Gustav Klimt

Gustav Klimt
	Gustav Klimt (1914)
Rodné jméno	Gustav Klimt
Narození	14. července 1862; Baumgarten; Rakouské císařství
Úmrtí	6. února 1918 (ve věku 55 let); Vídeň; Rakousko-Uhersko
Příčina úmrtí	cévní mozková příhoda
Místo pohřbení	hrob Gustava Klimta; Hietzingský hřbitov
Národnost	Rakušané
Alma mater	Univerzita užitého umění ve Vídni (1876–1883)
Povolání	malíř, designér, grafik, kreslíř a projektant
Rodiče	Ernst Klimt a Anna Finsterová
Partner(ka)	Emilie Flögeová; Maria Zimmermannová; Consuela Camilla Huberová; Serena Ledererová; Maria Učická
Děti	Gustav Učický; Otto Zimmermann; Gustav Zimmermann
Příbuzní	Ernst Klimt a Georg Klimt (sourozenci)
Významná díla	Zlatá Adele; Beethovenfries; Polibek; Judita a Holofernes I; Tři období života ženy; … více na Wikidatech
Ovlivněný	George Minne
Ocenění	Císařova cena (1890); Cena Villa Romana (1905)
Podpis
	multimediální obsah na Commons
	citáty na Wikicitátech
	Seznam děl v databázi Národní knihovny
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Gustav Klimt (14. července 1862 Baumgarten^[2] u Vídně, nyní součást Penzingu – 6. února 1918 Vídeň) byl rakouský malíř žijící převážně ve Vídni.

Život

Otec Ernst Klimt, zlatník a rytec pocházející z Travčic u Litoměřic,^[3] připravoval své syny na zlatnické povolání, ale Gustav projevoval výrazné kreslířské nadání a ve čtrnácti letech úspěšně absolvoval přijímací zkoušku na Kunstgewerbeschule, vídeňskou uměleckoprůmyslovou školu. Zároveň studoval malířství v ateliéru Ferdinanda Laufbergera a po jeho smrti pokračoval u profesora Bergera. Roku 1877 začal na stejné škole studovat i jeho bratr Ernst, a to byl začátek jejich vzájemné spolupráce. Bratři Klimtové si spolu se svým kolegou ze studií Franzem Matschem otevřeli v roce 1883 ve Vídni umělecký dekoratérský ateliér. Často pak oba bratři Klimtové i Matsch spolupracovali například s věhlasným architektonickým ateliérem Fellner a Helmer – díky tomu se podíleli třeba i na výzdobě divadla v Karlových Varech nebo v Liberci. Pro liberecké divadlo vytvořil dodnes sloužící malovanou oponu.

Roku 1887 Klimt dostal zakázku na vytvoření obrazu představujícího interiér císařského divadla, za který dostal císařské ocenění. Na sklonku roku 1892 zemřel umělcův otec a nedlouho po něm i mladší bratr Ernst.

Projekt stropních maleb do haly Vídeňské univerzity, který představili Klimt a Matsch, nepřijala porota v roce 1894. Klimt, Joseph Maria Olbrich a Josef Hoffmann spolu s několika dalšími umělci založili roku 1897 sdružení Vídeňská secese. V témže roce namaloval Klimt své první krajinomalby.

Roku 1898 umělec realizoval plakát pro první výstavu sdružení Vídeňská secese a zúčastnil se přípravy časopisu Ver Sacrum. Ve vášnivé polemice o obrazu určeném pro Vídeňskou univerzitu Klimta roku 1900 horlivě bránil Franz Wickhoff. Obraz získal zlatou medaili na Světové výstavě v Paříži. V roce 1905 Klimt odkoupil od státu všechny obrazy určené pro univerzitu, opustil sdružení Vídeňská secese a založil novou skupinu – Kunstschau. Na IX. Bienále v Benátkách se v roce 1910 setkal s velkým úspěchem. V roce 1911 získal v Římě první cenu za Život a smrt. Roku 1917 byl jmenován čestným členem Akademie výtvarných umění ve Vídni a v Mnichově.

Měl vlivné postavení v umění monarchie a byl oblíbeným portrétistou vídeňské společnosti. Patří mezi klíčové postavy v rakouských dějinách umění.

Smrt

11. ledna 1918 Klimta v jeho ateliéru ranila mrtvice. Ochrnul na polovinu těla a byl převezen do vídeňského sanatoria, tam 6. února 1918 zemřel na zápal plic způsobený epidemií španělské chřipky. Do márnice Všeobecné vídeňské nemocnice o den později přispěchá Egon Schiele, který nakreslí Klimtův posmrtný portrét. Gustav Klimt je následně 9. února pochován na vídeňském hřbitově v Hietzingu.

