iBet uBet web content aggregator. Adding the entire web to your favor.
iBet uBet web content aggregator. Adding the entire web to your favor.



Link to original content: https://cs.wikipedia.org/wiki/Adam_Pavlásek
Adam Pavlásek – Wikipedie Přeskočit na obsah

Adam Pavlásek

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Adam Pavlásek
Adam Pavlásek na French Open 2018
Adam Pavlásek na French Open 2018
StátČeskoČesko Česko
Datum narození8. října 1994 (30 let)
Místo narozeníBílovec, Česko
BydlištěVelké Albrechtice, Česko
Výška185 cm[1]
Hmotnost76 kg[1]
Profesionál od2012[1]
Držení raketypravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek1 302 758 USD
Tenisová raketaWilson
Dvouhra
Poměr zápasů6–9
Nejvyšší umístění72. místo (9. ledna 2017)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open1. kolo (2017)
French Open2. kolo (2016, 2018)
Wimbledon2. kolo (2017)
US Open1. kolo kvalifikace (2015, 2018)
Čtyřhra
Poměr zápasů50–47
Tituly0 ATP, 6 challengerů, 1 Futures
Nejvyšší umístění29. místo (4. listopadu 2024)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Openčtvrtfinále (2024)
French Open2. kolo (2023)
Wimbledončtvrtfinále (2023)
US Open2. kolo (2023)
Velké turnaje ve čtyřhře
Olympijské hry4. místo (2024)
Týmové soutěže
Davis Cupčtvrtfinále (2023)
Hopman Cupzákladní skupina (2015, 2017)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20241104a4. listopadu 2024
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Adam Pavlásek (* 8. října 1994 Bílovec) je český profesionální tenista, od sezóny 2022 deblový specialista.[2] Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour nevyhrál žádný turnaj, když z tří deblových finále odešel poražen. Na challengerech ATPokruhu ITF získal deset titulů ve dvouhře a sedm ve čtyřhře.[3]

Na žebříčku ATP byl nejvýše ve dvouhře klasifikován v lednu 2017 na 72. místě a ve čtyřhře pak v listopadu 2024 na 29. místě. Na juniorském kombinovaném žebříčku ITF nejvýše figuroval v lednu 2012 na 7. příčce.[3] Trénuje jej Michal Navrátil.[1] V sezóně 2021 začal hrát za I. ČLTK Praha, do něhož přestoupil z TK Agrofert Prostějov, kam se v letní sezóně 2023 vrátil.

V českém daviscupovém týmu debutoval jako 20letý v roce 2015 ostravským utkáním 1. kola Světové skupiny proti Austrálii, když po boku Jiřího Veselého nastoupil do čtyřhry proti dvojici Samuel Groth a Lleyton Hewitt, které dokázali v pěti setech porazit.[4] Česko přesto prohrálo 2:3 na zápasy. Do listopadu 2024 v soutěži nastoupil k třinácti mezistátním utkáním s bilancí 1–0 ve dvouhře a 7–6 ve čtyřhře.[5]

Česko reprezentoval na Letních olympijských hrách 2024 v Paříži. V mužské čtyřhře s Tomášem Macháčem obsadili čtvrté místo, když v souboji o bronz podlehli Američanům Tayloru Fritzovi s Tommym Paulem.[6]

V letech 2006 a 2010 byl v anketě Zlatý kanár vyhlášen talentem roku.

Tenisová kariéra

[editovat | editovat zdroj]

S tenisem začal v šesti letech. Za preferovaný povrch uvedl antuku a silný úder volej.[7]

V roce 2009 vyhrál Olympijský festival evropské mládeže ve finském Tampere.[8] V sezóně 2011 pak Pardubickou juniorku[9] a společně s Jiřím Veselým a Markem Jaloviecem i Galeově poháru.

Bekhend v kvalifikaci Vienna Open 2016 proti Damiru Džumhurovi

V juniorské dvouhře na US Open 2011 skončil ve čtvrtfinále.[10] Na juniorce Australian Open 2012 se probojoval do semifinále dvouhry a s Chorvatem Filipem Vegerem do finále čtyřhry. První grandslamový zápas v hlavní soutěži mužské dvouhry odehrál na červnovém French Open 2016 po tříkolové kvalifikaci, z níž postoupil jako šťastný poražený. Po pětisetové bitvě v prvním kole udolal Španěla Roberta Carballése Baenu. Ve druhém kole však nenašel recept na francouzskou turnajovou třicítku Jérémyho Chardyho.

