trestný
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
čeština
[editovat]výslovnost
[editovat]- IPA: [trɛstniː]
dělení
[editovat]- trest-ný
přídavné jméno
[editovat]- tvrdé
skloňování
[editovat]číslo | jednotné | množné | ||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|
pád \ rod | mužský životný |
mužský neživotný |
ženský | střední | mužský životný |
mužský neživotný |
ženský | střední |
nominativ | trestný | trestný | trestná | trestné | trestní | trestné | trestné | trestná |
genitiv | trestného | trestného | trestné | trestného | trestných | trestných | trestných | trestných |
dativ | trestnému | trestnému | trestné | trestnému | trestným | trestným | trestným | trestným |
akuzativ | trestného | trestný | trestnou | trestné | trestné | trestné | trestné | trestná |
vokativ | trestný | trestný | trestná | trestné | trestní | trestné | trestné | trestná |
lokál | trestném | trestném | trestné | trestném | trestných | trestných | trestných | trestných |
instrumentál | trestným | trestným | trestnou | trestným | trestnými | trestnými | trestnými | trestnými |
význam
[editovat]- sloužící k trestání
- podléhající trestu
- Byl-li obsahem spisu tištěného spáchán čin trestný, sluší z pravidla stíhati pro něj toho, kdož podle povšechných zásad práva trest. jest z něho odpovědný.[1]
překlady
[editovat]- —
antonyma
[editovat]slovní spojení
[editovat]poznámky
[editovat]- ↑ STORCH, František. Objektivné řízení. In Ottův slovník naučný. Praha : J. Otto, 1902. s:Ottův slovník naučný/Objektivné řízení Díl 18, s. 545.