iBet uBet web content aggregator. Adding the entire web to your favor.
iBet uBet web content aggregator. Adding the entire web to your favor.



Link to original content: https://cs.wikipedia.org/wiki/Ouidah
Ouidah – Wikipedie Přeskočit na obsah

Ouidah

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Ouidah
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška12 m n. m.
StátBeninBenin Benin
Ouidah
Ouidah
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha364 km²
Počet obyvatel162 034 (2013)[1]
Hustota zalidnění445,1 obyv./km²
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ouidah (dříve také Whydah, Hweda nebo Ajudá) je město v Beninu (departement Atlantique). Žije v něm okolo 86 000 obyvatel.[2] Leží na pobřeží Guinejského zálivu 60 km západně od hlavního města Porto Novo. Obyvatelé žijí převážně z obchodu, cizineckého ruchu, výroby palmového oleje a z tabákového průmyslu.

Od šestnáctého století bylo místo pro svoji výhodnou polohu centrem obchodu s otroky. Domorodci z kmene Aja zde vytvořili bohaté království Whydah, založené na kultu posvátné krajty. Stát zanikl v roce 1727, kdy jeho území ovládlo Dahomejské království.[3] Portugalci založili roku 1721 pevnost Jana Křtitele, kterou drželi až do roku 1961.[4] Poslední otrokářská loď z místního přístavu odplula v roce 1860.

Ouidah patří k hlavním beninským turistickým centrům, je známé kulturními akcemi (filmový festival a největší světové setkání vyznavačů vodun), historickým muzeem a řadou památek: katolická bazilika Neposkvrněného početí, Hadí chrám, posvátný les Kpassè, galerie domorodého umění a pomník obětem otrokářství nazvaný Brána bez návratu.[5] Zdejší Stezka otroctví byla navržena na seznam Světové dědictví.

Partnerská města

[editovat | editovat zdroj]
  1. Dostupné online.
  2. World Population Review Dostupné online Archivováno 7. 7. 2019 na Wayback Machine.
  3. Wonders of the African World Dostupné online
  4. BARATOV, Nikolaj. Hádanka krále Gheza. Překlad Petr Kaška. 1. vyd. Praha: Lidové nakladatelství, 1985. 170 s. (Čtení o...). S. 125. 
  5. Les mémoires des esclavages Dostupné online

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]