Kateřina Jagellonská
| Kateřina Jagellonská | |
|---|---|
| švédská královna | |
 | |
| Doba vlády | 30. září 1568 – 16. září 1583 |
| Narození | 1. listopad 1526 Krakov, Polsko |
| Úmrtí | 16. září 1583 Stockholm, Švédsko |
| Pohřbena | katedrála v Uppsale, Švédsko |
| Předchůdce | Karin Månsdotter |
| Nástupce | Gunilla Bielke |
| Manžel | Jan III. Švédský |
| Potomci | Alžběta Zikmund Anna |
| Dynastie | Jagellonci |
| Otec | Zikmund I. Starý |
| Matka | Bona Sforza |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kateřina Jagellonská (1. listopadu 1526, Krakov, Polsko – 16. září 1583, Stockholm, Švédsko) byla rodem polská princezna a sňatkem s Janem III. Švédským v letech 1562–1583 finskou kněžnou a v letech 1568–1583 švédskou královnou.
Původ, mládí
[editovat | editovat zdroj]Narodila se jako nejmladší dcera polského krále Zikmunda I. Starého a jeho manželky Bony Sforzy. V souvislosti s manželstvím bratra Zikmunda II. Augusta s Barbarou Radziwiłłównou, uzavřeným v roce 1547, jeho pobytem ve Vilniusu a smrtí otce v roce 1548 spolu s matkou a sestrami přesídlila z Krakova do Mazovska kde Bona dostala vdovské statky.
Manželství
[editovat | editovat zdroj]4. října roku 1562, v pokročilém věku 36 let, se Kateřina ve Vilniusu (Litva) provdala za švédského prince Jana III. Švédského, knížete finského, aniž by vévoda Jan měl k tomuto sňatku svolení od svého staršího bratra, švédského krále Erika XIV. Novomanželé se usídlili na hradě ve finském Turku, kde drželi svůj vlastní dvůr.
Uvěznění
[editovat | editovat zdroj]Erik XIV. Švédský považoval tento sňatek, který znamenal Janovo spojenectví s Polskem a Litvou, za spiknutí a vzpouru, vyhlásil svému nevlastnímu bratrovi válku a poslal 10 000 mužů, aby oblehli hrad v Turku, který 12. srpna 1563 kapituloval. Kateřina a její manžel byli odvezeni do Švédska, kde byli uvězněni na hradě Gripsholm nedaleko Stockholmu. Během uvěznění Kateřina porodila všechny tři své děti.
Královna
[editovat | editovat zdroj]V roce 1568 kulminovaly spory krále Erika se šlechtou, k moci se dostal Jan a uvězněn byl naopak Erik. V roce 1569 byla Kateřina v uppsalské katedrále korunována královnou Švédska. Na svého manžela měla značný vliv a udělala mnoho ve prospěch katolicismu a protireformace, stejně jako její následnice a Janova druhá manželka Gunilla Bielke. Jan se snažil o jakýsi kompromis mezi katolicismem a protestantstvím. Kateřina měl vlastní katolické služebníky včetně několika katolických mnichů, což protestanty šokovalo. Z Říma přijel norský jezuita Laurentius Nicolai, kterého ubytovala ve starém františkánském klášteře a dovolila mu zde otevřít katolickou školu. Protestanti však na tuto školu zaútočili a v roce 1583 byla uzavřena. Kateřina také často navštěvovala starý klášter Vadstena. Později slavný Drottningholmský palác byl založen na její počest a je po ní i pojmenován.
V posledních letech života Kateřina trpěla dnou. Zemřela ve Stockholmu 16. září 1583 ve věku 61 let a je pohřbena v královské kryptě v katedrále v Uppsale.
Potomci
[editovat | editovat zdroj]Z manželství Kateřiny a Jana se narodily tři děti, dvě dcery a syn, nejstarší dcera však zemřela v útlém věku.
