iBet uBet web content aggregator. Adding the entire web to your favor.
iBet uBet web content aggregator. Adding the entire web to your favor.



Link to original content: https://cs.wikipedia.org/wiki/Robert_Kaliňák
Robert Kaliňák – Wikipedie Přeskočit na obsah

Robert Kaliňák

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
JUDr. Robert Kaliňák
Robert Kaliňák (2023)
Robert Kaliňák (2023)
19. ministr obrany SR
Úřadující
Ve funkci od:
25. října 2023
PrezidentkaZuzana Čaputová
Předseda vládyRobert Fico
PředchůdceMartin Sklenár
9. a 11. ministr vnitra SR
Ve funkci:
4. července 2006 – 8. července 2010
PrezidentIvan Gašparovič
Předseda vládyRobert Fico
PředchůdceMartin Pado
NástupceDaniel Lipšic
Ve funkci:
4. dubna 2012 – 22. března 2018
PrezidentIvan Gašparovič
Andrej Kiska
Předseda vládyRobert Fico
PředchůdceDaniel Lipšic
NástupceTomáš Drucker
Stranická příslušnost
ČlenstvíSMER-SD
Narození11. května 1971 (53 let)
Bratislava
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
ChoťZuzana Konečná
Děti2
PříbuzníErik Kaliňák (synovec)[1]
Alma materPrávnická fakulta Univerzity Komenského v Bratislavě
Profesepolitik
CommonsRobert Kaliňák
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Robert Kaliňák (* 11. května 1971 Bratislava) je slovenský právník a politik, od října 2023 ministr obrany SR ve čtvrté vládě Roberta Fica[2] a bývalý ministr vnitra SR, kterým byl v letech 2006–2010 a pak 2012–2018.

Studia a advokátní praxe

[editovat | editovat zdroj]

Robert Kaliňák se narodil v Bratislavě v roce 1971, jeho otec pracoval jako strojní důstojník na slovenských námořních lodích, matka pocházela z bulharské menšiny žijící na Ukrajině. Má staršího bratra Milana.[3] V letech 1992–1995 působil jako asistent v komerčně-právní kanceláři. V roce 1995 absolvoval Právnickou fakultu Univerzity Komenského v Bratislavě. Po ukončení studií působil do roku 1999 v advokátní kanceláři Majeríkova and Partners na pozici koncipienta. Následně až do roku 2002 pracoval v advokátní kanceláři Majeríková-Kaliňák-Koštial-Turčan.

Politická činnost

[editovat | editovat zdroj]

Je jedním ze zakládajících členů strany SMER – sociálna demokracia a od jejího vzniku v roce 1999 je jedním z jejích čelných představitelů. Působil ve funkci místopředsedy strany a dodnes patří k nejbližším spolupracovníkům předsedy strany a dlouholetého slovenského premiéra Roberta Fica.

V parlamentních volbách v roce 2002 byl zvolen za poslance NR SR, opětovně byl zvolen ve volbách v letech 2006 a 2010. Ve volebním období 2002–2006 byl předsedou Výboru NR SR pro obranu a bezpečnost, předsedou Zvláštního kontrolního výboru NR SR na kontrolu činnosti NBÚ, členem Výboru NR SR na kontrolu použití informačně-technických prostředků a Stálé delegace NR SR při Parlamentním shromáždění NATO.

V krajských volbách v roce 2005 byl zvolen do zastupitelstva Bratislavského kraje za koalici HZD, SF a SMER-SD. V roce 2006 se mandátu vzdal.

Kaliňák zastával funkci ministra vnitra v prvních třech vládách Roberta Fica, v Ficově první vládě v období od 4. července 2006 do 8. července 2010 a opětovně byl jmenován ministrem vnitra v druhé (4. dubna 2012 až 23. března 2016) a třetí vládě (od 23. března 2016). Po vraždě Jána Kuciaka a vzniklém společenském tlaku však oznámil 12. března 2018 svou rezignaci.[4][5] Následně 15. března 2018 premiér Robert Fico podal demisi svoji, a tedy i celé vlády. Kaliňákovo působení ve vládě skončilo 22. března 2018, kdy prezident Kiska jmenoval novou vládu Petra Pellegriniho.[6] Kaliňák je druhým ministrem kabinetu premiéra Roberta Fica, který po dvojnásobné vraždě oznámil rezignaci.[5]

V říjnu 2023 se stal ministrem obrany ve čtvrté vládě Roberta Fica.[7]

Kontroverze

[editovat | editovat zdroj]

Kaliňákovo působení ve funkci ministra vnitra bylo silně kontroverzní a během této doby byl aktérem přibližně deseti velkých kauz,[8][9] z nichž k největším patří aféra Kovošrot, střelba na auto se studenty v roce 2013 a propojení na možného daňového podvodníka Ladislava Bašternáka.[10]

