Jacques Chirac

Jacques Chirac
Jacques Chirac
	Jacques Chirac (1997)
22. prezident Francie
	Ve funkci:; 17. května 1995 – 16. května 2007
Předseda vlády	Alain Juppé; Lionel Jospin; Jean-Pierre Raffarin; Dominique de Villepin
Předchůdce	François Mitterrand
Nástupce	Nicolas Sarkozy
Andorrský spolukníže
	Ve funkci:; 17. května 1995 – 16. května 2007
Předchůdce	François Mitterrand
Nástupce	Nicolas Sarkozy
154. a 158. premiér Francie
	Ve funkci:; 27. května 1974 – 26. května 1976
Prezident	Valéry Giscard d'Estaing
Předchůdce	Pierre Messmer
Nástupce	Raymond Barre
	Ve funkci:; 27. března 1986 – 10. května 1988
Prezident	François Mitterrand
Předchůdce	Laurent Fabius
Nástupce	Michel Rocard
Stranická příslušnost
Členství	Unie pro lidové hnutí (2002–2007); Sdružení pro republiku (1976–2002); Unie demokratů pro republiku (1971–1976); Unie pro Novou republiku (1962–1968); Les Républicains (od 2015); Komunistická strana Francie (do 1962)
Rodné jméno	Jacques René Chirac
Narození	29. listopadu 1932; Paříž, Francie
Úmrtí	26. září 2019 (ve věku 86 let); Paříž, Francie
Příčina úmrtí	selhání ledvin
Místo pohřbení	Hřbitov Montparnasse (48°50′17″ s. š., 2°19′35″ v. d.)
Choť	Bernadette Chiracová (1956–2019)
Rodiče	Abel-François Chirac a Marie-Louise Valette
Děti	Claude Chirac; Laurence Chirac
Příbuzní	Martin Chirac (vnuk)
Sídlo	Hôtel Matignon, Elysejský palác a Hôtel de Montmorency-Fosseux (do 2019)
Alma mater	Lyceum Ludvíka Velikého (do 1950); Pařížský institut politických věd (1951–1953); École Nationale d'Administration (1957–1959); Hattemer; Carnotovo lyceum; Harvard Summer School
Profese	úředník a politik
Náboženství	katolicismus
Ocenění	Ig Nobelova cena (1996); Řád Bílého lva s kolanou (1997); Řád republiky (1998); řetěz Řádu Isabely Katolické (1999); velkokříž s řetězem Řádu bílé růže (1999); … více na Wikidatech
Podpis
Commons	Jacques Chirac
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jacques René Chirac [ʒak ʀəˈne ʃiˈʀak] (29. listopadu 1932 Paříž – 26. září 2019 Paříž^[1]) byl francouzský politik. Byl zvolen do funkce francouzského prezidenta v letech 1995 a 2002. Svůj poslední mandát 22. prezidenta Francouzské republiky ukončil 16. května 2007.

Biografie

Politická kariéra

1950 – bojovník za mír v hnutí blízkém Francouzské komunistické straně.
1962 – spolupracovník Georgese Pompidoua.
1967 – zvolen poslancem za Corrèze, začíná rovněž svou ministerskou kariéru.
1969 – státní sekretář odpovědný za otázky zaměstnanosti ve vládě Georgese Pompidoua.
1972 – ministr zemědělství ve vládě Pierra Messmera
1974 – tehdejší prezident Valéry Giscard d'Estaing jmenuje Chiraca premiérem.
1976 – podává demisi a je nahrazen Raymondem Barrem, zakládá RPR.
1977 – zvolen starostou Paříže; zůstane jím až do roku 1995 (znovuzvolen v letech 1983 a 1989).
1978 – 6. prosince vyslovuje takzvanou Cochinskou výzvu (Cochin je nemocnice, kde byl hospitalizován po autonehodě). Prohlašuje: „Připravuje se převzetí Francie pod cizí moc, připravuje se myšlenka jejího úpadku“ a označuje UDF jako „cizineckou stranu“.
1986 – vítězství RPR a UDF v parlamentních volbách. Stává se premiérem první kohabitace s prezidentem Françoisem Mitterrandem (až do roku 1988).
Počátek 90. let – Chiracovo jméno pravidelně spojováno s osmi soudními aférami ohledně Pařížské radnice. Většina z těchto afér byla klasifikována nebo zařazena jako nesouvislá, aniž by kdy byla vyšetřována. Po dobu jeho prezidentské funkce byl prozatímně mimo možnost dalšího vyšetřování či obžaloby.
1995 – v lidovém hlasování zvolen prezidentem Francouzské republiky. Nástup do funkce 17. května 1995.
1997 – nechal rozpustit Národní shromáždění, avšak s nečekaným výsledkem: levice vyhrála volby, Chirac byl nucen k další kohabitaci; jmenuje Lionela Jospina (PS) premiérem (zůstane jím do roku 2002).
2002 – Jacques Chirac je přítomen na Summitu Země v Johannesburgu od 26. srpna do 4. září. Je doprovázen reprezentanty několika francouzských společností a zástupci nevládních organizací. K jeho slavným výrokům na summitu patří: „Náš dům hoří a my hledíme jinam.“
2004 – Jacques Chirac oznamuje, že by projekt ratifikace evropské ústavy měl být podroben referendu. Projekt byl v roce 2005 odmítnut 54 % procenty hlasů, což Chirac komentoval jako znepokojující.