Dílo

Hudba I (1895)
Hudba I (1895) (1899)
Judita a Holofernes I (1904–1905)
Vodní had I (1904–1907)
Tři období života ženy (1905)
Polibek (1907–1908)
Danae (1907–1908)
Hygieia (1907)
Zlatá Adele – Portrét Adele Bloch-Bauer (1907)
Smrt a život (1911), další úpravy obrazu pokračovaly do roku 1915

Zastoupení ve světových muzeích

Česká republika: Národní galerie v Praze; Galerie výtvarného umění v Ostravě; Moravská galerie v Brně
Francie: Paříž – Musée d'Orsay; Štrasburk – Musée des Beaux-Arts
Itálie: Benátky – Galleria d’Arte Moderna; Řím – Galleria Nazionale d’Arte Moderna
Kanada: Ottawa – The National Gallery of Canada
Německo: Mnichov – Neue Pinakothek
Rakousko: Linec – Neue Galerie der Stadt Linz – Wolfgang Gurlitt Museum; Vídeň – Albertina Graphische Sammlung – Österreichische Galerie – Historisches Museum der Stadt Wien – Österreichische Nationalbibliothek – Österreichisches Museum für angewandte Kunst (Belvedere) – Zentralsparkasse der Gemeinde
USA: New York – The Museum of Modern Art

Zajímavosti

Na jeho počest a připomenutí byl jeho jménem dříve pojmenován expresní vlak rakouských spolkových drah, který jezdil z Grazu přes Vídeň, Břeclav, Brno a Českou Třebovou na pražské hlavní nádraží.

Obraz Portrét Adele Bloch-Bauer I (také zvaný Zlatá Adéla) zakoupil v roce 2006 Ronald Lauder za 135 milionů amerických dolarů (asi tři miliardy Kč), čímž se stal nejdražším zobchodovaným obrazem.^[4] Později v roce 2006 byl tento rekord překonán díly Willema de Kooninga a Jacksona Pollocka, i tak tento portrét zůstává na třetí příčce.^[5]

Galerie

Judith (1901)
Beethovenfries (1902), detail
Danae
Portrét Fritza Riedlerové
Adam a Eva
Baby
Beethovenfries, detail
Zlatá Adéla – Portrét Adele Bloch-Bauer (1907)
Přítelkyně
Portrét Johanne Staud
Objetí

Odkazy

Reference

↑ Union List of Artist Names. 5. dubna 2021. Dostupné online. [cit. 2021-05-21].
↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost Baumgarten, Horní Rakousko
↑ Archivovaná kopie. www.besuche-oscar-wilde.de [online]. [cit. 2006-12-27]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2007-09-27.
↑ Novinky.cz: Klimtův portrét „zlatá Adela“ prodán v USA za rekordní cenu. Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2011-11-13]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-01-12.
↑ Novinky.cz: Nejdražším prodaným dílem je již pět let Pollockův obraz No.5, 1948. Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2011-11-13]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2011-11-02.

Literatura

Sagnerová, Karin: Jak je poznáme? Umění secese. Praha, Knižní klub, 2007. ISBN 978-80-242-1773-4.
Salfellner, Harald: Klimt. Jeho život slovem a obrazem. Praha, Vitalis, 2018. ISBN 978-3-89919-547-7.

Související články

Historie kompozice obrazů

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Gustav Klimt na Wikimedia Commons
Osoba Gustav Klimt ve Wikicitátech
Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Gustav Klimt
Gustav Klimt v informačním systému abART
ČT, 2012, dokument Gustav Klimt: Panna
Gustav Klimt Archivováno 3. 1. 2009 na Wayback Machine. na ArtMuseum.cz
(francouzsky) Gustav Klimt
(anglicky) iKlimt – The Life and Work of Gustav Klimt
Vila Primavesi – historie a současnost

[6a37fbfe3a4e521f9803807109a005d620b75dc0-1] Union List of Artist Names. 5. dubna 2021. Dostupné online. [cit. 2021-05-21].

[matrika-2] Matriční záznam o narození a křtu farnost Baumgarten, Horní Rakousko

[3] Archivovaná kopie. www.besuche-oscar-wilde.de [online]. [cit. 2006-12-27]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2007-09-27.

[4] Novinky.cz: Klimtův portrét „zlatá Adela“ prodán v USA za rekordní cenu. Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2011-11-13]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-01-12.

[5] Novinky.cz: Nejdražším prodaným dílem je již pět let Pollockův obraz No.5, 1948. Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2011-11-13]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2011-11-02.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]