Do elitní světové stovky premiérově pronikl po titulu na challengeru Sparta Prague Open 2016, kde ve čtvrtfinále přehrál nejvýše nasazeného Lukáše Rosola. V boji o titul pak na něj nestačil Francouz Stéphane Robert. Ve vydání žebříčku ATP z 13. června 2016 figuroval na 99. příčce.[11]

Forhend v kvalifikaci Wimbledonu 2018

Do prvního čtvrtfinále na okruhu ATP Tour postoupil na červencovém Generali Open Kitzbühel 2016, kde na úvod vyřadil argentinského kvalifikanta Máxima Gonzáleze a poté španělskou turnajovou trojku Marcela Granollerse vždy bez ztráty setu. Mezi poslední osmičkou však nestačil na Gruzínce Nikoloze Basilašviliho. Na lednovém Hopmanově poháru 2017 reprezentoval Českou republiku po boku Lucie Hradecké, která 19. prosince 2016 nahradila zraněnou a původně nominovanou světovou jedenáctku Petru Kvitovou.[12] Ve dvouhře postupně podlehl Jacku Sockovi, Nicku Kyrgiosovi i Felicianu Lópezovi a český tým obsadil konečné třetí místo základní skupin  B s bilancí mezistátních zápasů 1:2.

První finále na túře ATP si zahrál ve 29 letech po boku Uruguyace Ariela Behara. Ve čtyřhře antverpského European Open 2023 na úvod vyřadili nejvýše nasazené, Mexičana Santiaga Gonzáleze s Francouzem Édouardem Rogerem-Vasselinem. V souboji o titul však podlehli řeckým bratrům Petrosi a Stefanosi Tsitsipasovým, když o vítězích rozhodl až závěrečný supertiebreak nejtěsnějším dvoubodovým rozdílem.[13][14] V sezóně 2024 prohrál dvě deblová finále série Masters. Na prvním z nich, antukovém Mutua Madrid Open, nestačil s Beharem na americko-australský pár Sebastian Korda a Jordan Thompson po dvousetovém průběhu. V tiebreaku druhé sady nevyužili vedení míčů 4–1 a ani následný setbol. Jednalo se o jeho druhý Masters v kariéře, po březnovém Miami Open 2024.[15][16] S Britem Lloydem Glasspoolem navázal poprvé spolupráci na listopadovém Rolex Paris Masters 2024, naposledy konaném v hale Bercy. V soutěži zdolali italské turnajové pětky Bolelliho s Vavassorim a v semifinále čtvrté nasazené Australany Purcella s Thompsonem. Až ve finále nenašli recept na turnajové šestky, Nizozemce Wesleyho Koolhofa s Chovatem Nikolou Mektićem, po ztrátě supertiebreaku.[17][18] Po skončení debutoval v elitní světové třicítce žebříčku čtyřhry, když mu 4. listopadu 2024 patřilo 29. místo.[19]

Soukromý život

[editovat | editovat zdroj]

V první polovině roku 2013 skončil jeho partnerský vztah s tenistkou a wimbledonskou vítězkou Petrou Kvitovou.[20][21]

Utkání o olympijské medaile

[editovat | editovat zdroj]

Mužská čtyřhra: 1 (0–1)

[editovat | editovat zdroj]
Stav rok místo konání povrch spoluhráč soupeři výsledek
4. místo 2024 Paříž, Francie antuka Česko Tomáš Macháč USA Taylor Fritz
USA Tommy Paul
3–6, 4–6

Finále na okruhu ATP Tour

[editovat | editovat zdroj]

Čtyřhra: 3 (0–3)

