Moša Pijade
| Moša Pijade | |
|---|---|
 | |
| Narození | 4. ledna 1890 Bělehrad |
| Úmrtí | 15. března 1957 (ve věku 67 let) Paříž |
| Místo pohřbení | Tomb of national heroes on Kalemegdan (od 1957; 44°49′12″ s. š., 20°27′ v. d.) |
| Povolání | politik, novinář, kritik umění, překladatel, politický komisař a malíř |
| Ocenění | Národní hrdina Jugoslávie (1953) Řád národního osvobození Řád hrdiny lidu Řád hrdiny socialistické práce Partyzánská pamětní medaile 1941 … více na Wikidatech |
| Politická strana | Svaz komunistů Jugoslávie |
| Nábož. vyznání | judaismus |
| Choť | Lepa Nešić-Pijade |
| Funkce | poslanec |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Moša Pijade (srbsky Моша Пијаде; 4. ledna 1890 – 15. března 1957[1]) (také přezdívaný Čiča Janko, „Strýček Janko“) byl prominentní jugoslávský komunistický politik a partyzán. Narodil se v Srbsku a byl židovské národnosti. Patřil k nejbližším spolupracovníkům vůdce komunistických partyzánů Jugoslávie Josipa Broze Tita a byl řádným členem srbské akademie věd a umění.
V mládí byl malířem a uměleckým kritikem. Zaobíral se též marxistickou teorií, přeložil Marxův Kapitál a Komunistický manifest do srbochorvatštiny. Zapojil se aktivně do komunistického hnutí a roku 1925 byl odsouzen k 25 letům vězení za revoluční aktivity (propuštěn byl po 14 letech). V březnu 1939 opustil brány věznice, nicméně ani ne o rok později byl internován do koncentračního tábora poblíž Bileći.
Za 2. světové války byl členem ústředního výboru Komunistické strany Jugoslávie a později jedním z členů Politbyra komunistické strany Jugoslávie, byl oslavován jako válečný hrdina a byl jedním z předsedů jugoslávského parlamentu v letech 1945–1953.
Byl kritizován za to, že se dopouštěl četných zločinů, především zabírání majetku velkostatkářům a kapitalistům (tzv. „leva skretanja“). Byl jedním z vůdců povstání v Černé Hoře,[2] ale je popsána jeho nemilosrdná krutost vůči lidem, kteří se odmítli připojit k jeho jednotce.
V roce 1948 přesvědčil Tita, aby umožnil těm Židům, kteří zůstali v Jugoslávii, emigraci do Izraele. Tito s jednorázovým opatřením souhlasil. Nakonec na lodi SS Kefalos odjely tři tisíce Židů v prosinci 1948 do Izraele. Mezi nimi Tommy Lapid, pozdější náměstek předsedy vlády, otec Ja'ira Lapida.[3]
Zemřel v Paříži v roce 1957, při návratu z Londýna, kde vedl rozhovory v čele jugoslávské parlamentní delegace.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Moša Pijade na anglické Wikipedii.
- ↑ DOLNIČAR, Ivan. Jugoslavija 1941 – 1981. Bělehrad: eksport pres, 1981. S. 179. (srbochorvatština)
- ↑ DJILAS, Milovan. Tito: the story from inside|. [s.l.]: Harcourt Brace Jovanovich, 1980. Dostupné online. ISBN 978-0-15-190474-7. S. 183 - Mosa Pijade (1890-1957) Prominent Party theoretician of Serbian Jewish origin. With Djilas he led the Partisan uprising in Montenegro in 1941..
- ↑ Yair Lapid Memories After My Death: The Story of Joseph 'Tommy' Lapid, p. 81
