Attinghausen

Attinghausen
	Attinghausen
	; znak
Poloha
Souřadnice	46°51′41″ s. š., 8°37′41″ v. d.
Nadmořská výška	468 m n. m.
Stát	Švýcarsko
Kanton	Uri
	Attinghausen Attinghausen, Švýcarsko
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	46,89 km²
Počet obyvatel	1 725 (2018)
Hustota zalidnění	36,8 obyv./km²
Správa
Oficiální web	www.attinghausen.ch
PSČ	6468
Označení vozidel	UR
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Attinghausen je obec ve švýcarském kantonu Uri. Leží přibližně 2 kilometry jihozápadně od hlavního města kantonu, Altdorfu, v údolí řeky Reuss, v nadmořské výšce 468 metrů. Žije zde přibližně 1 700^[1] obyvatel.

Geografie

Attinghausen leží na levém břehu řeky Reuss v nadmořské výšce přibližně 468 metrů. Obec je na severu ohraničena říčkou Palanggenbach v Gitschitalu a na jihu říčkou Angibach v oblasti Alptal Waldnacht a říčkou Bockibach, která protéká úzkou průrvou Bockitobel. Na západě, za průsmykem Surenen, patří k Attinghausenu až k obci Engelberg rozsáhlá alpská zemědělská oblast Surenen. Údolí Surenen leží mezi horskými masivy Wissigstock na severu a Schlossberg na jihu.

80 hektarů, tj. 1,7 % rozlohy obce, tvoří osídlená plocha. Z toho 45 ha tvoří stavební nebo průmyslové plochy a 15 ha dopravní plochy. Významnější je zemědělská plocha s 1651 ha, což představuje podíl 35,3 %. To zahrnuje 1417 ha vysokohorských oblastí. 820 ha, tj. 17,5 % rozlohy obce, pokrývají lesy a lesní pozemky. Neproduktivní půda pokrývá velké plochy obce, konkrétně 2131 ha, tj. 45,5 %. Jedná se téměř výhradně o oblasti bez vegetace ve vysokých horách nebo o neproduktivní vegetaci.

Attinghausen sousedí na západě s obcí Engelberg v Obwaldenu, na severu s obcemi Isenthal a Seedorf, na východě s obcemi Altdorf, Bürglen, Schattdorf a Erstfeld a na jihu s obcí Wassen.

Historie

Roku 1240 je obec poprvé připomínána pod názvem Attingenhusen.^[2] Roztroušené nálezy ukazují na předalemanskou populaci. Ta by mohla pocházet z doby bronzové. Alemannské osídlování začalo v 7. až 8. století. Od 12. století byly využívány také alpské oblasti v průsmyku Surenen, což vedlo ke sporu s klášterem Engelberg, který byl urovnán až v roce 1513. Kromě šlechtických a klášterních statků zde v pozdním středověku existovaly také selské a družstevní statky. Vedle šlechtických a klášterních statků existovaly i selské statky a alpy, které využívala družstva. Kostel (od 11. do 12. století, připomíná se v roce 1349, s patronem sv. Ondřejem) byl filiálkou altdorfské farnosti, která patřila curyšskému opatství Fraumünster. V roce 1485 bylo díky obdarování pastoračním beneficiem možné jmenovat kněze. Kolem roku 1600 se Attinghausen církevně oddělil od Altdorfu. Kolem roku 1750 byla zřízena ranní mše a v roce 1810 pomocná farnost. Kapucínský klášter založený v roce 1608 byl po požáru v roce 1676 přestěhován do Altdorfu.^[2]

Od konce 14. století až do roku 1850 tvořily Attinghausen a Seedorf společenství (volební a vojenský obvod), které na svých zasedáních volilo šest (po roce 1803 čtyři) radních. Na řeku Reuss a horské potoky Chummen a Palanggen, které často zaplavovaly tuto oblast, dohlíželi různí družstevní strážci. Řemesla (včetně zpracování dřeva) hrála vedle zemědělství a vysokohorské výroby skromnou roli. Alternativou k životu na vesnici byly zahraniční služby (Neapol, Francie, Španělsko) a emigrace (např. do španělské Sierry Moreny). Kanalizací a řeky Reuss (1850-63) vznikla nová obdělávaná půda. Kvůli nedostatku stálé vodní síly z potoka Chummen však nebyly založeny žádné továrny. Od konce 19. století nacházeli obyvatelé stále častěji práci v továrnách v okolních vesnicích. Výstavba lanovky na vrcholek Brüsti (1949) přinesla první turistický ruch. Od roku 1972 je Attinghausen členem okresního školského sdružení Seedorf, které spravuje základní a střední školu.^[2]

Obyvatelstvo

Vývoj populace

V roce 1860 zde žilo 530 obyvatel. Poté počet obyvatel klesal až do roku 1888 (-51 osob, tj. -9,6 %). Poté následovala desetiletá fáze růstu až do roku 1960, během níž se počet obyvatel zvýšil více než dvojnásobně (1888–1960: +148,4 %). Po menším propadu v 60. letech 20. století měla obec v roce 1980 stejný počet obyvatel jako v roce 1960. Od té doby nastal silný růst (1980–2005: +323 obyvatel, tj. +27,0 %), který stále pokračuje a v roce 2020 měla obec již přes 1 700 obyvatel.

Vývoj počtu obyvatel^[2]
Rok	1743	1799	1850	1860	1888	1900	1920	1941	1960	1970	1980	1990	2000	2005
Počet obyvatel	354	484	516	530	479	528	618	890	1190	1141	1197	1319	1487	1520

Jazyky

Téměř všichni obyvatelé mluví německy jako každodenním hovorovým jazykem, avšak silně alemanským dialektem. Při posledním sčítání lidu v roce 2000 uvedlo 96,64 % obyvatel jako svůj hlavní jazyk němčinu, 0,64 % srbochorvatštinu a 0,47 % nizozemštinu.

Národnostní složení

Z 1520 obyvatel na konci roku 2005 bylo 1481 (97,43 %) švýcarských státních příslušníků. Většina přistěhovalců pochází z jižní Evropy (Portugalsko a Itálie), bývalé Jugoslávie a Srí Lanky. Při sčítání lidu v roce 2000 mělo švýcarské občanství 1438 osob (96,70 %), z toho 22 osob mělo dvojí občanství.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Attinghausen na německé Wikipedii.

↑ ^a ^b Ständige Wohnbevölkerung nach Staatsangehörigkeitskategorie Geschlecht und Gemeinde; Provisorische Jahresergebnisse; 2018. Federal Statistical Office. 9. dubna 2019. Dostupné online. [cit. 2019-04-11].
↑ ^a ^b ^c ^d STADLER, Hans. Attinghausen [online]. Historisches Lexikon der Schweiz, 2009-08-25 [cit. 2022-10-08]. Dostupné online. (německy)

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Attinghausen na Wikimedia Commons
(německy) [1] – oficiální stránky

[08bd17aa84cda5e3983f082e36c9004a86cf08fc-1] Ständige Wohnbevölkerung nach Staatsangehörigkeitskategorie Geschlecht und Gemeinde; Provisorische Jahresergebnisse; 2018. Federal Statistical Office. 9. dubna 2019. Dostupné online. [cit. 2019-04-11].

[hls-2] STADLER, Hans. Attinghausen [online]. Historisches Lexikon der Schweiz, 2009-08-25 [cit. 2022-10-08]. Dostupné online. (německy)

[1]

[2]