Již v roce 1921, po jejím založení, vstoupil do KSÈ a postupnì v ní vykonával rùzné funkce v rámci stranické organizace v Praze. V letech 1937-38 se stal jako tajemník KV KSÈ v Hodonínì poprvé placeným pracovníkem aparátu KSÈ. Po zákazu strany v roce 1938 byl dìlníkem Vèely v Praze-Vysoèanech, úèastnil se ilegální práce KSÈ, byl zatèen a v letech 1941-45 vìznìn v nacistickém koncentraèním táboøe Mauthausen.

Hned po válce zaèal pracovat ve stranickém aparátì a stal se vedoucím tajemníkem KV KSÈ v Praze (1945-51). Roku 1946 byl poprvé zvolen do ÚV KSÈ, jehož èlenem zùstal až do kvìtna 1968. Jako vedoucí funkcionáø dùležité pražské organizace KSÈ mìl významný podíl na událostech v únoru 1948 a na zavádìní a upevòování komunistického režimu. V období krvavých vnitrostranických èistek a likvidace R. Slánského zaèal jeho nástup do centra moci: v záøí 1951 byl zvolen do novì ustaveného organizaèního sekretariátu, a v prosinci 195l do politického sekretariátu a pøedsednictva ÚV KSÈ. V záøí 1953 byl zvolen prvním tajemníkem ÚV KSÈ.

Po Gottwaldovì smrti nebyla obsazena funkce pøedsedy strany a v Èeskoslovensku zaèal vznikat klasický model komunistického režimu, v nìmž první muž stranického aparátu je také prvním mužem ve státì. V roce 1957, po smrti A. Zápotockého, to bylo zdùraznìno také tím, že A. Novotný byl zvolen prezidentem republiky (19. listopadu). Personální rozdìlování obou funkcí bylo pozdìji vnìjším projevem krizí režimu na konci 60. a 80. let.

V roce 1960 vyhlásil A. Novotný, že v Èeskoslovensku byl vybudován socialismus a toto slovo se dostalo i do názvu státu. V souvislosti s tím uskuteènil rozsáhlou amnestii, po níž se z vìzení vrátila pøevážná èást lidí odsouzených v politických procesech 50. let. Se støídavým úspìchem se stále výraznìji prosazovaly rùzné opozièní proudy v oblasti kultury a spoleèenských vìd. V dùsledku neustálého poklesu výkonnosti ekonomiky musel A. Novotný hledat východiska také v této oblasti. V roce 1963 vystøídal ve funkci pøedsedy vlády pragmatiètìjší J. Lenárt stalinistu V. Širokého, a v roce 1965 byly dokonce pøijaty reformní návrhy ekonoma O. Šika. V roce 1967 chtìl Novotný nastoupit znovu tvrdší kurs, ale bylo již pozdì.

Od jeho nástupu do vedoucí funkce se totiž znaènì zmìnila struktura stranického aparátu i vedení. Pøevládali v nìm funkcionáøi, kteøí se narodili v období kolem vzniku Èeskoslovenska a do KSÈ vstupovali vìtšinou po skonèení 2.svìtové války. Pøedstavovali tak jinou generaci než A. Novotný. Pod tlakem spoleènosti, ve spojení s funkcionáøi ze Slovenska, vùèi kterému A. Novotný vystupoval velmi necitlivì. V pøesdvìdèení, že systém lze reformovat, jej 5. ledna 1968 odvolali z funkce I. tajemníka ÚV KSÈ a zvolili místo nìho A. Dubèeka.

V následujícím období "Pražského jara" musel A. Novotný pod tlakem veøejnosti v bøeznu abdikovat z funkce prezidenta republiky. V kvìtnu 1968 byl dokonce odvolán ze všech funkcí a bylo mu pozastaveno èlenství v KSÈ. Vráceno mu bylo v období normalizace roku l971 tajným usnesením ÚV KSÈ, ale vrátit se zpìt do politického života nemohl a snad ani nechtìl.

související texty:

události roku 1968

KSÈ - stranické orgány - generální tajemník

prezidenti Èeskoslovenska v období 1945 - 1989:

autor textu: Vladimír Mach

použitá literatura: 3