Stupeň (geologie)
Stupeň (angl. stage) je v geologické historii Země celosvětově užívaný název nejnižší geologické jednotky ve chronostratigrafii. V geochronologii jí odpovídá jednotka věk (angl. age), která představuje absolutní časový interval a obvykle se jedná o časová rozpětí od stovek tisíců, po miliony let, vzácně více než deset milionů let.
geochronologické j. vyjadřují absolutní čas |
chronostratigrafické j. odpovídají horninovým vrstvám |
příklad |
eon (eon) | eonotém (eonothem) | fanerozoikum |
éra (era) | eratém (erathem) | mezozoikum |
perioda (period) | útvar (system) | jura |
epocha (epoch) | oddělení (series) | malm |
věk (age) | stupeň (stage) | oxford |
chron[3]/období (chron) | chronozóna (chronozone)[pozn. 1] | Cardioceras cordatum |
Definice
[editovat | editovat zdroj]Stupeň je primárně definován výskytem určitých druhů fosilií (biostratigrafie) nebo konzistentní magnetickou polaritou (paleomagnetismus) v horninách. Obvykle se používá jeden nebo více nálezů fosilií, které se nacházejí po celém světě, jsou snadno rozpoznatelné a jejich výskyt se omezuje na jeden nebo několik stupňů. Pozice chronostratigrafické jednotky je v hierarchické stupnici určena vztahem mezi její horní a spodní hranici. Dolní hranice (báze) stupně je určena v GSSP (Global Boundary Stratigraphy Section and Point). Je to buď první výskyt nebo vymizení živočišných nebo rostlinných druhů z fosilního záznamu, začátek a konec chronozóny magnetické polarity, a nebo závažná zániková událost a nebo anomálie v rozložení prvků, případně jejich izotopů, v sedimentárních horninách jiných časových oblastí. Horní hranice stupně není výslovně definována, ale je jednoznačně určena spodní hranicí následujícího stupně. Jeden stupeň tedy začíná svou bází a končí bázi dalšího, vyššího stupně. Mezinárodně používané chronostratigrafické stupně jsou definovány a ratifikovány Mezinárodní komisí pro stratigrafii (ICS). Stupeň v původním významu je biostratigrafická jednotka definovaná prvním výskytem fosilií určitého rodu. Stupni odpovídá v geochronologii jednotka věk. Vzhledem k tomu, že stanovená stáří hranic chronostratigrafických stupňů se díky jiným nebo novějším metodám mohou stále ještě měnit, je nutno považovat tyto údaje za přibližné.
Rozdělení
[editovat | editovat zdroj]Stupeň představuje nejnižší úroveň v hierarchickém systému chronostratigrafie. Je to základní jednotka. Nejbližší vyšší jednotkou je oddělení, které se většinou skládá z několika stupňů. Stupeň může, ale nemusí, být rozdělen do několika podstupňů. Rozdělení stupně do nižších podstupňů bylo provedeno pouze v několika případech (např. stupeň v juře Pliensbachium, kde existovaly historické důvody).
Dříve byla nejnižší chronostratigrafickou jednotkou chronozóna, v současnosti spadá mezi nehierarchické jednotky. Chronozóny mohou být založeny na různých stratigrafických jednotkách (biostratigrafii, magnetostratigrafii nebo dokonce litostratigrafii).
Pojmenování
[editovat | editovat zdroj]Pojmenování stupňů by mělo být odvozeno na místních jménech (názvů obcí, měst, regionů). V německém jazyce se názvy stupňů tvoří přidáním koncovky - "ium", v angličtině koncovky - "ian", ve francouzštině - "ien". V češtině jsou názvy stupňů bez přípon (např. prag, givet). Pravopis názvu se běžně řídí původním označením z oblasti vymezení, výjimky podléhají schválení České stratigrafické komise (tremadok, caradok). Nejstarší názvy stupňů jsou z první poloviny 19. století. V mnoha případech však stratotyp GSSP není v blízkosti původní typové lokality, která určovala její pojmenování. Důvody pro to mohou spočívat v tom, že se v oblasti původní typové lokality nenachází vhodný profil, který by byl přístupný a také chráněný pro vědeckou činnost. Dalším důvodem může být neúplnost profilu nebo nedostatek fosílií. Termín stupeň byl v minulosti také běžně používaný pro jiné jednotky chronostratigrafie nebo stratigrafie (např. "stupeň Lias": Lias = litostratigrafická jednotka nebo "stupeň Jura": Jura = útvar). Některé chronostratigrafické jednotky dříve řazené jako stupně, byly "povýšeny" na oddělení. (např. Wenlock).
