Portál:Zahrada a zahradnictví/archiv
Archiv článků o památkách
[editovat zdroj]
Květná zahrada v Kroměříži byla založena v letech 1665–1675 biskupem Karlem II. z Lichtenststeina. Centrální stavbou zahrady je osmiboká rotunda s unikátní vnitřní výzdobou. Rotunda byla renovována a znovu otevřena veřejnosti v roce 1974 a s ní bylo opraveno i kyvadlo. V zahradě se nachází také kuželna a barokní voliéra na ostrůvku. Zahrada hojně využívá i vodní prvky v podobě kašen a rybníčků. Styl zahrady byl kupodivu zachován i při různých rekonstrukcích a tak můžeme obdivovat v podstatě původní podobu. Zahrada byla v roce 1998 zapsána do seznamu památek UNESCO zároveň s Podzámeckou zahradou a kroměřížským zámkem. …celý článek
Přírodní park Džbán je přírodní park, který byl zřízen roku 1994 na pomezí Lounska, Kladenska a Rakovnicka. Je to poměrně rozsáhlé přírodovědně a krajinářsky cenné území, které leží mezi průmyslovými oblastmi Severočeské hnědouhelné pánve a Kladensko-rakovnické pánve. Území má vysokou přírodovědnou a rekreační hodnotou, dochovaly se na něm smíšené a listnaté lesy, v nichž se vyskytuje celá řada vzácných druhů rostlin Posláním Přírodního parku Džbán je zachování unikátní krajiny džbánské křídové tabule s významnými estetickými hodnotami, zejména s ohledem na geomorfologii území, lesní porosty, charakteristickou flóru a faunu a rozptýlenou mimolesní zeleň. …celý článek
Větrušické rokle je národní přírodní rezervace v okresu Praha-východ ležící na pravém břehu Vltavy poblíž obce Větrušice. Nejbližším zastavěným územím je město Libčice nad Vltavou. Dříve bylo území Větrušických roklí, které má charakter slunných skalnatých strání, využíváno k pastvě, což usnadnilo výskyt rozmanitých bylin. Rezervace byla vyhlášena roku 1969 na území o rozloze asi 25 hektarů za účelem ochrany rostlinného společenství typu skalní stepi a lesostepi. Skály tvoří horniny spilit a buližník; z chráněných druhů rostlin se zde vyskytuje například Kavyl Ivanův, Bělozářka liliovitá, Pilát lékařský, Třemdava bílá, Koniklec luční, Tařice skalní, Zlatovlásek obecný a jiné. …celý článek
Jedna z nejznámějších a nejdůležitějších přírodních památek, rybník Řežabinec a Řežabinecké tůně se nachází v okresu Písek severozápadním směrem od obce Ražice a je složena z rybníku, okolních luk a menší nádrže o rozloze 110,7 ha. Okolo celé rezervace vede naučná stezka s 10 informačními tabulemi a ve východní části rybníka je umístěna vyhlídková věž. Kolem rezervace je současně vyhlášené ochranné pásmo o šířce 120 metrů. …celý článek
Přírodní památka Královská obora (park se dnes nazývá Stromovka) se nachází v nivě Vltavy jižně od Císařského ostrova, od něhož ji odděluje průplav. Navazuje na plochu Výstaviště Praha. Královská obora i Výstaviště se nacházejí na území Bubenče a jsou udržovány ve smyslu anglického parku. …celý článek
Národní park České Švýcarsko je jedním ze čtyř národních parků České republiky. Nalézá se v okrese Děčín mezi obcemi Hřensko a Chřibská a zaujímá oblast při státní hranici se Německem, která ho odděluje od NP Saské Švýcarsko. Geologicky náleží do Děčínské vrchoviny. Hlavním předmětem ochrany jsou unikátní skalní města a na ně vázaní živočichové a rostliny. Oblast je známá především svými skalními útvary — věžemi, branami, stěnami, které vystupují nad souvislé lesy. Význačné jsou též soutěsky Kamenice a Křinice. …celý článek
Chalupská slať v Národním parku Šumava. Tato Chráněná krajinná oblast vznikla v roce 1991. Účelem jeho vzniku bylo ochránit pestrou mozaiku unikátních rozsáhlých rašelinišť, smrkových i bukových pralesů, horských luk, nespoutaných řek a ledovcových jezer. Tvoří jeden z největších souvislých komplexů lesů ve střední Evropě. Domov zde mají desítky ohrožených druhů rostlin a živočichů, jako jsou rys, los či tetřev. Některé druhy hmyzu se nevyskytují nikde jinde na světě než právě v šumavských rašeliništích. …celý článek
