iBet uBet web content aggregator. Adding the entire web to your favor.
iBet uBet web content aggregator. Adding the entire web to your favor.



Link to original content: https://en.wiktionary.org/wiki/referent
referent - Wiktionary, the free dictionary Jump to content

referent

From Wiktionary, the free dictionary

English

[edit]
English Wikipedia has an article on:
Wikipedia

Etymology

[edit]

From refer +‎ -ent.

Pronunciation

[edit]

Noun

[edit]

referent (plural referents)

  1. (semantics) The specific entity in the world that a word or phrase identifies or denotes: what it refers to.
  2. That which is referenced.

Derived terms

[edit]
[edit]

Translations

[edit]

See also

[edit]

Further reading

[edit]

Anagrams

[edit]

Catalan

[edit]

Noun

[edit]

referent m (plural referents)

  1. (linguistics) referent

Adjective

[edit]

referent m or f (masculine and feminine plural referents)

  1. referencing, referring

Derived terms

[edit]
[edit]

Further reading

[edit]

Czech

[edit]

Pronunciation

[edit]

Noun

[edit]

referent m anim

  1. presenter (of a report in a meeting)
  2. (journalism) reporter
  3. (rare) reporter (person who reports something)
  4. functionary, official, officer

Declension

[edit]

Noun

[edit]

referent m inan

  1. referent (the specific entity in the world that a word or phrase identifies or denotes)
    • 1990, Helena Běličová, Ján Sedláček, Slovanské souvětí:
      Neurčenost referentu je totiž v tázací větě impulsem pro adresáta, aby referenční neurčenost - aspoň z hlediska mluvčího - odstranil.
    • 1992, Slavia, Volume 61:
      Determinovaná NP je obvykle definována jako referenčně užitá NP, která presuponuje existenci referentu ve společném univerzu promluvy mluvčího a adresáta (neboli v řečové situaci, na komunikační scéně).
    • 1992, Naše řeč:
      Jsou-li determinátory v singuláru, mohou, podle kontextu, odkazovat bud k jedinému referentu, anebo k většímu počtu referentů.
    • 1999, Vladimír Havlík, Mezi jazykem a vědomím:
      Bezpochyby neřeknu, že nerozumím tvrzení „Braque inicioval kubismus" jen proto, že je mi dostupný nanejvýš deskriptivní způsob identifikace referentu jména „Braque".
    • 2002, Česká literatura, Volume 50:
      Eliminace referentu (de facto jeho vykázání mimo oblast významového směřování) se stala programní součástí saussurovské strukturální sémiotiky.
    • 2013, Lenka Gulová, Radim Šíp, Výzkumné metody v pedagogické praxi:
      Pro rozpoznání referentu (předmětu reálného světa) je podmínkou sjednaná konvence mezi mluvčími. Pojmenování referentu je sociálním činem vznikajícím na rovině sémantiky.

Declension

[edit]
[edit]

See also

[edit]

Further reading

[edit]
  • referent”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
  • referent”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
  • referent”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)
  • REFERENT in Nový encyklopedický slovník češtiny, czechency.org

Danish

[edit]

Noun

[edit]

referent

  1. (semantics) referent

Declension

[edit]

Further reading

[edit]

Dutch

[edit]

Pronunciation

[edit]

Noun

[edit]

referent m (plural referenten, diminutive referentje n, feminine referente)

  1. (male or unspecified) expert, specialist
    Synonyms: deskundige, expert, specialist
  2. (Netherlands) someone who can provide information about a job applicant when requested; a reference
    Synonym: (Belgium) referentie

referent m (plural referenten)

  1. (semantics) the specific entity in the world that a word or phrase identifies or denotes; a referent

Latin

[edit]

Verb

[edit]

referent

  1. third-person plural future active indicative of referō

Lower Sorbian

[edit]

Etymology

[edit]

Borrowed from German Referent, from Latin referēns, present participle of referō.

Noun

[edit]

referent m anim (feminine referentka)

  1. speaker (one who makes a speech to an audience)

Declension

[edit]

Romanian

[edit]

Etymology

[edit]

Borrowed from German Referent, from Latin referēns.

Noun

[edit]

referent m (plural referenți)

  1. consultant, advisor

Declension

[edit]
singular plural
indefinite definite indefinite definite
nominative-accusative referent referentul referenți referenții
genitive-dative referent referentului referenți referenților
vocative referentule referenților

Swedish

[edit]

Etymology

[edit]

Borrowed from Latin referēns.

Noun

[edit]

referent c

  1. (semantics) referent
  2. referrer
  3. (law) reporting judge, judge-rapporteur

Declension

[edit]
[edit]

Further reading

[edit]