Dikobraz
Dikobraz | |
---|---|
Vědecká klasifikace | |
Říše | živočichové (Animalia) |
Kmen | strunatci (Chordata) |
Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
Třída | savci (Mammalia) |
Řád | hlodavci (Rodentia) |
Podřád | dikobrazočelistní (Histricognathi) |
Čeleď | dikobrazovití (Hystricidae) |
Rod | dikobraz (Hystrix) Linné, 1758 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Dikobraz (Hystrix, vyslovováno obvykle [dykobras], ale výslovnost [ďikobras] podle původní ruské podoby je rovněž správná[1]) je rodové jméno několika větších hlodavců. Jsou to pomalu pohybující se zvířata, na ochranu před predátory se u nich srst na hřbetě a na ocasu přeměnila v tuhé, duté bodliny. Pod dlouhými tenkými bodlinami se nachází ještě druhá řada kratších a tlustších ostnů. Není pravda, že by dikobraz dokázal své bodliny vystřelovat, ostny se ale mohou uvolnit a zůstat zapíchnuté v kůži útočníka.[2]
Dikobrazi žijí pouze ve starém světě, v Africe, jižní a jihovýchodní Asii a také ve Středozemí. V Evropě se můžeme s dikobrazy setkat na Apeninském poloostrově a na Sicílii, na Balkáně zřejmě již vyhynuli. Dikobrazům podobní urzoni žijící v Novém světě jsou samostatnou čeledí a nepatří mezi dikobrazovité
Jsou to býložravci, živí se ovocem, kořínky a hlízami. Bývají aktivní převážně v noci, ve dne spí ve vyhrabaných norách. Jsou-li vyrušeni, naježí bodliny a začnou chřestit dutými ocasními ostny. Když ani to vetřelce neodežene, otočí se k němu zády a pokouší se ho nabodnout. Protože zvláště spodní, kratší bodliny se snadno uvolňují, může dikobraz způsobit i těžká zranění.
Udává se, že se pohybují rychlostí asi 3,2 km/h.[3]
V některých zemích jsou dikobrazi loveni jako škůdci, ale také pro maso, které je údajně chutné. Je oblíbené zvláště v Africe a v Indonésii. Z dikobrazích ostnů se vyrábí např. rybářské splávky nebo násadky psacích per. Dikobraz byl také emblematickým zvířetem říše Ašantů.
Taxonomie
[editovat | editovat zdroj]Dikobrazi jsou děleni do tří podrodů:[4]
Podrod Acanthion zahrnuje středně velké dikobrazy o délce těla 455–735 mm a váze okolo 8 kg.[5]
- druh dikobraz jávský (Hystrix javanica) žijící na indonéských ostrovech Jáva, Bali, Sumbawa, Flores, Lombok, Madura a Tanahjampea,[6]
- druh dikobraz krátkoocasý (Hystrix brachyura) obývající velkou oblast Asie od Nepálu přes severovýchodní Indii po jižní Čínu; na jih pak přes Indočínu a Malajský poloostrov po indonéské ostrovy Sumatra a Borneo.
Podrod Hystrix zahrnuje větší dikobrazy o délce těla 600–930 mm a váze 10–30 kg.[5]
- druh dikobraz jihoafrický (Hystrix africaeaustralis) žijící v celé jižní Africe od Keni a Konga na severu po Jihoafrickou republiku.[7]
- druh dikobraz obecný (Hystrix cristata) obývá rovníkovou Afriku v Tanzanii, v Etiopii a v pruhu od Senegalu po Kamerun, v severní Africe žije u pobřeží Středozemního moře od Maroka po Libyi; v Evropě žije v Itálii, kde na sever zasahuje až k Bologni,[8]
- druh dikobraz srstnatonosý (Hystrix indica) žijící v Asii v pruhu od Turecka přes Irák, Írán, Pákistán a Indii po Sri Lanku; na severu dosahující do zakavkazských republik a Kazachstánu, u Středozemního moře od Sýrie po Izrael a ostrůvkovitě i v Saúdské Arábii a v Jemenu.[9]
Podrod Thecurus zahrnuje spíše menší dikobrazy o délce těla 420–665 mm a váze 3,8–5,4 kg.[5]
- druh dikobraz bornejský (Hystrix crassispinis) obývající indonéský ostrov Borneo,
- druh dikobraz filipínský (Hystrix pumila) žijící na filipínském ostrově Palawan,
- druh dikobraz sumaterský (Hystrix sumatrae) vyskytující se na indonéské Sumatře.[10]
Stupeň ohrožení
[editovat | editovat zdroj]Většina dikobrazů není ohrožena a v červeném seznamu druhů jsou vyhodnoceni jako málo dotčený druh. Jeden druh je však považován za zranitelný.[6]
- Dikobraz filipínský (Hystrix pumila) je ohrožen především zmenšováním plochy lesů, lovem pro maso a také tím, že je loven a chován jako domácí mazlíček.