Botič-Milíčov je přírodní park na jihovýchodě Prahy. Byl zřízen v březnu 1984 a spolu s přírodním parkem Říčanka je tak nejstarším pražským přírodním parkem. Rozloha je 824 ha. Předmětem ochrany jsou především nivy podél meandrujícího Botiče a pitkovického potoka. V sousedství velkých sídlišť Jižní Město či Petrovice se tak nachází poměrně zachovalá přírodní kulturní krajina, která však je v posledních letech narušovaná stále se rozrůstajícími koloniemi rodinných domů a satelitními městečky. Součástí přírodního parku Botič-Milíčov jsou také přírodní památky Milíčovský les a rybníky a Pitkovická stráň. Na PP Botič-Milíčov navazuje po proudu Botiče přírodní park Hostivař-Záběhlice. …celý článek
Česká Kanada je vžitý název pro území ležící v Jihočeském kraji na pomezí historických zemí Čech a Moravy zhruba mezi městy Nová Bystřice a Slavonice a obcí Kunžak. Nachází se v jihovýchodní části okresu Jindřichův Hradec. Právě pro přírodní charakter krajiny, početné vodní hladiny a rozsáhlé lesní komplexy, i pro poněkud sychravější podnebný ráz, je tato oblast nazývána Českou Kanadou. V roce 1994 zde byl vyhlášen přírodní park. Oblast je tvořena žulovou a silně zalesněnou Novobystřickou vrchovinou. Nejvyšším bodem je 738 metrů vysoký Vysoký kámen. Po celé České Kanadě jsou rozesety skalní a kamenné útvary. Poměrně hojné jsou zde i rybníky (Kačležský, Krvavý, Osika, Blanko…). Centrem České Kanady je odnepaměti románská zřícenina hradu Landštejn. …celý článek
Zámecký park Průhonice je jeden z nejvýznamnějších zámeckých parků v Česku. Historie zámeckého parku začala již v roce 1885, kdy začal hrabě Arnošt Emanuel Silva Tarouca realizovat svou představu přírodně-krajinářského parku. Hraběti tehdy učarovalo členité a malebné údolí potoka Botiče. Postupně se mu podařilo přikoupit další pozemky a zvětšit původní rozlohu parku až na stávajících 220 ha. Rozšířením ploch rybníků, vybudováním jezů a přepadů vytvořil i zdařilé vodní dílo. Nejatraktivnější rostlinou v zámeckém parku jsou pěnišníky (rhododendrony) a azalky. V celém parku se nalézá okolo 8000 jejich taxonů a kultivarů, z toho 40 kultivarů vyšlechtěných v místě. Nedaleko průhonického parku se nachází další veřejně přístupný park, Dendrologická zahrada v Průhonicích na pozemku o rozloze 80 ha. …celý článek
Národní park Podyjí byl vyhlášen ke dni 1. července 1991 v nejcennějších oblastech bývalé CHKO Podyjí. Je se svou rozlohou 63 km² nejmenším národním parkem v České republice. Nejvyšší bod má nadmořskou výšku 536 m n. m. Nejnižším bodem je 207 m n. m. Park je zalesněn z 84 %. Kromě běžných lesních porostů se zde vyskytují mnohé vzácné dřeviny a hlavně endemický jeřáb muk hardeggský. NP Podyjí se rozkládá podél řeky Dyje protékající 40 km dlouhým, hlubokým meandrovitým údolím mezi Vranovem nad Dyjí a Znojmem. Na jihovýchodním okraji NP se na spojnici Znojmo - Hnanice nalézá unikátní pásmo stepních vřesovištních lad. …celý článek
.jpg)
Pohled na Sněžku v Krkonošském národním parku. KRNAP je chráněné území v severní části České republiky. Z velké části leží na severozápadu okresu Trutnov, ale zasahuje také do okresu Semily a Jablonec nad Nisou. Severní hranice parku je vedena po státní hranici, která ho současně odděluje od polské části této chráněné krajinné oblasti. Hranice této chráněné oblasti dále pokračuje od Žacléře, k Mladým Bukům, Rudníku, Vrchlabí, Jilemnici, Vysokému nad Jizerou a ke Kořenovu. …celý článek