Sin-ťiang

Sin-ťiang; 新疆维吾尔自治区; شىنجاڭ ئۇيغۇر ئاپتونوم رايونى
	Urumči, metropole Sin-ťiangu
Geografie
	; Autonomní oblast Sin-ťiang (červeně) v Čínské lidové republice
Hlavní město	Urumči
Status	autonomní oblast
Souřadnice	43°49′31″ s. š., 87°36′50″ v. d.
Rozloha	1 626 000 km²
Geodata (OSM)	OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel	21 813 334 (2010)
Hustota zalidnění	13,4 obyv./km²
HDP/obyv.	4 633 USD
Jazyk	ujgurština, čínština, kazaština, kyrgyzština
Národnostní složení	Ujgurové, Chanové, Kazaši, Chuejové
Náboženství	Islám
Správa regionu
Stát	Čína
Nadřazený celek	Čínská lidová republika
Podřízené celky	1 subprovinční město, 2 městské prefektury, 7 prefektur, 5 autonomních prefektur, 7 městských okresů
Vznik	1955
Měna	RMB
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-2	CN-XJ
Telefonní předvolba	(+86)
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sin-ťiang (čínsky 新疆, pchin-jin Xīnjiāng; ujgursky شىنجاڭ‎, Šindžan – doslova „Nová hranice“), plným jménem Ujgurská autonomní oblast Sin-ťiang (čínsky 新疆维吾尔自治区, pchin-jin Xīnjiāng Uyghur Zìzhìqū, Xīnjiāng Wéiwú'ěr Zìzhìqū, český přepis Sin-ťiang wej-wu-er c'-č'-čchü; ujgursky شىنجاڭ ئۇيغۇر ئاپتونوم رايونى‎, Šindžang Ujghur Aptonom Rajoni; mongolsky Шинжаан-Уйгарын Өөртөө засах орон, Šinžaan-Ujgaryn Öörtöö zasah oron; kazašsky Шинжәң Ұйғыр аутономиялық ауданы, Šinžäŋ Ūjghyr autonomijalyq audany) je autonomní oblast na úrovni provincie Čínské lidové republiky, označovaná tradičně jako Východní Turkestán. Rozkládá se v centru Asijského kontinentu. Tvoří ji Džungarie (dnešní Pej-ťiang 北疆, „Severní oblast“) a Tarimská pánev (dnešní Nan-ťiang 南疆, „Jižní oblast“), jež jsou odlišné geograficky, etnicky i historickým vývojem. Mezi charakteristiky Sin-ťiangu patří, že jeho území obývalo mnoho etnických skupin různorodého původu, často utvářejících kmenová uspořádání či malá království. Džungarie byla většinou obývána kočovnými národy, zatímco v Tarimské pánvi poskytly lidem útočiště oázy.

Zpráva OSN z 30. srpna 2022 OHCHR Assessment of human rights concerns in the Xinjiang Uyghur Autonomous Region, People’s Republic of China popisuje v této oblasti dlouhodobě probíhající genocidu, tisíce zmizelých lidí, mučení, násilné regulace porodnosti, nucené pracovní tábory, represe, zneužívání a další vážná porušování lidských práv čínskou vládou.^[1]

Historie

Ve starověku patřili mezi etnika obývající území indoevropští Tocharové, Sakové, Jüe-č’ a Wusunové. Tocharové se v oblasti Tarimské pánve udrželi až do 7. století, kdy byli asimilováni turkickými Ujgury prchajícími po pádu Ujgurského kaganátu a dali tak vznik modernímu ujgurskému etniku.

V roce 1949, během pozdního léta, se čínští komunisté dohodli s místní kuomintangskou vládou Sin-ťiangu, v jejímž čele stál Burhan Šahidi, a prosovětskou vládou Východoturkestánské republiky na začlenění obou útvarů do Čínské lidové republiky. Připojení bylo realizováno v říjnu 1949, kdy do Sin-ťiangu vstoupila Čínská lidová osvobozenecká armáda, přičemž Burhan Šahidi zůstal předsedou sinťiangské vlády.

