Řapík

Řapík (petiolus) je stopkovitá část listu s charakteristickým tvarem a vnitřní stavbou, která spojuje čepel listu se stonkem rostliny. List s řapíkem se označuje jako řapíkatý, list bez řapíku je přisedlý. Řapík obsahuje mechanická pletiva, která se podílejí na udržení polohy listu a jeho odpružení v době zvýšeného mechanického namáhání a jeho nastavení do výhodnější polohy vůči slunečnímu svitu.

V řapíku jsou vodivá pletiva pro transport živin a metabolických produktů. U spodních listů jsou řapíky většinou delší než u horních, takže všechny listy mohou lépe využívat světelnou energii. Řapík nesoucí listovou čepel, hlavní transpirační a asimilující listový orgán, vzniká již ve fázi klíčení semenáčků v tkáních hypokotylu. Dále se vyvíjí prodlužováním listového meristému.

U některých rodů, např. akácie, je řapík listovitě rozšířen a přebírá asimilační funkce po redukovaných listových čepelích. Někdy je rostlina pěstována výhradně pro řapíky které se konzumují, např. reveň kadeřavá. U krytosemenných rostlin někdy vzniká tzv. ouškatý řapík, kdy vybíhá báze řapíku do párovitých výrůstků nazývaných ouška. V místě přisedání listu je občas u vyšších dvouděložných rostlin báze řapíku silně rozšířena a objímá stonek, vzniklý útvar se nazývá pochva a řapík je pochvatý.

Mimo základních tvarů řapíku, jako jsou oblý, hranatý a žlábkovaný, mohou být řapíky i znatelně zploštělé, buď ve svislé nebo vodorovné rovině. Někdy jsou tzv. křídlaté, mají podélně plochá tenká křídla (lemy) a řapík pak může být:

úzce křídlatý – křídla jsou užší než průměr řapíku

široce křídlatý – křídla jsou širší než průměr řapíku

trojkřídlý – křídla jsou po obou stranách i na spodní straně řapíku

zvlněné křídlatý – křídla jsou zvlněné zprohýbaná

Některé vodní rostliny, např. kotvice plovoucí, mají řapíky nafouklé a pomáhají rostlině udržovat listy nad hladinou. U popínavých rostlin, např. plaménku, slouží řapíky i jako úponky, kterými se rostlina přichycuje k opoře. Jsou rostliny mající řapíky extrémně dlouhé, např. z rodů rafie nebo banánovník, kdy bývají delší než 5 m.

Řapíček (petiolulus) je stopkovitá část lístku v dlanitě složeném nebo zpeřeném listu. Řapíček spojuje čepel lístku s vřetenem (osou) složeného listu, tj. s prodlouženým řapíkem. Funkce i vzhled řapíčků jsou obdobné jako u řapíků.

List drmku Vitex altissima s výrazně křídlatým řapíkem

Odkazy

Reference

Literatura

Všeobecná encyklopedie. Praha: Diderot, 2002. 8 svazků (3859 s.). ISBN 80-86613-00-3.
PECHAROVÁ, Emilie et al. Speciální botanika [online]. Jihočeska univerzita v Českých Budějovicích, rev. 2004 [cit. 2016-01-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04.
FUTÁK, Ján. Flóra Slovenska I: Stopka listu [online]. VEDA, Vydavateľstvo Slovenskej akadémie vied, Bratislava, SK, 1966 [cit. 2016-01-01]. S. 315–316. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04. (slovensky)
KUNA, Roman; KOŠŤÁL, Ladislav; HUDEC, Andrej. Terminologický slovník biológie rastlin [online]. Univerzita Konštantína Filozofa v Nitre, SK, rev. 04.11.2015 [cit. 2016-01-01]. Dostupné online. (slovensky)

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Řapík na Wikimedia Commons