iBet uBet web content aggregator. Adding the entire web to your favor.
iBet uBet web content aggregator. Adding the entire web to your favor.



Link to original content: https://cs.wikipedia.org/wiki/Šibenicko-kninská_župa
Šibenicko-kninská župa – Wikipedie Přeskočit na obsah

Šibenicko-kninská župa

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Šibenicko-kninská župa
Šibensko-kninska županija
Šibenicko-kninská župa – znak
znak
Šibenicko-kninská župa – vlajka
vlajka
Geografie
Hlavní městoŠibenik
Souřadnice
Rozloha2 994 km²
Nejvyšší bodSinjal (1831 m n. m.)
Časové pásmo+1
Geodata (OSM)OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel109 320
Hustota zalidnění36,5 obyv./km²
Správa regionu
StátChorvatskoChorvatsko Chorvatsko
Nadřazený celekChorvatsko
Druh celkužupa
Podřízené celky5 měst, 15 opčin (općina)
ŽupanGoran Pauk
Oficiální webwww.sibensko-kninska-zupanija.hr
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Šibenicko-kninská župa (chorvatsky Šibensko-kninska županija) je chorvatská župa v severní až střední Dalmácii, o rozloze téměř 3 tisíce km². Chorvati tvoří většinu s 88,60 % populace. Srbové jsou druhou největší etnickou skupinou se 8,37 %.

Charakter území

[editovat | editovat zdroj]

Župa leží uprostřed pobřežní části chorvatského území a sahá od Jaderského moře až na hranici s Bosnou a Hercegovinou. Jejím hlavním a největším městem je Šibenik, kde žije zhruba třetina všech obyvatel. Na severozápadě sousedí se Zadarskou župou a na jihovýchodě se Splitsko-dalmatskou župou.

Území župy je převážně hornaté nebo pahorkaté, celkově stoupá od moře do pohraničních Dinárských hor na severovýchodě. Pobřeží je velmi členité s řadou ostrovů, poloostrovů a zátok. Celkem k území župy náleží 242 ostrovů a ostrůvků, největší jsou Kornat, Murter, Žirje, Žut nebo Zlarin. Hlavní řekou je Krka, vyvěrající nad městem Knin. Její hluboký kaňon se vine středem oblasti a je chráněn v národním parku Krka. Druhý zdejší národní park je mořský ostrovní NP Kornati.

Obyvatelé župy jsou převážně Chorvati. V roce 1991, před válkou, byli Chorvati většinou se 61,7 %, následovaní srbskou menšinou se 34,2 %.[1]

  1. Creation of a Greater Serbia - Bukovica and Ravni Kotari [online]. [cit. 2008-05-14]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-03-03. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]