Supersymetrie
V částicové fyzice označuje supersymetrie symetrii mezi bosony (částice s celočíselným spinem zprostředkovávající interakce, např. gluon, foton či graviton) a fermiony (částice s poločíselným spinem tvořících hmotu, např. kvarky či elektron). Supersymetrie vyjadřuje dualitu mezi bosony a fermiony, tj. mezi interakcemi a hmotou. Podle supersymetrických teorií má každý fundamentální fermion bosonického superpartnera a naopak. Supersymetrie může být aplikována na kvantovou teorii pole i na standardní model částicové fyziky a v obou případech pomáhá řešit problémy v těchto teoriích. Supersymetrie je úzce svázána s teorií supergravitace a superstrun.
Žádná supersymetrická částice dosud nebyla experimentálně prokázána[1], jde o hypotetické částice.
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ OLIVE, K. A., et al. (Particle Data Group). The Review of Particle Physics: Supersymmetric Particle Searches; Supersymmetry, Part II (experiment). Chin. Phys. C [online]. Srpen 2014. Svazek 38, čís. 9:090001. Dostupné online. PDF [1]. PDF [2]. ISSN 1674-1137. DOI 10.1088/issn.1674-1137. (anglicky)
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Brian Greene: Elegantní vesmír. Superstruny, skryté rozměry a hledání finální teorie, Mladá fronta, Praha 2001, ISBN 80-204-0882-7
- Michio Kaku: Paralelní světy – Putování stvořením, vyššími dimenzemi a budoucností vesmíru, ISBN 978-80-7203-847-3
- Michio Kaku: Hyperprostor – Vědecká odysea paralelními vesmíry, zakřiveným prostorem a desátým rozměrem, ISBN 978-80-257-0013-6
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu supersymetrie na Wikimedia Commons