Kauza Bašternák

[editovat | editovat zdroj]

V červnu 2016 přinesla slovenská média zprávu, že na soukromé účty Roberta Kaliňáka a exministra financí a dopravy Jána Počiatka přišly v letech 2014 až 2016 statisíce eur od firem kontroverzního podnikatele s nemovitostmi Ladislava Bašternáka.[11] Ten je podezřelý z toho, že jeho firma BL-202 za koupi bytů v komplexu Bonaparte (ve kterém bydlí i premiér Robert Fico) uvedla finanční správě přemrštěnou sumu 12 miliónů eur v hotovosti, aby nezákonně získala nárok na nadměrný odpočet DPH ve výši 2 miliónů eur.[12]

Prokurátor dohlížející na vyšetřování obchodních aktivit Kaliňáka a Bašternáka Vasiľ Špirko byl policií obviněn z údajných zneužití pravomocí a spis mu byl odebrán.[13] Opozice se v reakci pokusila Kaliňáka i Fica několikrát odvolat, nicméně bez úspěchu.[14] Touto kauzou se stal Kaliňák na dlouhou dobu symbolem korupce na Slovensku. Bašternák byl za výše uvedenou kauzu v roce 2019 odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody, který si odpykává. Část jeho majetku byla zabavena. V roce 2021 se Bašternák přiznal, že výše uvedené byty zakoupil od kontroverzního podnikatele Mariana Kočnera.[15]

Kauza Očistec

[editovat | editovat zdroj]

V dubnu 2022 slovenská policie Kaliňáka zadržela a s dalšími osobami obvinila ze založení zločinecké skupiny a ohrožení daňového tajemství v rámci kauzy Očistec. Spolu s ním byl obviněn také Kaliňákův stranický kolega, Slovenský premiér Robert Fico.[16][17] Skupinu měl vést slovenský kontroverzní podnikatel Norbert Bödör a bývalý slovenský policejní prezident Tibor Gašpar. Fico s Kaliňákem měli skupinu politicky krýt a využívat proti politickým oponentům, mj. proti tehdejšímu prezidentovi Andreji Kiskovi.[18]

Osobní život

[editovat | editovat zdroj]

S manželkou Zuzanou, která dříve pracovala v slovenské zpravodajské službě SIS, má syny Jakuba a Andreje.[3][19]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Robert Kaliňák na slovenské Wikipedii.

  1. ↑ Dostupné online.
  2. ↑ AKTUALITY.SK. ONLINE: Prezidentka vymenovala štvrtú vládu Roberta Fica. Aktuality.sk [online]. 2023-10-25 [cit. 2023-10-25]. Dostupné online. (slovensky) 
  3. ↑ a b Cesta Kaliňáka k moci a peniazom: Z kabaretiéra sa stal najmocnejší člen Ficovej vlády!, cas.sk, 26. června 2016
  4. ↑ ČTK. Slovenský ministr vnitra Kaliňák odstoupil. Předčasné volby by nám nevadily, řekl šéf koaliční SNS. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2018-03-12 [cit. 2018-03-12]. Dostupné online. 
  5. ↑ a b Slovenský ministr vnitra Kaliňák rezignoval na svou funkci [online]. iDNES.cz, 12. března 2018 10:01, rev. 12. března 2018 11:04 [cit. 2018-10-13]. Dostupné online. 
  6. ↑ Zotrvanie Kaliňáka, krízy, vražda novinára. Pozrite si hlavné momenty tretej vlády Roberta Fica Archivováno 22. 5. 2018 na Wayback Machine., leskovespravy.sk, 19. března 2018
  7. ↑ A.S, Petit Press. SME Minúta: Fico je štvrtýkrát premiérom, prezidentka vymenovala novú vládu. domov.sme.sk [online]. [cit. 2023-10-25]. Dostupné online. (slovensky) 
  8. ↑ 9 najznámejších káuz Roberta Kaliňáka: nepoložila ho Hedviga ani výbušnina v ruksaku. Aktuality.sk [online]. 2016-06-14 [cit. 2018-03-13]. Dostupné online. (slovensky) 
  9. ↑ CUPRIK, Roman. Kaliňák prežil viac ako desať káuz. Sme.sk [online]. 2018-03-13 [cit. 2018-03-13]. Dostupné online. (slovensky) 
  10. ↑ MÁNERT, Oldřich. Teflonový Kaliňák. Ministr ustál střelbu na studenty i výbušninu v letadle. iDNES.cz [online]. 2018-03-05 [cit. 2018-03-13]. Dostupné online. 
  11. ↑ Na Slovensku to vře. Aféra vystavila Ficovu korunnímu princi červenou kartu [online]. Lidovky.cz, 2016-06-13 [cit. 2017-01-27]. Dostupné online. 
  12. ↑ Vysvetlenie kauzy Bašternák. Sedem základných otázok [online]. Sme.sk, 2016-08-14 [cit. 2017-01-27]. Dostupné online. (slovensky) 
  13. ↑ Aféra Bašternák je slovenská Watergate. I přes ten trapný název [online]. Respekt.cz, 2016-06-13 [cit. 2017-01-27]. Dostupné online. 
  14. ↑ Kaliňák odmieta odstúpiť, tvrdí že porušili jeho práva (minúta po minúte) [online]. Sme.sk, 2016-06-13 [cit. 2017-01-27]. Dostupné online. (slovensky) 
  15. ↑ Daňové podvody / Ladislav Bašternák sa priznal k podvodu pri kúpe bytov vo Five Star Residence. www.postoj.sk [online]. [cit. 2022-11-13]. Dostupné online. (slovensky) 
  16. ↑ Slovenská policie zadržela exministra vnitra Kaliňáka, obvinila i Fica. Seznam Zprávy [online]. Seznam.cz, 2022-04-20 [cit. 2022-04-25]. Dostupné online. 
  17. ↑ Slovenská policie obvinila Fica i Kaliňáka. Založili zločineckou skupinu, tvrdí. Deník.cz [online]. ČTK, 2022-04-20 [cit. 2022-04-25]. Dostupné online. 
  18. ↑ DELIMAN, Michal. Ranný brífing: „Najlepší“ minister vnútra už sedí, Fico sa zberá za ním. SME.SK [online]. Petit Press, 2022-04-24 [cit. 2022-04-25]. Dostupné online. (slovensky) 
  19. ↑ Kaliňákova priateľka Zuzana bola agentkou SIS!, cas.sk, 1. března 2007