[editovat | editovat zdroj]
Legenda
Grand Slam (0)
Turnaj mistrů (0)
ATP Tour Masters 1000 (0–2)
ATP Tour 500 (0)
ATP Tour 250 (0–1)
Stav č. datum turnaj kategorie povrch spoluhráč soupeři ve finále výsledek
Finalista 1. 22. října 2023 Antverpy, Belgie ATP 250 tvrdý (h) Uruguay Ariel Behar Řecko Petros Tsitsipas
Řecko Stefanos Tsitsipas
7–6(7–5), 4–6, [8–10]
Finalista 2. 4. května 2024 Madrid, Španělsko Masters 1000 antuka Uruguay Ariel Behar USA Sebastian Korda
Austrálie Jordan Thompson
3–6, 6–7(7–9)
Finalista 3. 3. listopadu 2024 Paříž, Francie Masters 1000 tvrdý (h) Spojené království Lloyd Glasspool Nizozemsko Wesley Koolhof
Chorvatsko Nikola Mektić
6–3, 3–6, [5–10]

Finále na challengerech ATP

[editovat | editovat zdroj]
Legenda
Challengery (4–6 D; 6–12 Č)

Dvouhra: 10 (4–6)

[editovat | editovat zdroj]
Stav č. datum turnaj okruh povrch soupeř ve finále výsledek
Finalista 1. 3. května 2015 Ostrava, Česko Challenger antuka Španělsko Iñigo Cervantes Huegun 6–7(5–7), 4–6
Finalista 2. 9. května 2015 Řím, Itálie Challenger antuka Spojené království Aljaž Bedene 5–7, 2–6
Vítěz 1. 20. června 2015 Poprad, Slovensko Challenger antuka Chile Hans Podlipnik 6–2, 3–6, 6–3
Finalista 3. 17. ledna 2016 Bangkok, Thajsko Challenger tvrdý Rusko Michail Južnyj 4–6, 1–6
Finalista 4. 28. února 2016 Cherbourg, Francie Challenger tvrdý Austrálie Jordan Thompson 6–4, 4–6, 1–6
Finalista 5. 17. dubna 2016 Barletta, Itálie Challenger antuka Švédsko Elias Ymer 5–7, 4–6
Vítěz 2. 11. června 2016 Praha, Česko Challenger antuka Francie Stéphane Robert 6–4, 3–6, 6–3
Finalista 6. 31. července 2016 Scheveningen, Nizozemsko Challenger antuka Nizozemsko Robin Haase 4–6, 7–6(11–9), 2–6
Vítěz 3. 18. září 2016 Banja Luka, Bosna a Hercegovina Challenger antuka Srbsko Miljan Zekić 3–6, 6–1, 6–4
Vítěz 4. 12. května 2018 Řím, Itálie Challenger antuka Srbsko Laslo Djere 7–6(7–1), 6–7(9–11), 6–4

Čtyřhra: 18 (6–12)