Geografie

Poloha

Sin-ťiang leží v severozápadní Číně, v centru euroasijského kontinentu, a s rozlohou 1 660 000 km² je největší provincií ČLR. Na severu, západě a jihozápadě hraničí s osmi státy: Mongolskem, Ruskem, Kazachstánem, Kyrgyzstánem, Tádžikistánem, Afghánistánem, Pákistánem a Indií; hraniční čára je 5400 km dlouhá. Na východě sousedí s čínskými provinciemi Kan-su a Čching-chaj, na jihu s Tibetskou autonomní oblastí.

Jedná se o území bývalé separatistické republiky Východní Turkestán.

Administrativní dělení

český přepis / český pchin-jin	ujgursky přepis ujgurštiny	čínsky Pchin-jin	obyvatelstvo (2010)
Autonomní kraje
Kazašský autonomní kraj Ili	ئىلى قازاق ئاپتونوم ئوبلاستى Ili QazaQ Aptonom Oblasti	伊犁哈萨克自治州 Yīlí Hāsàkè Zìzhìzhōu	2 482 627
Mongolský autonomní kraj Bortala	بۆرتالا موڭغۇل ئاپتونوم ئوبلاستى Börtala Mongghul Aptonom Oblasti	博尔塔拉蒙古自治州 Bó'ěrtǎlā Měnggǔ Zìzhìzhōu	443 680
Chuejský autonomní kraj Čchang-ťi	سانجى خۇيزۇ ئاپتونوم ئوبلاستى Sanji Xuyzu Aptonom Oblasti	昌吉回族自治州 Chāngjí Huízú Zìzhìzhōu	1 428 592
Kyrgyzská autonomní kraj Kizilsu	قىزىلسۇ قىرغىز ئاپتونوم ئوبلاستى Qizilsu Qirghiz Aptonom Oblasti	克孜勒苏柯尔克孜自治州 Kèzīlèsū Kē'ěrkèzī Zìzhìzhōu	525 599
Mongolský autonomní kraj Bayin'gholin	بايىنغولىن موڭغۇل ئاپتونوم ئوبلاستى Bayingholin Mongghul Aptonom Oblasti	巴音郭楞蒙古自治州 Bāyīnguōlèng Měnggǔ Zìzhìzhōu	1 278 492
Prefektury
Prefektura Altaj součást Kazašského autonomního kraje Ili	ئالتاي ۋىلايىتى Altay Wilayiti	阿勒泰地区 Ālètài Dìqū	526 980
Prefektura Tcha-čcheng (Tarbagatay) součást Kazašského autonomního kraje Ili	تارباغاتاي ۋىلايىتى Tarbaghatay Wilayiti	塔城地区 Tǎchéng Dìqū	1 219 212
Prefektura Turfan	تۇرپان ۋىلايىتى Turpan Wilayiti	吐鲁番地区 Tǔlǔfān Dìqū	622 679
Prefektura Kumul (Chami)	قۇمۇل ۋىلايىتى Qumul Wilayiti	哈密地区 Hāmì Dìqū	572 400
Prefektura Kašgar	قەشقەر ۋىلايىتى Qeshqer Wilayiti	喀什地区 Kāshí Dìqū	3 979 362
Prefektura Aksu	ئاقسۇ ۋىلايىتى Aqsu Wilayiti	阿克苏地区 Ākèsū Dìqū	2 370 887
Prefektura Chotan	خوتەن ۋىلايىتى Xoten Wilayiti	和田地区 Hétián Dìqū	2 014 365
Městské prefektury
Karamaj	قاراماي شەھرى Qaramay Shehri	克拉玛依市 Kèlāmǎyī Shì	391 008
Urumči	ئۈرۈمچى شەھرى Ürümchi Shehri	乌鲁木齐市 Wūlǔmùqí Shì	3 110 280
Městské okresy (spravovány Armádními sbory produkce a výstavby ČLR)
Š'-che-c'	شىخەنزە شەھرى Shixenze Shehri	石河子市 Shíhézǐ Shì	635 582
Wu-ťia-čchü	ئۇجاچۇ شەھرى Wujachu Shehri	五家渠市 Wǔjiāqú Shì	72 613
Tumxuk (Tumšuke)	تۇمشۇق شەھرى Tumshuq Shehri	图木舒克市 Túmùshūkè Shì	147 465
Aral	ئارال شەھرى Aral Shehri	阿拉尔市 Ālā'ěr Shì	166 205
Beitun	بەيتۈن شەھىرى Beatün Shehiri	北屯市 Běitún Shì	76 300

