Komančové

Vlajka Komančů

Komančové jsou indiánský kmen, původní obyvatelé z oblasti severoamerických Velkých plání. Kdysi obývali velké území zvané Komančérie, zahrnující severozápadní Texas a přilehlé části Nového Mexika, Oklahomy a Kansasu. Dnes žije asi 14 700 Komančů převážně v okolí města Lawton (stát Oklahoma).

Komančské kmeny

Název kmene Komančů pochází z jazyka Ute, kde kohmahtse znamená Stojí proti nám, sami se označovali jako Nemene "Lidé". Komančové se dělili do 13 teritoriálních skupin, z nichž nejvýznamnější byli Penatikové (Jedlíci medu) v jižním Texasu, severněji žijící Jamparikové (Jedlíci kořenů), Kotskotikové (Jedlíci bizoního masa) a Kwahadiové (Vidlorozi) v poušti Llano Estacado. Každá skupina byla nezávislou jednotou, vedenou samostatným náčelníkem. Komančové neznali dělení na klany ani neudržovali válečnické spolky.

Způsob života

Komančové byli proslulí svým jezdeckým uměním, kresba George Catlina z roku 1834

Válečníci kmene Komančů vyfocení v roce 1892

Komančové byli zpočátku kočovnými lovci a sběrači, žili ve snadno přenosných tee-pee. Způsobem života se podobali severněji žijícím Lakotům a Šajenům. Mezi ostatními indiány se vyznačovali tím, že byli vynikajícími jezdci, chovateli (ale také) zloději koní. Živili se převážně lovem bizonů, které lovili v průběhu léta a podzimu, aby si vytvořili zásoby na zimu. S lehkou výzbrojí na vytrvalých mustanzích byli rovněž obávanými válečníky, kteří vynikali v umění nenadálých přepadů. Zabité nepřátele skalpovali, skalpy s oblibou připevňovali k uzdám svých koní jako ozdobu. Od ostatních prérijních indiánů se lišili i vzhledem, nenosili např. nikdy čelenky z orlích per ani rohaté bizoní čepice. Vlasy si obě pohlaví zaplétala do dvou copů, muži je mívali zpravidla delší než ženy. Oděvy i tee-pee byly méně zdobené, nepoužívali tolik korálků ani výšivek urzoními ostny. Lišili se i svými zvyky, např. tím, že velmi staré příslušníky kmene často při kočování ponechali osudu ve starém tábořišti nebo je dokonce usmrtili. Toto chování bylo dáno zřejmě omezeným množstvím potravy. V duchovní kultuře hrál od 19. stol. výraznou roli halucinogenní kaktus peyotl.

Komančové měli dobré vztahy se svými severními sousedy Kajovy a od konce 18. stol. žili v míru rovněž s většinou apačských skupin. Válčili s Arapahy, Pónýji, Lipan – Apači a zejména s kanibalskými Tonkawy, které v polovině 19. stol. Komančové téměř vyhubili. Na severovýchodě sídlili nepřátelští Osedžové.

Dějiny a kontakty s Evropany

Území Komančů a nájezdy do Mexika v letech 1770–1850

Náčelník Komančů Quanah Parker

Komančové byli původně součástí etnické skupiny Šošonů žijící ve Skalistých horách, okolo roku 1700 přesídlili na jih a začali žít v oblasti mezi řekou Arkansas a středním Texasem. Přizpůsobili se životu na prériích založenému na lovu bizonů a chovu koní. Komančové byli po více 150 let dominantní indiánský kmen v jižní části Velkých plání. Poslední nezávislé skupiny Komančů se vzdaly armádě Spojených států v roce 1875.

18. století

Při své migraci na jih Velkých planin útočili na Apače, se kterými vedli války po většinu 18. století a postupně je vytlačili z Velkých planin do nehostinných hor na západě nebo na jih. Jejich nomádský způsob života bez stálých sídel jim dával výhodu nad polousedlými Apači.

K prvním kontaktům s Evropany došlo již v 18. století. Roku 1758 Komančové pronikli do Mexika, kde vyplenili misii poblíž řeky Sanaba, což mělo za následek odvetné akce Španělů. V letech 1772–1780 však v důsledku stálých nájezdů Španělé s Komanči uzavřeli mír. Od počátku 19. začali Komančové obchodovat s mexickými obchodníky, známými jako comancheros. Ti od indiánů kupovali koně, dobytek a někdy i otroky výměnou za pušky a alkohol.

