšířená, že byla doplněna jako variantní.
Podrobnější zdůvodnění naleznete v Databázi jazykových dotazů zde.
Rozkazovací způsob sloves hlásit, kazit, razit a předponových sloves od nich odvozených (přihlásit, pokazit, dorazit atp.)
U sloves hlásit, kazit, razit a u předponových sloves od nich odvozených byly doplněny variantní tvary hlaš, hlašte, vyhlaš, vyhlašte…; kaž, kažte, překaž, překažte…; raž, ražte, doraž, doražte... Podle dosavadní kodifikace měla slovesa 4. slovesné třídy vzoru „prosit“ v rozkazovacím způsobu stejnou kořenovou souhlásku, jako je v infinitivu, v přítomných tvarech i v příčestí činném (pros, prosme, proste; hlas, hlasme, hlaste; (ne)kaz, (ne)nekazme, (ne)kazte; raz, razme, razte). Už delší dobu lze pozorovat, že se v praxi, a to i v textech, které prošly jazykovou revizí, stále častěji objevují podoby vyhlašte, dokažte, doražte atp., tedy podoby se změkčenou kořenovou souhláskou (s → š, z → ž). K měkčení dochází u těchto sloves taktéž v příčestí trpném a při odvozování slovesných podstatných jmen (hlášen, hlášení; nakažen, nakažení; vyražen, vyražení). To byl patrně důvod, proč tyto hlásky pronikly i do tvarů rozkazovacího způsobu.
Podrobnější zdůvodnění naleznete v Databázi jazykových dotazů zde.
Tvary příčestí činného některých sloves vzoru „tisknout“ (např. kývl vs. kývnul)
U sloves vzoru „tisknout“ s následujícími slovotvornými základy byly doplněny tvary příčestí činného s příponou ‑nu‑ (pokud základové sloveso bez předpony IJP nezachycuje, je před něj umístěn spojovník):
bloknout, cuknout, čichnout, ‑čísnout, čutnout, dáchnout, ‑dřímnout, ‑háknout, hecnout, hloupnout, hopsnout, ‑houpnout, hrábnout, hryznout, hubnout, hupnout, hupsnout, hýbnout, chladnout, ‑chromnout, chřadnout, jihnout, kleknout, kliknout, kopnout, kousnout, krotnout, kýchnout, kysnout, kývnout, lehnout, ‑lípnout, loknout, loupnout, lupnout, ‑máčknout, máchnout, mávnout, máznout, měknout, ‑míchnout, ‑mknout, mládnout, moknout, ‑nuknout, páchnout, pinknout, plivnout, prahnout, pustnout, ‑pychnout, reznout, rudnout, říhnout, ‑řknout, seknout, skřípnout, stárnout, střihnout, škrábnout, škubnout, škytnout, šlehnout, šlohnout, štípnout, štrejchnout, tíhnout, típnout, tloustnout, tuhnout, vadnout, vrhnout, vrznout, zívnout, zobnout, žasnout.
Tvary příčestí činného s příponou ‑nu‑ od těchto slovotvorných základů jsou podle korpusu psaného jazyka SYN v12 natolik časté, že je lze s jistotou považovat za noremní.
Podrobnější zdůvodnění naleznete v Databázi jazykových dotazů zde.
Změny provedené do července 2023
Štrůdl – v hesle štrúdl byla do rubriky „lze i“ doplněna varianta štrůdl
Slovo štrúdl/štrůdl pochází z německého der Strudel ‚závin‘, a proto jej dosavadní kodifikace doporučovala psát výhradně s ú. Daný výraz však v češtině už natolik zdomácněl, že jeho cizí původ je pro mnoho uživatelů češtiny zastřený, řada pisatelů výraz vnímá jako domácí slovo, v němž se – nejde‑li o jeho začátek – píše ů. Podoba štrůdl proniká i do korigovaných, spisovných textů, a proto ji uvádíme v rubrice „lze i“ v IJP jako možnou variantu k jediné dosud kodifikované podobě štrúdl.
Podrobnější zdůvodnění naleznete v Databázi jazykových dotazů zde.
Hranolka – vedle hesla hranolek, m. neživ., bylo zveřejněno nové heslo hranolka, ž.
Slovo hranolka označující ‚pokrm z brambor‘ se používá zejm. v množném čísle (hranolky), Původní význam ‚malé (bramborové) hranoly‘ je pro mnohé uživatele již zastřený. Slovo hranolka je poměrně běžné i v korigovaných, spisovných textech, proto do IJP zařazujeme vedle stávajícího výrazu hranolek i nové heslo hranolka.
Podrobnější zdůvodnění naleznete v Databázi jazykových dotazů zde.