Demografie

Oblast je obývána početnou národnostní menšinou Ujgurů (přibližně 9 milionů obyvatel), jejichž mateřským jazykem je ujgurština, středoasijský jazyk turkického původu. Další zdejší významné národnostní menšiny jsou Kazaši a Mongolové.

Převýchovné tábory

V Sin-ťiangu, zejména v neoobydlených příhraničních oblastech, se nacházejí četné tzv. převýchovné tábory, v nichž jsou internováni ujgurští obyvatelé, často ve velmi špatných podmínkách. V rozporu s tvrzením čínské vlády, že tyto tábory pro Ujgury a příslušníky dalších menšin jsou postupně rušeny, podle zjištění Australského institutu pro strategickou politiku (ASPI) v roce 2020 naopak došlo k jejich dalšímu rozšiřování a budování nových objektů.^[2]

Odkazy

Reference

↑ SINOPSIS. Mučení, sterilizace, tisíce zmizelých. OSN po letech váhání popsala, co se děje v čínském Sin-ťiangu. HlídacíPes.org [online]. 2022-09-22 [cit. 2022-11-30]. Dostupné online.
↑ Čína rozšiřuje tábory pro Ujgury, varují australští výzkumníci [online]. Praha: Česká televize - ČT 24, 2020-09-28 [cit. 2020-09-28]. Dostupné online.

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Sin-ťiang na Wikimedia Commons
The Xinjiang Data Project na webu ASPI Archivováno 24. 10. 2020 na Wayback Machine. (anglicky)
Zpráva OSN o genocidě a porušování lidských práv v Sin-ťiang

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[1] SINOPSIS. Mučení, sterilizace, tisíce zmizelých. OSN po letech váhání popsala, co se děje v čínském Sin-ťiangu. HlídacíPes.org [online]. 2022-09-22 [cit. 2022-11-30]. Dostupné online.

[2] Čína rozšiřuje tábory pro Ujgury, varují australští výzkumníci [online]. Praha: Česká televize - ČT 24, 2020-09-28 [cit. 2020-09-28]. Dostupné online.

[1]

[2]

Čínská lidová republika – 中华人民共和国 (Čung-chua žen-min kung-che-kuo) – (PRC)

Provincie	An‑chuej • Če‑ťiang • Čching‑chaj • Fu‑ťien • Chaj‑nan • Che‑nan • Che‑pej • Chej‑lung-ťiang • Chu‑nan • Chu‑pej • Jün‑nan • Kan‑su • Kuang‑tung • Kuej‑čou • Liao‑ning • S’‑čchuan • Šan‑si • Šan‑tung • Šen‑si • (Tchaj-wan)¹ • Ťiang‑si • Ťiang‑su • Ťi‑lin

Autonomní oblasti	Kuang‑si • Ning‑sia • Sin‑ťiang • Tibet • Vnitřní Mongolsko

Přímo spravovaná města (na úrovni provincie)	Čchung‑čching • Peking • Šanghaj • Tchien‑ťin

Zvláštní administrativní oblasti	Hongkong • Macao

¹ČLR považuje Tchaj-wan za svou 23. provincii, přestože jej fakticky neovládá