19. století

Komančové podnikali časté nájezdy na území Mexika a do Texasu, při kterých zabíjeli muže a unášeli mladé ženy a starší děti. Nejznámější unesenou byla bílá dívka Cynthia Ann Parker, kterou unesli v květnu 1836 při útoku na usedlost její rodiny ve východním Texasu. V roce 1823 byl založen ozbrojený oddíl Texas Rangers, který měl za úkol chránit anglo-americké osadníky na území mexického Texasu před nájezdy Komančů a dalších indiánských kmenů.

Boje s Mexičany a Američany i nemoci zavlečené bílými osadníky snížily počet Komančů během 19. století ze zhruba 40 000 v roce 1840 na 1500 koncem 19. stol. Fatální dopad na ně měla zvláště epidemie cholery z let 1849–50. K nejznámějším náčelníkům epochy indiánských válek patřili náčelník Deset medvědů nebo především Quanah Parker, syn unesené a adoptované dívky Cyntie Ann Parkerové a náčelníka Pety Nocony. Quanah Parker i další náčelníci se během oslabení Texaské vlády kvůli občanské válce vydali na řadu krvavých a loupeživých výpadů, jež vyústily v dohodu z roku 1866. Ta byla oběma stranami porušována a Komančové tak zažili nejúspěšnější období, kdy ukořistili tisíce koňů, mul a zlikvidovali desítky sídel bílých osadníků. Výbojné války a snahy o násilnou christianizaci vedly na konci 19. století k drastickému snížení počtu Komančů. Přispělo k tomu mimo jiné omezování jejich lovišť, hromadné zabíjejí bizonů i výpad plukovníka Ranalda Slidella Mackenzieho v roce 1875.

Indiánům došlo, že jejich nejsurovější války vždy končí uzavřením nějaké dohody, která jim vynese množství překrásných dárů a výrazů přátelství a důvěry. Došli tedy k názoru, že nejsnazším způsobem, jak přijít k penězům a jinému majetku, je podle Tatumových slov „vydat se na válečnou stezku, pozabíjet pár bělochů, ukrást mnoho koní a mul, nakonec uzavřít dohodu a tím si na podzim zabezpečit štědré dary a bohatý přísun zásob.“

S. C. Gwynne, Říše letního měsíce. Vzestup a pád národa komančů.

20.–21. století

Dnes žijí Komančové usedle, hovoří převážně anglicky. Komančštinou v roce 2000 mluvilo 200 osob z 10 000 Komančů, kteří žijí v komančsko-kajovsko-apačské rezervaci v jihozápadní části amerického státu Oklahoma. Nejvíce mluvčích představují staří lidé.

Někteří Komančové vyznávají křesťanství, jiní se hlásí k Native American Church, kterou založil komančský náčelník Quanah Parker a patří k nejvzdělanějším indiánským etnikům – mají i vlastní vysokou školu, Comanche Nation College.

Zajímavost

• Ottův slovník naučný je charakterizuje takto, sice zajímavě, ale z dnešního pohledu silně eurocentrickým způsobem: "Jsou menší postavy než jejich sousedi, ale jinak silného vzrůstu, mají obličej velmi pravidelný výrazu ušlechtilého a pleť světlejší, ale jsou náchylni k tloustnutí. Jsou ukrutní, bojovní, loupeživí, zrádní a nespolehliví, ale jinak povahy živé a veselé, hovorní, ale k cizincům odměření a vážní. Velice milují hry, závody a tanec. Dříve výhradním pramenem jejich výživy byly lov a loupežení, při čemž podnikali nájezdy až hluboko do Mexika. Velmi brzo seznámili se s koňmi Evropany do Ameriky přivezenými a opatřovali si je lupem, hlavně v Mexiku. Poněvadž pak byli již od přirozenosti vždy v chůzi nemotorní, stali se brzo jezdci nad jiné dokonalými."
• Slovo „komanč“ se užívá jako hovorové, pejorativní označení komunisty.

Odkazy

Literatura

• GWYNNE, Samuel C. Říše letního měsíce : vzestup a pád národa Komančů. Překlad Eva Maršíková. Praha: Argo, 2019. 396 s. ISBN 978-80-257-2637-2. 

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Komančové na Wikimedia Commons
• Slovníkové heslo Komanč ve Wikislovníku

• Marie Brahová: Indiánská zastavení. Starlight, Náchod 1997
• Oficiální stránky národa Komančů
• http://www.nahkohe.estranky.cz/clanky/prerijni-kmeny/komancove/komancove.html[ Článek na estranky.cz ] Archivováno 5. 3. 2016 na Wayback Machine.

Autoritní data	NKC: ph338519 BNE: XX540028 LCCN: sh85028785 NLI: 987007284728805171