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
První vláda Roberta Fica
Předseda vlády
Robert Fico (jmenován 4. července 2006, SMER-SD)
Členové v den jmenování vlády
4. července 2006
Dušan Čaplovič (místopředseda vlády pro znalostní společnost, evropské záležitosti, lidská práva a menšiny, SMER-SD) • Robert Kaliňák (místopředseda vlády, vnitro, SMER-SD) • Ján Mikolaj (místopředseda vlády, školství, SNS) • Štefan Harabin (místopředseda vlády, spravedlnost – konec úřadu 23. června 2009, ĽS-HZDS) • Ľubomír Jahnátek (hospodářství, SMER-SD) • Ján Počiatek (finance, SMER-SD) • Ľubomír Vážny (doprava, pošty a telekomunikace, SMER-SD) • Miroslav Jureňa (zemědělství – konec úřadu 28. listopadu 2007, ĽS-HZDS) • Marian Janušek (výstavba a regionální rozvoj – konec úřadu 15. dubna 2009, SNS) • František Kašický (obrana – konec úřadu 30. ledna 2008, SMER-SD) • Ján Kubiš (zahraniční věci – konec úřadu 26. ledna 2009, nestraník) • Viera Tomanová (práce, sociální věci a rodina, SMER-SD) • Jaroslav Izák (životní prostředí – konec úřadu 18. srpna 2008, SNS) • Marek Maďarič (kultura, SMER-SD) • Ivan Valentovič (zdravotnictví – konec úřadu 3. června 2008, SMER-SD)
Členové jmenovaní později
28. listopadu 2007
Zdenka Kramplová (zemědělství – konec úřadu 18. října 2008, ĽS-HZDS)
30. ledna 2008
3. června 2008
Richard Raši (zdravotnictví, SMER-SD)
18. srpna 2008
Ján Chrbet (životní prostředí – konec úřadu 5. května 2009, SNS)
18. října 2008
Stanislav Becík (zemědělství – konec úřadu 16. září 2009, ĽS-HZDS)
26. ledna 2009
Miroslav Lajčák (zahraniční věci, SMER-SD)
15. dubna 2009
Igor Štefanov (výstavba a regionální rozvoj – konec úřadu 11. března 2010, SNS)
20. května 2009
Viliam Turský (životní prostředí – konec úřadu 28. srpna 2009, SNS)
3. července 2009
Viera Petríková (místopředsedkyně vlády, spravedlnost, ĽS-HZDS)
16. září 2009
Vladimír Chovan (zemědělství, ĽS-HZDS)
29. října 2009
Jozef Medveď (životní prostředí, SMER-SD)
11. března 2010
Ján Mikolaj (výstavba a regionální rozvoj, SNS, ve vládě již jako ministr školství)
Druhá vláda Roberta Fica
Předseda vlády
Robert Fico (jmenován 4. dubna 2012, SMER-SD)
Členové v den jmenování vlády
4. dubna 2012
Robert Kaliňák (místopředseda vlády, vnitro, SMER-SD) • Miroslav Lajčák (místopředseda vlády, zahraniční věci, nestr.) • Peter Kažimír (místopředseda vlády, finance, od 6. května do 16. června 2015 hospodářství, SMER-SD) • Ľubomír Vážny (místopředseda vlády pro hospodářství a ekonomiku, SMER-SD) • Martin Glváč (obrana, SMER-SD) • Ján Počiatek (doprava, výstavba a regionální rozvoj, SMER-SD) • Tomáš Borec (spravedlnost, nestr.) • Ján Richter (práce, sociální věci a rodina, SMER-SD) • Zuzana Zvolenská (zdravotnictví, nestr. – odvolána 6. listopadu 2014) Tomáš Malatinský (hospodářství, nestr. – odvolán 3. července 2014) • Ľubomír Jahnátek (zemědělství a rozvoj venkova, SMER-SD) • Peter Žiga (životní prostředí, SMER-SD) • Dušan Čaplovič (školství, věda, výzkum a sport, SMER-SD – odvolán 3. července 2014) • Marek Maďarič (kultura, SMER-SD)
