Grace Hopperová
Grace Hopperová | |
---|---|
Grace Hopperová (20. ledna 1984) | |
Rodné jméno | Grace Brewster Murray |
Narození | 9. prosince 1906 New York USA |
Úmrtí | 1. ledna 1992 (ve věku 85 let) Arlington USA |
Místo pohřbení | Arlingtonský národní hřbitov (38°52′39″ s. š., 77°3′56″ z. d.) |
Bydliště | New York |
Alma mater | Wardlaw-Hartridge School (1923–1924) Vassar College (1924–1928) Yaleova univerzita (1928–1930) Yaleova univerzita (do 1934) |
Povolání | matematička, námořní důstojník, informatička, vysokoškolská učitelka, programátorka a fyzička |
Zaměstnavatelé | Vassar College (1931–1943) Bureau of Ships (1943–1949) Eckert–Mauchly Computer Corporation (1949–1971) Remington Rand (1950–1955) Sperry Corporation (1955–1966) Naval Sea Systems Command (1966–1986) Digital Equipment Corporation (1986–1990) |
Ocenění | Society of Women Engineers Achievement Award (1964) Pamětní cena Harryho H. Gooda (1970) Wilbur Cross Medal (1972) Fellow of the British Computer Society (1973) legionář Záslužné legie (1973) … více na Wikidatech |
Choť | Vincent Foster Hopper (1930–1945)[1] |
Rodiče | Walter Fletcher Murray[2] a Mary Campbell van Horne[2] |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Grace Murrayová Hopperová (9. prosince 1906 New York – 1. ledna 1992 Arlington) byla americká matematička, informatička a důstojnice námořnictva Spojených států.[3] Byla programátorkou prvních počítačů ve firmě Harvard Mark I a vyvinula první kompilátor pro počítačový programovací jazyk vůbec. Díky šíři jejích schopností byla někdy označována jako „úžasná Grace“ (Amazing Grace). Námořní hodnost kontradmirála v záloze dosáhla v roce 1986 jako první žena v historii.
Životopis
[editovat | editovat zdroj]Mládí a vzdělání
[editovat | editovat zdroj]Hopperová se narodila jako Grace Brewsterová Murrayová v New Yorku. Absolvovala školu Hartridge v Plainfieldu v New Jersey. V roce 1930 se provdala za Vincenta Hoppera, ale rozvedli se v roce 1945. Bakalaureátu dosáhla v roce 1928 na Vassar College, obor matematika a fyzika. Pokračovala na Yale University, kde absolvovala v roce 1930 postgraduální studium ve fyzice a matematice. V roce 1934 získala titul Ph.D. za matematiku. Její disertační práce se jmenovala New Types of Irreducibility Criteria (Nové typy kritérií neredukovatelnosti). Začala pak učit matematiku na Vassar College v roce 1931 a v roce 1941 se stala docentkou.
Mark I a Mark II (první počítače)
[editovat | editovat zdroj]V roce 1943 nastoupila do námořnictva Spojených států a s Howardem Aikenem začala pracovat na počítači Mark I. Po skončení války byla propuštěna z aktivní služby, ale pokračovala ve vývoji počítačů Mark II a Mark III. Když pracovala na Mark II, došlo k chybě stroje, jejíž příčinou byla můra zapadlá do relé. Hopperová to zaznamenala do protokolu jako první skutečný případ nalezeného „brouka“, anglicky „bug“, jak se slangově označuje programátorská chyba. Nesprávně je tato příhoda někdy citována jako původ výrazu „bug“, ačkoli výraz byl tehdy již široce používán.
UNIVAC
[editovat | editovat zdroj]V roce 1949 se Grace Hopperová stala zaměstnankyní Eckert-Mauchly Computer Corporation a připojila se k týmu rozvíjejícímu UNIVAC I. Začátkem roku 1950 převzala firmu společnost Remington Rand Corporation. Hopperová zůstala jejich zaměstnankyní a vytvořila první překladač. Ten byl znám jako překladač A-0. Další verze byly zveřejněny komerčně jako překladače ARITH-MATIC, MATH-MATIC a FLOW-MATIC.
COBOL
[editovat | editovat zdroj]Později se Hopperová vrátila k námořnictvu, kde se podílela na vytvoření programovacího jazyka COBOL. Prosazovala myšlenku, že programy by měly být psány v jazyce, který se podobá angličtině, a ne ve strojovém kódu nebo jazyce blízkém strojovému (jako je jazyk symbolických instrukcí). COBOL byl založený z velké části na její filozofii.
Standardy
[editovat | editovat zdroj]V roce 1970 Hopperová propagovala implementaci standardů pro testování počítačových systémů a součástí, nejvíce pro programovací jazyky jako FORTRAN a COBOL. V roce 1980 byly tyto testy převzaty úřadem pro technickou standardizaci National Bureau of Standards, známým dnes jako National Institute of Standards and Technology (NIST).
Závěr života
[editovat | editovat zdroj]Grace Hopperová odešla do důchodu poprvé na konci roku 1966. Tehdy byla nejstarší důstojnicí vojenského námořnictva USA. Znovu se vrátila do aktivní služby a definitivně odešla do výslužby 14. srpna 1986. Zemřela ve věku 85 let a byla pohřbena na Arlingtonském národním hřbitově (část 59, hrob 973).
Odkaz
[editovat | editovat zdroj]- Na počest Grace Hopperové byl pojmenován americký raketový torpédoborec USS Hopper (DDG-70).
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Grace Hopper na anglické Wikipedii.
- ↑ MacTutor History of Mathematics archive.
- ↑ a b Leo van de Pas: Genealogics.org. 2003.
- ↑ U zrodu moderních počítačů stála matematička Grace Hopperová. Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2022-01-10]. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Williams, Kathleen Broome: Grace Hopper: admiral of the cyber sea. – Annapolis, Md : Naval Institute Press, 2004
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Grace Hopperová na Wikimedia Commons
- Američtí informatici
- Americké matematičky
- Matematici 20. století
- Průkopníci počítačů
- Absolventi Yaleovy univerzity
- Američtí admirálové
- Nositelé Prezidentské medaile svobody
- Absolventi Vassar College
- Nositelé Medaile za americké tažení
- Narození v roce 1906
- Narození 9. prosince
- Narození v New Yorku
- Úmrtí v roce 1992
- Úmrtí 1. ledna
- Úmrtí v Arlington County
- Pohřbení na Arlingtonském národním hřbitově