iBet uBet web content aggregator. Adding the entire web to your favor.
iBet uBet web content aggregator. Adding the entire web to your favor.



Link to original content: https://cs.wikipedia.org/wiki/Krymská_jaderná_elektrárna
Krymská jaderná elektrárna – Wikipedie Přeskočit na obsah

Krymská jaderná elektrárna

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Krymská jaderná elektrárna
Nedostavěná krymská elektrárna s ještě stojícím jeřábem. Jeřáb dánské výroby již však na stavbě není
Nedostavěná krymská elektrárna s ještě stojícím jeřábem. Jeřáb dánské výroby již však na stavbě není
StátUkrajinaUkrajina Ukrajina
Umístěníjižně od Ščolkina
Stavnedostavěná, ruiny
Začátek výstavby1976
Dokončenínedostavěno
Náklady na výstavbucca 750 mil. sovětských rublů
Jaderná elektrárna
Reaktory v provozužádný
Reaktory ve výstavbě2
Plánované reaktory2
Typ reaktorůVVER-1000/320
PalivoUran 235U
Elektrická energie
Výkon po dokončení4 × 1000 MW (hrubý)
Celkem vyrobenonic
Souřadnice
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Krymská jaderná elektrárna (ukrajinsky Кримська АЕС, rusky Крымская АЭС) je rozestavěná, nikdy nedokončená a nyní opuštěná a částečně zdemolovaná jaderná elektrárna severně od Aktašského jezera u města Ščolkine v Autonomní republice Krym.

Jaderná elektrárna na Krymu by využívala stejného typu reaktorů jako jaderná elektrárna Temelín.

Historie a technické informace

[editovat | editovat zdroj]

Stavba elektrárny začala v roce 1982 v době budování jaderných elektráren jako symbolů pokroku po celém Sovětském svazu. O dva roky později bylo nedaleko od elektrárny postaveno město Ščolkine, kde byli ubytováni dělníci pracující na stavbě elektrárny. Stavba se táhla a postupovala jen pomalu. Po černobylské havárii byly zpřísněny kontroly a následná inspekce roku 1987 shledala, že elektrárna stojí na půdě, která je kvůli blízké přítomnosti slaného Aktašského jezera nestabilní. Výstavba elektrárny proto byla ukončena, první reaktor byl v té době dostavěn na 80 procent, druhý na 18. Po několika letech politických diskusí bylo v roce 1989 definitivně rozhodnuto elektrárnu nedostavět.[1] Po rozpadu SSSR od roku 1996 elektrárna patřila státnímu podniku Energoatom, který ji v roce 2005 prodal novému dále nejmenovanému kupci. V tom samém roce byla také hotová a dopravená tlaková nádoba, která se na staveništi nacházela, rozřezána na ocelový šrot.[2]

Průběh stavby

[editovat | editovat zdroj]

Na stavbě byl použit pro instalaci vnitřních částí reaktorových bloků jeřáb dánské výroby Kroll K-10000. Na stavbě zůstal opuštěn do roku 2003, kdy byl prodán ukrajinskou vládou za 310 tisíc hřiven.[1]

Okolí elektrárny v roce 1999

Elektrárna je zcela přístupná, nehlídaná. I proto, že leží nedaleko mořského pobřeží a turistických kapacit, slouží jako turistický cíl. Od ruské anexe Krymu ale turistů ubývá. V druhé polovině 90. let se zde konalo několik ročníků známého ukrajinského festivalu elektronické hudby KaZantip.[1]

Zajímavosti

[editovat | editovat zdroj]

Krymská jaderná elektrárna byla zapsána do Guinnessovy knihy rekordů jako nejdražší nedokončená stavba světa. Stavba stála půl miliardy sovětských rublů plus čtvrt miliardy v nepoužitém materiálu uskladněném na stavbě. V přepočtu na dnešní kurz ruského rublu (2015) by šlo o desítky miliard.[1] Po roce 1990 bylo plánováno vybudovat zde výcvikové centrum pro jaderné inženýry, ale nakonec z toho sešlo.

Informace o reaktorech

[editovat | editovat zdroj]
Reaktor Typ reaktoru Výkon Začátek výstavby Připojení k síti Uvedení do provozu Dostavěno[1]
Hrubý Čistý
Krym-1[3] VVER-1000/320 950 MWe 1000 MWe 1. prosince 1982 Výstavba zastavena 29. října 1989 80 %
Krym-2[4] VVER-1000/320 950 MWe 1000 MWe 1983 18 %
Krym-3[5] VVER-1000/320 950 MWe 1000 MWe stavba nezapočala
Krym-4[6] VVER-1000/320 950 MWe 1000 MWe stavba nezapočala
  1. a b c d e Na Krymu mají obří jadernou elektrárnu – ale je úplně k ničemu. zoom.iprima.cz [online]. zoom.iprima.cz [cit. 2015-01-12]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-10-13. 
  2. Крымский реактор,  радиационный фон в Украине и России. kazantip.rork.ru [online]. [cit. 2022-03-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-11-09. 
  3. Nuclear Power Reactor Details - CRIMEA-1, databáze PRIS IAEO (anglicky)
  4. Nuclear Power Reactor Details - CRIMEA-2, databáze PRIS IAEO (anglicky)
  5. Nuclear Power Reactor Details - CRIMEA-3, databáze PRIS IAEO (anglicky)
  6. Nuclear Power Reactor Details - CRIMEA-4, databáze PRIS IAEO (anglicky)

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]