Členové jmenovaní později
3. července 2014
Pavol Pavlis (hospodářství, SMER-SD – demise 6. května 2015)  • Peter Pellegrini (školství, věda, výzkum a sport, SMER-SD – demise 25. listopadu 2014)
6. listopadu 2014
Viliam Čislák (zdravotnictví), SMER-SD)
25. listopadu 2014
Juraj Draxler (školství, věda, výzkum a sport, SMER-SD)
16. června 2015
Vazil Hudák (hospodářství, SMER-SD)
Třetí vláda Roberta Fica
Předseda vlády
Robert Fico (jmenován 23. března 2016, SMER–SD)
Členové v den jmenování vlády
23. března 2016
Roman Brecely, Árpád Érsek (doprava, výstavba a regionální rozvoj, SIEŤ) • Tomáš Drucker (zdravotnictví, nestr.) • Peter Gajdoš (obrana, nestr.; posléze SNS) • Robert Kaliňák (místopředseda, vnitro, SMER–SD) • Peter Kažimír (finance, SMER–SD) • Miroslav Lajčák (zahraniční věci a evropské záležitosti, nestr.) • Marek Maďarič (kultura, SMER–SD) • Gabriela Matečná (zemědělství a rozvoj venkova, nestr.) • Peter Pellegrini (místopředseda pro investice a informatizaci, SMER–SD) • Peter Plavčan (školství, věda, výzkum a sport, nestr.) • Ján Richter (práce, sociální věci a rodina, SMER–SD) • László Sólymos (životní prostředí, MOST-HÍD) • Peter Žiga (hospodářství, SMER–SD) • Lucia Žitňanská (místopředsedkyně, spravedlnost, MOST-HÍD)
Čtvrtá vláda Roberta Fica
Předseda vlády
Robert Fico (jmenován 25. října 2023, SMER–SD)
Členové v den jmenování vlády
25. října 2023
Juraj Blanár (zahraniční věci a evropské záležitosti, SMER–SD) • Zuzana Dolinková (zdravotnictví, HLAS-SD –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ demise 10. října 2024) • Tomáš Drucker (školství, věda, výzkum a sport, HLAS-SD) • Robert Kaliňák (místopředseda vlády, obrana, SMER–SD) • Ladislav Kamenický (finance, SMER–SD) • Peter Kmec (místopředseda vlády pro plán obnovy a eurofondy, HLAS-SD) • Richard Raši (investice, regionální rozvoj a informatizace, HLAS-SD) • Jozef Ráž ml. (doprava, nestr. za SMER–SD) • Denisa Saková (místopředsedkyně vlády, hospodářství, HLAS-SD) • Boris Susko (spravedlnost, SMER–SD) • Martina Šimkovičová (kultura, nestr. za SNS) • Matúš Šutaj Eštok (vnitro, HLAS-SD) • Richard Takáč (zemědělství a rozvoj venkova, SMER–SD) • Tomáš Taraba (místopředseda vlády, životní prostředí, nez. za SNS) • Erik Tomáš (práce, sociální věci a rodina, HLAS-SD)
Členové jmenovaní později
26. ledna 2024
Dušan Keketi (bez portfeje, od 1. února 2024 cestovní ruch a sport, nestr. za SNS)
10. října 2024
Kamil Šaško (zdravotnictví, HLAS-SD)
Ministři obrany Slovenské republiky
1993–20022002–20082008–20162016–dosud
Ministerstvo obrany
Ministři vnitra Slovenské republiky
1992–20012001–20122012–20202020−dosud
Ministerstvo vnitra
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Robert_Kaliňák&oldid=24199019“