Obviněný ze zpronevěry, jíž se dopustil tím, že jako starosta Paříže zaměstnával osoby pracující pro jeho politickou stranu RPR, stanul 7. března 2011 před pařížským soudem. Proces skončil 15. prosince 2011 Chiracovým odsouzením na dva roky. Od výkonu trestu však bylo, s přihlédnutím k věku, zdravotnímu stavu a s respektem k bývalé hlavě státu upuštěno.

Prezidentské volby

1981 – vyřazen v prvním kole
1988 – poražen v druhém kole stávajícím prezidentem Françoisem Mitterrandem
1995 – ve druhém kole zvítězil nad kandidátem levice Lionelem Jospinem
2002 – ve druhém kole zvítězil nad kandidátem extrémní pravice Jean-Marie Le Penem.
2007 – očekávaně, nicméně na poslední chvíli, oznámil, že se těchto prezidentských voleb nebude účastnit (francouzská ústava nezakazovala do ústavní reformy v roce 2008 třetí po sobě jdoucí mandát)

Kontroverze

Na pozvání Saddáma Husajna (tehdejšího vicepresidenta Iráku, de facto diktátora), odjel Chirac v roce 1975 do Bagdádu na oficiální návštěvu. Tehdy Saddám schválil dohodu, která udělila francouzským ropným společnostem řadu výhod a třiadvacetiprocentní podíl na irácké ropě.^[2] V rámci této dohody Francie prodala Iráku jaderný reaktor Osirak, určený k testování jaderných materiálů. Izrael považoval reaktor za vážnou bezpečnostní hrozbu, proto Izraelské vojenské letectvo provedlo 7. června 1981 preemptivní úder na dokončené, ale nezprovozněné jaderné zařízení. Tím rozhněvalo francouzské oficiální kruhy a vzbudilo nevoli Rady bezpečnosti OSN.^[3]

Vyznamenání

Odkazy

Reference

↑ CLARITY, James F.; TAGLIABUE, John. Jacques Chirac, French President Who Championed European Identity, Is Dead at 86. The New York Times. 26 September 2019. Dostupné online [cit. 26 September 2019].
↑ TAHERI, Amir. The Chirac Doctrine: France’s Iraq-war plan. www.nationalreview.com [online]. 2002-12-4 [cit. 2019-09-30]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (anglicky)
↑ On this day – 7 June. BBC News [online]. [cit. 2019-09-30]. Dostupné online. (anglicky)

Externí odkazy

Galerie Jacques Chirac na Wikimedia Commons
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jacques Chirac na Wikimedia Commons
Osoba Jacques Chirac ve Wikicitátech
Biografie Jacquese Chiraca na www.elysee.fr
Jacques Chirac v Internet Movie Database (anglicky)

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

Starosta Paříže
Předchůdce: Jules Ferry (1871–1977 úřad neobsazen)	1977–1995 Jacques Chirac	Nástupce: Jean Tiberi

[1] CLARITY, James F.; TAGLIABUE, John. Jacques Chirac, French President Who Championed European Identity, Is Dead at 86. The New York Times. 26 September 2019. Dostupné online [cit. 26 September 2019].

[h-2] TAHERI, Amir. The Chirac Doctrine: France’s Iraq-war plan. www.nationalreview.com [online]. 2002-12-4 [cit. 2019-09-30]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (anglicky)

[3] On this day – 7 June. BBC News [online]. [cit. 2019-09-30]. Dostupné online. (anglicky)

[1]

[2]

[3]

Prezidenti Francie

Druhá republika	Ludvík Napoleon Bonaparte (1848–1852)

Třetí republika	Adolphe Thiers (1871–1873) • Patrice de Mac-Mahon (1873–1879) • Jules Grévy (1879–1887) • Marie François Sadi Carnot (1887–1894) • Jean Casimir-Perier (1894–1895) • Félix Faure (1895–1899) • Émile Loubet (1899–1906) • Armand Fallières (1906–1913) • Raymond Poincaré (1913–1920) • Paul Deschanel (1920) • Alexandre Millerand (1920–1924) • Gaston Doumergue (1924–1931) • Paul Doumer (1931–1932) • Albert Lebrun (1932–1940)

Čtvrtá republika	Vincent Auriol (1947–1954) • René Coty (1954–1959)

Pátá republika	Charles de Gaulle (1959–1969) • Georges Pompidou (1969–1974) • Valéry Giscard d'Estaing (1974–1981) • François Mitterrand (1981–1995) • Jacques Chirac (1995–2007) • Nicolas Sarkozy (2007–2012) • François Hollande (2012–2017) • Emmanuel Macron (od 2017)

Premiéři Francie

Michel Debré (1959–1962) • Georges Pompidou (1962–1968) • Maurice Couve de Murville (1968–1969) • Jacques Chaban-Delmas (1969–1972) • Pierre Messmer (1972–1974) • Jacques Chirac (1974–1976) • Raymond Barre (1976–1981) • Pierre Mauroy (1981–1984) • Laurent Fabius (1984–1986) • Jacques Chirac (1986–1988) • Michel Rocard (1988–1991) • Édith Cressonová (1991–1992) • Pierre Bérégovoy (1992–1993) • Édouard Balladur (1993–1995) • Alain Juppé (1995–1997) • Lionel Jospin (1997–2002) • Jean-Pierre Raffarin (2002–2005) • Dominique de Villepin (2005–2007) • François Fillon (2007–2012) • Jean-Marc Ayrault (2012–2014) • Manuel Valls (2014–2016) • Bernard Cazeneuve (2016–2017) • Édouard Philippe (2017–2020) • Jean Castex (2020–2022) • Élisabeth Borneová (2022–2024) • Gabriel Attal (2024) • Michel Barnier (od 2024)

Premiéři V. republiky