Fridrich II. Braniborský

Fridrich II. Braniborský
	Braniborský kurfiřt
Narození	19. listopadu 1413; Tangermünde
Úmrtí	10. února 1471; Neustadt an der Aisch
Manželka	Kateřina Saská
Potomci	Dorotea Braniborská; Markéta Braniborská; Jan Braniborský; Erasmus Braniborský
Dynastie	Hohenzollernové
Otec	Fridrich I. Braniborský
Matka	Alžběta Bavorská
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Fridrich II. Braniborský (19. listopadu 1413, Tangermünde – 10. února 1471, Neustadt an der Aisch), přezdívaný „Železný“ a někdy „Železný zub“, byl v letech 1440 až 1470 kurfiřt Braniborského markrabství.

Život

Fridrich se narodil na hradě Tangermünde v Braniborském markrabství jako druhý syn prvního hohenzollernského vládce Fridricha a jeho manželky Alžběty Bavorské. Jeho dva bratři Jan a Albrecht se stali braniborskými markrabaty.

V roce 1421 byl osmiletý Fridrich zasnouben s o pět let starší Hedvikou Jagellonskou, která však 8. prosince 1431 ještě před svatbou zemřela.

Když Fridrich I. v roce 1437 abdikoval, odškodnil svého neschopného nejstaršího syna Jana Bayreuthským knížectvím, zatímco Fridrich II. převzal vládu v Braniborsku. Oproti svému otci se odklonil od císařské politiky a soustředil své úsilí na uklidnění šlechty a měst kurfiřtů. Spory s městem Berlín začaly v roce 1440 s jeho plánem postavit novou rezidenci na Cöllnském ostrově na řece Sprévě. V roce 1448 přerostlo Berliner Unwille (rozhořčení) proti postoupení území města kvůli kurfiřtské pevnosti v otevřenou vzpouru, kdy občané zaplavili výkop budoucího městského zámku. Přesto zvítězil Fridrich II., nechal postavit palác a rázně omezil práva města.

V roce 1453 byl Fridrichu II. jako braniborskému markraběti z Rhodu zaslán dopis, sepsaný velmistrem rytířského řádu sv. Jana, v němž ho upozornil na pád Konstantinopole a požádal, aby jim poslal podporu, která by jim umožnila pokračovat v boji proti turecké hrozbě. Jeho odpověď není známa.

V roce 1454 a 1455 uzavřel smlouvy z Cölln a Mewe a tím znovu získal od státu Řádu německých rytířů Novou marku. Unavený z dlouhého boje s Pomořanským vévodství Fridrich v roce 1470 abdikoval ve prospěch svého mladšího bratra Albrechta Achilla, odešel do Bayreuthského knížectví a o rok později zemřel v Neustadt an der Aisch.

Manželství a potomci

11. června 1441 se sedmadvacetiletý kurfiřt oženil s o osm let mladší Kateřinou, nejmladší dcerou saského kurfiřta Fridricha I. a Kateřiny Brunšvicko-Lüneburské. Měli spolu tři děti (a Fridrich měl jednoho nemanželského syna):

Dorotea Braniborská (1446–1519), ⚭ 1464 Jan V. Sasko-Lauenburský (18. července 1439 – 15. srpna 1507), vévoda sasko-lauenburský
Markéta Braniborská (1449/1450–1489), ⚭ 1477 Bohuslav X. Pomořanský (3. června 1454 – 5. října 1523), vévoda pomořanský
Jan Braniborský (1452–1454)
Erasmus Braniborský (1452–1465)