[editovat | editovat zdroj]
Stav č. datum turnaj okruh povrch spoluhráč soupeři ve finále výsledek
Finalista 1. 6. května 2012 Ostrava, Česko Challenger antuka Česko Jiří Veselý Moldavsko Radu Albot
Rusko Teimuraz Gabašvili
5–7, 7–5, [8–10]
Vítěz 1. 20. července 2014 Poznaň, Polsko Challenger antuka Moldavsko Radu Albot Polsko Tomasz Bednarek
Finsko Henri Kontinen
7–5, 2–6, [10–8]
Finalista 2. 9. listopadu 2014 Bratislava, Slovensko Challenger tvrdý Slovensko Norbert Gombos Spojené království Ken Skupski
Spojené království Neal Skupski
3–6, 6–7(3–7)
Finalista 3. 20. června 2015 Poprad, Slovensko Challenger antuka Slovensko Norbert Gombos Česko Roman Jebavý
Česko Jan Šátral
2–6, 2–6
Vítěz 2. leden 2019 Koblenz, Německo Challenger tvrdý (h) Česko Zdeněk Kolář Rakousko Jürgen Melzer
Slovensko Filip Polášek
6–3, 6–4
Finalista 4. květen 2019 Řím, Itálie Challenger antuka Srbsko Nikola Ćaćić Slovensko Filip Polášek
Rakousko Philipp Oswald
bez boje
Finalista 5. duben 2022 Oeiras, Portugalsko Challenger antuka Česko Zdeněk Kolář Portugalsko Nuno Borges
Portugalsko Francisco Cabral
4–6, 0–6
Vítěz 3. duben 2022 Madrid, Španělsko Challenger antuka Slovensko Igor Zelenay Brazílie Rafael Matos
Španělsko David Vega Hernández
6–3, 3–6, [10–6]
Finalista 6. květen 2022 Praha, Česko Challenger antuka Česko Andrew Paulson Portugalsko Nuno Borges
Portugalsko Francisco Cabral
4–6, 7–6(7–3), [5–10]
Vítěz 4. květen 2022 Záhřeb, Chorvatsko Challenger antuka Slovensko Igor Zelenay Chorvatsko Domagoj Bilješko
Rusko Andrej Čepelev
4–6, 6–3, [10–2]
Finalista 7. květen 2022 Poznaň, Polsko Challenger antuka Česko Marek Gengel USA Hunter Reese
Polsko Szymon Walków
6–1, 3–6, [6–10]
Finalista 8. červenec 2022 Braunschweig, Německo Challenger antuka Česko Roman Jebavý Brazílie Marcelo Demoliner
Německo Jan-Lennard Struff
4–6, 5–7
Vítěz 5. červenec 2022 Zug, Švýcarsko Challenger antuka Česko Zdeněk Kolář Polsko Karol Drzewiecki
Finsko Patrik Niklas-Salminen
6–3, 7–5
Finalista 9. srpen 2022 Liberec, Česko Challenger antuka Česko Roman Jebavý Rakousko Neil Oberleitner
Rakousko Philipp Oswald
6-7(5-7), 2-6
Finalista 10. září 2022 Štětín, Polsko Challenger antuka Česko Roman Jebavý Jamajka Dustin Brown
Itálie Andrea Vavassori
4–6, 7–5, [8–10]
Finalista 11. září 2022 Janov, Itálie Challenger antuka Česko Roman Jebavý Jamajka Dustin Brown
Itálie Andrea Vavassori
2–6, 2–6
Vítěz 6. leden 2023 Nonthaburi, Thajsko Challenger tvrdý Česko Marek Gengel USA Robert Galloway
Mexiko Hans Hach Verdugo
7–6(7–4), 6–4
Finalista 12. leden 2023 Ottignies-Louvain-la-Neuve, Belgie Challenger tvrdý (h) Česko Roman Jebavý Monako Romain Arneodo
Rakousko Tristan-Samuel Weissborn
4–6, 3–6

Tituly na okruhu Futures

[editovat | editovat zdroj]
Legenda
Futures (6 D; 1 Č)

Dvouhra (6 titulů)

[editovat | editovat zdroj]
Č. datum turnaj okruh povrch poražený finalista výsledek
1. 29. července 2012 Liberec, Česko Futures antuka Česko Jiří Veselý 3–6, 7–6(7–3), 6–0
2. 30. září 2012 Antalya, Turecko Futures tvrdý Moldavsko Andrei Ciumac 6–1, 6–3
3. 11. srpna 2013 Olsztyn, Polsko Futures antuka Monako Benjamin Balleret 6–2, 5–7, 7–6(7–5)
4. 6. října 2013 Antalya, Turecko (2) Futures tvrdý Nizozemsko Miliaan Niesten 6–1, 6–4
5. 16. března 2014 Santa Margherita di Pula, Itálie Futures antuka Belgie Arthur De Greef 6–3, 6–3
6. 18. května 2014 Šarm aš-Šajch, Egypt Futures antuka Belgie Germain Gigounon 2–6, 6–0, 6–2

Čtyřhra (1 titul)

[editovat | editovat zdroj]
Č. datum turnaj okruh povrch spoluhráč poražení finalisté výsledek
1. 15. července 2012 Prostějov, Česko Futures antuka Česko Jiří Veselý Itálie Riccardo Bellotti
Rakousko Dominic Thiem
7–6(7–2), 6–3