Regionální a historické stupně
[editovat | editovat zdroj]Kromě nyní mezinárodně uznávaných a celosvětově srovnatelných stupňů byla v minulosti definována ještě řada dalších chronostratigrafických stupňů. Důvody těchto návrhů byly rozmanité, stejně jako důvody pro jejich odmítnutí jako mezinárodně schválené nebo jejich snížení na regionální úroveň.
Historické stupně
[editovat | editovat zdroj]Mnoho historických návrhů na stupně se ve vědecké činnosti z různých důvodů neprosadilo. Nejběžnějším důvodem bylo odhalení pozdějšího výzkumu, že typové profily nejsou úplné, nebo že neobsahují žádnou skupinu vůdčích fosilií. Mohou však být často používány v dřívější literatuře a mohou být také nalezeny ve starších geologických mapách. Přesnější korelace těchto starších stupňů s dnešními mezinárodně uznávanými je proto stále nezbytná.
Regionální stupně
[editovat | editovat zdroj]Regionální stupně byly často zavedeny když korelace s mezinárodními stupni nebyla možná nebo jen částečně možná. To bylo například vždy v případě, když se vůdčí fosilie, používané k definování mezinárodního chronostratigrafického stupně v GSSP, v dané oblasti nevyskytují. To se stává například u kontinentálních sedimentů. Zde bylo zavedeno alternativní rozdělení stupňů, které je založeno například v neogénu na pozůstatcích savců (ELMMZ Neogen = European Land Mammal Mega-Zones). Nicméně jsou tyto stupně definovány biostratigraficky, a proto je velmi obtížná metodická korelace s mezinárodními chronostratigrafickými stupni. Ale také důvody politické, národní nebo prostě určitá historická tradice, mohou být důvodem pro zachování regionálních chronostratigraficky nebo biostratigraficky definovaných stupňů. Často používané a dobře definované regionální stupně jsou regionální chronostratigrafické stupně v terciéru: paratethys severoněmecké třetihorní pánve.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Poznámky
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Chronozóna byla dříve chápána jako nejnižší chronostratigrafická jednotka. V současnosti spadá do kategorie nehierarchických chronostratigrafických jednotek. Je to soubor hornin vzniklý kdekoliv na světě v daném časovém intervalu, který odpovídá jiné formální stratigrafické jednotce.[3] V poslední době je tendence užívat jako nejnižší chronostratigrafickou jednotku podstupeň (např. v triasu).[1]
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b SKUPIEN, Petr; MĚCHOVÁ, Lucie. Základy stratigrafie a paleontologie [online]. VŠB–TUO, HGF, Institut geologického inženýrství [cit. 2018-12-08]. Kapitola Stratigrafické stupnice a jednotky. Dostupné online.
- ↑ INTERNATIONAL CHRONOSTRATIGRAPHIC CHART v 2018/07 [online]. International Commission on Stratigraphy [cit. 2018-07-11]. Dostupné online.
- ↑ a b ŠTORCH, Petr. Principy a metody stratigrafického výzkumu [online]. Geologický ústav AV ČR, v. v. i. [cit. 2018-12-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-02-13.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Stufe (Geologie) na německé Wikipedii.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- A. Salvador: International Stratigraphic Guide (A Guide to Stratigraphic Classification, Terminology and Procedures). 2. Aufl., XIX+214 S., International Union of Geological Sciences, Geological Society of America, Washington/D.C. 1994 ISBN 0-8137-7401-2.
- North American Commission on Stratigraphic Nomenclature (NACSN): North American stratigraphic code. American Association of Petroleum Geologists Bulletin, 89: 1547-1591, Tulsa, Oklahoma 1983 ISSN 0149-1423 PDF. V angličtině.
- F.F. Steininger & W.E. Piller: Empfehlungen (Richtlinien) zur Handhabung der stratigraphischen Nomenklatur. Courier Forschungsinstitut Senckenberg, 209: 1-19, Frankfurt am Main 1999.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Chronozóna v encyklopedii Vševěd
- http://www.stratigraphy.org/ICSchart/ChronostratChart2018-07.pdf. Mezinárodní stratigrafická tabulka