Chov v zoo
[editovat | editovat zdroj]Z osmi druhů dikobrazů jsou v Evropě chovány čtyři druhy. Nejčastěji se jedná o dikobraza srstnatonosého (cca 220 evropských zoo). Často je chován i dikobraz obecný (cca 120 zoo). Dikobraz jihoafrický je k vidění přibližně v pěti desítkách veřejných zařízení. Vzácně chovaným druhem je dikobraz filipínský (nebo také palawanský) – žije v pouhých čtyřech evropských zoo (stav 2018 i 2020).[11][12]
Výsadní postavení v chovu dikobrazů má Zoo Praha, která jako jediná v Evropě chová tři druhy tohoto rodu,[11] navíc se jí podařilo všechny tři druhy v jednom roce opakovaně (2017, 2018 i 2019) odchovat.[13][14][15]
Dikobraz bornejský, sumaterský, krátkoocasý ani jávský není chován v žádné z evropských zoo.[11]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=914#nadpis3
- ↑ Lexikon zvířat Zoo Praha: Dikobraz srstnatonosý
- ↑ BRYL, Marek; MATYÁŠTÍK, Tomáš. Rychlost savců - Savci, internetová encyklopedie [online]. Univerzita Palackého, upol.cz, 1998-2005. Dostupné online.
- ↑ Mammal Species of the World [online]. 3. vyd. Bucknell University, 2009 [cit. 2014-01-10]. Kapitola Hystrix. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c NOWAK, Ronald M. Walker's Mammals of the World. 6. vyd. Baltimore and London: Johns Hopkins University Press, 1999. 1921 s. Dostupné online. ISBN 0-8018-5789-9. Kapitola Genus Hystrix, s. 1646. (anglicky) [Dále jen Nowak].
- ↑ a b LUNDE, D.; APLIN, K. Hystrix javanica [online]. IUCN, 2013 [cit. 2014-01-11]. (IUCN Red List of Threatened Species. Version 2013.2). Dostupné online. (anglicky)
- ↑ GRUBB, P. Hystrix africaeaustralis [online]. IUCN, 2013 [cit. 2014-01-10]. (IUCN Red List of Threatened Species. Version 2013.2). Dostupné online. (anglicky)
- ↑ GRUBB, P., et al. Hystrix cristata [online]. IUCN, 2013 [cit. 2014-01-10]. (IUCN Red List of Threatened Species. Version 2013.2). Dostupné online. (anglicky)
- ↑ AMORRI, G., et al. Hystrix indica [online]. IUCN, 2013 [cit. 2014-01-10]. (IUCN Red List of Threatened Species. Version 2013.2). Dostupné online. (anglicky)
- ↑ ALPIN, K., et al. Hystrix sumatrae [online]. IUCN, 2013 [cit. 2014-01-11]. (IUCN Red List of Threatened Species. Version 2013.2). Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c www.Zootierliste.de. zootierliste.de [online]. [cit. 2018-08-03]. Dostupné online.
- ↑ www.Zootierliste.de. zootierliste.de [online]. [cit. 2020-02-14]. Dostupné online.
- ↑ BRANDL, Pavel. Bodlinatá nadílka. Trojský koník. 2017, čís. 4, s. 6.
- ↑ Ročenka Unie českých a slovenských zoologických zahrad 2018
- ↑ Přírůstky. www.zoopraha.cz [online]. [cit. 2020-02-14]. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- AULAGNIER, Stéphane, a kolektiv. Savci Evropy, severní Afriky a Blízkého východu. Překlad Robert Doležal. 1. vyd. Plzeň: Ševčík, 2018. ISBN 978-80-7291-250-6. S. 248.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu dikobraz na Wikimedia Commons
- Slovníkové heslo dikobraz ve Wikislovníku
- Taxon Hystrix ve Wikidruzích
- BioLib.cz – Hystrix (dikobraz) [online]. BioLib.cz. Dostupné online.