Postavení na konečném žebříčku ATP

[editovat | editovat zdroj]
Rok 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023
Pořadí 910. 441. 402. 242. 160. 75. 202. 211. 389. 402. 520. 1306.
Rok 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023
Pořadí 505. 714. 287. 347. 1214. 835. 330. 615. 480. 91. 56.
  1. a b c d Adam Pavlásek na stránkách ATP Tour (anglicky), přístup: 20241104a4. listopadu 2024
  2. MAZAL, Miroslav. Pavlásek už bude hrát jen debl: Chytil jsem druhou mízu, chci na grandslamy. iSport.cz [online]. 2022-05-10 [cit. 2022-05-15]. Dostupné online. 
  3. a b Adam Pavlásek na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20241104a4. listopadu 2024
  4. BEREŇ, Michael. Tenisté mají naději. Veselý a Pavlásek zaskočili Australany v deblu. iDNES.cz [online]. 2015-03-07 [cit. 2015-07-18]. Dostupné online. 
  5. Adam Pavlásek na stránkách Davis Cupu (anglicky), přístup: 20241104a4. listopadu 2024
  6. Americans Taylor Fritz, Tommy Paul round out Olympic men’s doubles podium in Paris. Tennis.com [online]. 2024-08-03 [cit. 2024-08-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. Adam Pavlasek | Player Bio [online]. ATP Tour, Inc. [cit. 2024-11-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. Olympijský festival mládeže: Zlatý Adam Pavlásek. CzechTenis.cz [online]. 2009-07-30 [cit. 2022-05-15]. Dostupné online. 
  9. Tenista Pavlásek vyhrál 84. ročník Pardubické juniorky. ČT sport - Česká televize [online]. 2011-08-12 [cit. 2022-05-15]. Dostupné online. 
  10. ZABLOUDIL, Luboš. Junioři Veselý a Pavlásek postoupili už do čtvrtfinále US Open. TenisPortal.cz [online]. 2011-09-09 [cit. 2022-05-15]. Dostupné online. 
  11. ŠEVČÍK, David. Pavlásek už tenis neflinká, a tak se dostal do světové stovky. iDNES.cz [online]. 2016-06-14 [cit. 2024-11-04]. Dostupné online. 
  12. Kvitová nemůže na Hopmanův pohár! Jsem hrozně zklamaná, lituje [online]. Sport.cz, 2016-12-20 [cit. 2016-12-21]. Dostupné online. 
  13. Rinky Hijikata & Max Purcell Clinch Tokyo Title, Stefanos Tsitsipas Wins Antwerp Doubles Title. ATP Tour, Inc. [online]. 2023-10-22 [cit. 2023-10-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. ZABLOUDIL, Luboš. Pavlásek si finálový debut neosladil, bratři Tsitsipasovi slaví první společný triumf. TenisPortal.cz [online]. 2023-10-22 [cit. 2023-10-23]. Dostupné online. 
  15. Sebastian Korda/Jordan Thompson win Madrid doubles title. ATP Tour, Inc. [online]. 2024-05-04 [cit. 2024-05-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  16. Pavlásek tažení v Madridu k deblovému titulu nedotáhl, Šwiateková získala premiérový titul. České noviny [online]. 2024-05-04 [cit. 2024-05-04]. Dostupné online. 
  17. Wesley Koolhof and Nikola Mektic seal Paris cown. ATP Tour, Inc. [online]. 2024-11-03 [cit. 2024-11-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  18. ZABLOUDIL, Luboš. Pavlásek prohrál i třetí finále, na Masters v Paříži neuspěl s Britem Glasspoolem. TenisPortal.cz [online]. 2024-11-03 [cit. 2024-11-03]. Dostupné online. 
  19. Životní turnaj. Pavlásek po boku nového parťáka prohrál v Paříži až finále. Minutové zprávy [online]. 2024-11-04 [cit. 2024-11-04]. Dostupné online. 
  20. Tenisový mix: Štěpánek se rozvádí s Vaidišovou, začal si prý s Kvitovou. iDNES.cz [online]. 2013-06-20 [cit. 2013-06-24]. Dostupné online. 
  21. HERRMANNOVÁ, Nela. Tenistka Kvitová promluví u Krause o vztahu s šestnáctiletým tenistou. iDNES.cz [online]. 2011-05-13 [cit. 2011-07-03]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]