Žofie Hannoverská
Žofie Hannoverská | |
---|---|
hannoverská kurfiřtka | |
Žofie Hannoverská | |
Doba vlády | 19. prosinec 1692 – 23. leden 1698 |
Narození | 14. října 1630 Haag, Nizozemsko |
Úmrtí | 8. června 1714 (ve věku 83 let) Herrenhausen, Hannover |
Pohřbena | Leineschloss, Hannover 9. červen 1714 |
Manžel | Arnošt August Brunšvicko-Lüneburský |
Potomci | Jiří Frederik August Maxmilián Vilém Žofie Šarlota Karel Filip Kristián Jindřich Arnošt August |
Dynastie | Falc - Simmern |
Otec | Fridrich Falcký |
Matka | Alžběta Stuartovna |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Žofie Hannoverská (14. října 1630, Haag – 8. června 1714, Hannover) byla rodem falcká princezna, sňatkem hannoverská kurfiřtka, matka britského krále Jiřího I.
Biografie
[editovat | editovat zdroj]Původ, mládí
[editovat | editovat zdroj]Žofie se narodila v nizozemském exilu jako poslední, dvanácté dítě Fridricha Falckého, „Zimního krále“ a jeho manželky, anglické princezny Alžběty Stuartovny, dcery anglického a skotského krále Jakuba I. Stuarta. Její bratr Karel I. Ludvík Falcký se stal falckým kurfiřtem, další dva její bratři, Ruprecht Falcký a Mořic Falcký, se účastnili anglické občanské války; bratr Eduard kvůli sňatku s katolickou italskou princeznou Annou Gonzagovou konvertoval ke katolické víře.
Manželství, potomci
[editovat | editovat zdroj]Původně byl plánován její sňatek se synem Jakuba I. Karlem, plán se však neuskutečnil, zůstala tedy v Heidelbergu a věnovala se péči o děti svého bratra Karla Ludvíka - Karla a Alžbětu.
30. září roku 1658 se provdala za Ernesta Augusta, vévodu brunšvicko-lüneburského, později hannoverského kurfiřta (jejím ženichem měl původně být starší bratr Ernesta Augusta, Jiří Vilém, ten však měl jiné plány a nevěstu přenechal bratrovi). Z manželství vzešlo sedm dětí:
- Jiří Ludvík (28. května 1660 – 11. června 1727), vévoda brunšvicko-lüneburský, hannoverský kurfiřt a král Království Velké Británie a Irska od roku 1714 až do své smrti, ⚭ 1679 Žofie Dorotea z Celle (1666–1726)
- Frederik August (1661–1691), císařský generálmajor, padl ve válce s Turky
- Maxmilián Vilém (1666–1726), císařský polní maršál
- Žofie Šarlota (30. října 1668 – 1. února 1705), ⚭ 1684 Fridrich I. Pruský (1657–1713), pruský vévoda, braniborský kurfiřt a markrabě, kníže oranžský, neuchâtelský a pruský král od roku 1701 až do své smrti
- Karel Filip (1669–1690), plukovník, padl ve válce s Turky
- Kristián Jindřich (1671–1703), generál, utopil se v Dunaji za války o španělské dědictví
- Ernest August (1674–1728), vévoda z Yorku a Albany, osnabrücký biskup
V roce 1692 roku na základě rozhodnutí císaře Leopolda I. Habsburského se vévoda Brunšviku-Lüneburku stal hannoverským kurfiřtem, a tedy i Žofie se stala kurfiřtkou hannoverskou.
Po celý svůj život se Žofie považovala za Angličanku, o čemž svědčí fakt, že třebaže ovládala pět jazyků, nejčastěji používala právě angličtinu, i to, že se obklopovala Angličany. Není proto jasné, proč její syn tento jazyk neovládal, resp. jím nehovořil.
Následnictví britského trůnu
[editovat | editovat zdroj]V roce 1701 roku anglický parlament schválil Act of Settlement (Zákon o nástupnictví) stanovující pravidla nástupnictví na anglický, resp. britský trůn, podle nějž jsou z následnictví vyloučeni ti, kdož jsou katolického vyznání nebo si vezmou za manžela katolíka; z nástupnictví tak byli vyloučeni potomci krále Jakuba II. Stuarta a také dcery Žofiina staršího bratra Eduarda, který konvertoval ke katolickému vyznání. Na základě tohoto zákona se stala Žofie designovanou následnicí trůnu a nárok na trůn měla jen ona (která byla vnučkou krále Jakuba I.) a její potomci. Žofie zemřela dva měsíce před Annou Stuartovnou, anglickou královnou, a králem se stal její syn Jiří Ludvík. Od té doby všichni její potomci mají právo na britský trůn.
Vývod z předků
[editovat | editovat zdroj]Fridrich III. Falcký | ||||||||||||
Ludvík VI. Falcký | ||||||||||||
Marie Branibořsko-Kulmbachská | ||||||||||||
Fridrich IV. Falcký | ||||||||||||
Filip I. Hesenský | ||||||||||||
Alžběta Hesenská | ||||||||||||
Kristýna Saská | ||||||||||||
Fridrich Falcký | ||||||||||||
Vilém I. Nasavsko-Dillenburský | ||||||||||||
Vilém I. Oranžský | ||||||||||||
Juliana ze Stolbergu | ||||||||||||
Luisa Juliana Oranžská | ||||||||||||
Ludvík z Montpensier | ||||||||||||
Šarlota Bourbonská | ||||||||||||
Jacqueline de Longwy | ||||||||||||
Žofie Hannoverská | ||||||||||||
Matyáš Stuart | ||||||||||||
Jindřich Stuart, lord Darnley | ||||||||||||
Markéta Douglasová | ||||||||||||
Jakub I. Stuart | ||||||||||||
Jakub V. Skotský | ||||||||||||
Marie Stuartovna | ||||||||||||
Marie de Guise | ||||||||||||
Alžběta Stuartovna | ||||||||||||
Kristián III. Dánský | ||||||||||||
Frederik II. Dánský | ||||||||||||
Dorotea Sasko-Lauenburská | ||||||||||||
Anna Dánská | ||||||||||||
Oldřich III. Meklenburský | ||||||||||||
Žofie Meklenburská | ||||||||||||
Alžběta Dánská | ||||||||||||
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Žofie Hannoverská na Wikimedia Commons
- (anglicky) Stručný životopis na stránkách The Peerage
Brunšvicko-lüneburská vévodkyně | ||
---|---|---|
Předchůdce: Benedikta Jindřiška Falcko-Simmernská |
1679–1698 Žofie Hannoverská |
Nástupce: Karolina z Ansbachu |
Hannoverská kurfiřtka | ||
---|---|---|
Předchůdce: Nový titul |
1692–1698 Žofie Hannoverská |
Nástupce: Karolina z Ansbachu |