Agora
_-_20070711.jpg)
Agora (řecky αγορά neboli αγορα, u Homéra lidové shromáždění a odtud i shromaždiště) znamená shromaždiště uprostřed starověkého města, kde se odehrával veřejný život.
Agora a svobodný občan
[editovat | editovat zdroj]Původně byla agora jen volné místo, kde se konaly trhy (zejména dopoledne), ale hlavně shromáždiště svobodných občanů, nezbytná součást starověkých řeckých poleis - městských států. Zde se konaly veřejné bohoslužby, vojenská cvičení, vyhlašovala se rozhodnutí panovníka nebo rady. Později se kolem agory stavěly důležité veřejné budovy jako městská rada (búleutérion) a prytaneion, chrámy a v bohatých městech lázně, honosná sloupořadí (stoa), která poskytovala stín a chránila proti dešti.
Svobodný občan byl ten, kdo mohl většinu času trávit na (politické) agoře a věnovat se tak záležitostem obce. Aristotelés v Politice zastával názor, že veřejná (politická) agora jako shromaždiště občanů musí být oddělena od tržiště, kde se obchoduje. U tržiště má být i úřad dozoru nad trhem a další úřady.[1] V Athénách na agoře působili úředníci zvaní agoránomové, kteří dohlíželi, aby zboží na tržišti bylo čisté a neporušené. Kromě toho vybírali poplatky od cizích obchodníků za povolení k prodeji zboží.[2] Ve starší době také dbali o dodržování stanovených měr a vah a provinilcům ukládali pokuty.[3]
Historie
[editovat | editovat zdroj]První agory se objevovaly v 8. století př. n. l. Nejznámější na světě je agora v Athénách. Agora ve Smyrně (dnešní Izmir) je jedna z nejlépe zachovaných. Největší zachovaná agora (196 x 164 m) je v maloasijském městě Milétu.[2]
Ve starověkém Římě plnilo podobnou funkci fórum a ve středověkých městech náměstí. Také zde byly obě funkce často odděleny, například jako „horní“ a „dolní“ náměstí.
Od slova agora je odvozeno například slovo agorafobie, čili strach z otevřených prostranství.
-
Zbytky agory v Athénách -
Attalovo sloupořadí v Athénách (rekonstrukce) -
Zbytky agory v Thessaloniki (Soluni) -
Agora v Empuries, Katalánsko
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byly použity překlady textů z článků Agora na anglické Wikipedii a Agora na německé Wikipedii.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Encyklopedie antiky. Praha: Academia 1973. Heslo Agora, str. 37
- Ottův slovník naučný, heslo Agora. Sv. 1, str. 457
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu agora na Wikimedia Commons 
Slovníkové heslo agora ve Wikislovníku
Encyklopedické heslo Agora v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- (anglicky) Oficiální stránky vykopávek na Athénské agoře
- (anglicky) Oficiální stránky muzea izmirské agory
- (anglicky) Fotografie izmirské agory na serveru Flickr