- 1. Alžběta (1564 Gripsholm – 18. 1. 1566 tamtéž), zvaná Isabela, pohřbena v katedrále ve Strängnäsu[1]
- 2. Zikmund III. Vasa (20. 6. 1566 Gripsholm – 30. 4. 1632 Varšava), velkokníže litevský, švédský král v letech 1592–1599 a polský král od roku 1587 až do své smrti[2][3]
- I. ⚭ 1592 Anna Habsburská (16. 8. 1573 Štýrský Hradec – 10. 2. 1598 Varšava)[4][5]
- II. ⚭ 1605 Konstance Habsburská (24. 12. 1588 Štýrský Hradec – 10. 7. 1631 Varšava)[6][7]
- 3. Anna (17. 5. 1568 Eskilstuna – 26. 2. 1625 Brodnica), svobodná a bezdětná[8][9]
Kateřina nechala vychovat svého syna v katolické víře, v roce 1576 jej poslala na výchovu k jezuitům do Braunsbergu. Zikmund se stal roku 1587 polským králem a litevským knížetem, roku 1592 pak se stal i králem švédským, jeho náklonnost ke katolictví a slabé vztahy s obyvatelstvem země však vedly v roce 1599 k jeho svržení ze švédského trůnu.
Vývod z předků
[editovat | editovat zdroj]| Algirdas | ||||||||||||
| Vladislav II. Jagello | ||||||||||||
| Uljana Tverská | ||||||||||||
| Kazimír IV. Jagellonský | ||||||||||||
| Andrew Olshansky | ||||||||||||
| Sofie Litevská | ||||||||||||
| Alexandra Dmitrijevna Drucká | ||||||||||||
| Zikmund I. Starý | ||||||||||||
| Albrecht IV. Habsburský | ||||||||||||
| Albrecht II. Habsburský | ||||||||||||
| Johana Žofie Bavorská | ||||||||||||
| Alžběta Habsburská | ||||||||||||
| Zikmund Lucemburský | ||||||||||||
| Alžběta Lucemburská | ||||||||||||
| Barbora Celjská | ||||||||||||
| Kateřina Jagellonská | ||||||||||||
| Francesco I. Sforza | ||||||||||||
| Galeazzo Maria Sforza | ||||||||||||
| Blanka Marie Viscontiová | ||||||||||||
| Gian Galeazzo Sforza | ||||||||||||
| Ludvík Savojský | ||||||||||||
| Bona Savojská | ||||||||||||
| Anna Kyperská | ||||||||||||
| Bona Sforza | ||||||||||||
| Ferdinand I. Ferrante | ||||||||||||
| Alfons II. Neapolský | ||||||||||||
| Isabella z Chiaromonte | ||||||||||||
| Isabela Aragonská | ||||||||||||
| Francesco I. Sforza | ||||||||||||
| Ippolita Maria Sforzová | ||||||||||||
| Blanka Marie Viscontiová | ||||||||||||
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Catherine Jagellon na anglické Wikipedii.
- ↑ “Isabella” Elizabeth of Sweden (1564-1566) - Find.... www.findagrave.com [online]. [cit. 2023-02-08]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Sigismund, kung av Polen och Sverige. geni_family_tree [online]. [cit. 2023-02-08]. Dostupné online.
- ↑ Sigmund III Vasa (1566-1632) - Find a Grave.... www.findagrave.com [online]. [cit. 2023-02-08]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Anne of Austria, Queen of Poland. geni_family_tree [online]. [cit. 2023-02-08]. Dostupné online.
- ↑ Anne (1573-1598) - Find a Grave Memorial. www.findagrave.com [online]. [cit. 2023-02-08]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Archduchess Constance of Austria. geni_family_tree [online]. [cit. 2023-02-08]. Dostupné online.
- ↑ Konstanze of Habsburg (1588-1631) - Find a Grave.... www.findagrave.com [online]. [cit. 2023-02-08]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Anna Vasa, Princess of Sweden & Administrator of Strasburg and Golub of Prussia. geni_family_tree [online]. [cit. 2023-02-08]. Dostupné online.
- ↑ Anna Vasa (1568-1625) - Find a Grave Memorial. www.findagrave.com [online]. [cit. 2023-02-08]. Dostupné online. (anglicky)
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Eriksson, Bo (2007). Lützen 1632. Norstedts Pocket, Stockholm. ISBN 978-91-7263-790-0.
- Lindqvist, Herman (1997). Historien om Sverige; Gustav Vasa och hans söner och döttrar.
- Ohlmarks, Åke (1979). Alla Sveriges drottningar.
- Signum svenska kulturhistoria: Renässansen. (2005)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kateřina Jagellonská na Wikimedia Commons
| Švédská královna | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Karin Månsdotter |
1568–1583 Kateřina Jagellonská |
Nástupce: Gunilla Bielke |
