4 fotky 
Křesťanství má mnoho podob, stejně tak i tento velký svátek, Velikonoce. Zvyklosti a tradice jsou různé na celé planetě. Jak se slaví na Velikonočním ostrově?
Velikonoční ostrov dostal název podle data objevení, Zdroj: sxc.hu, Koláž: Petra Prokopová, Topzine.cz
Poznejte s Topzinem.cz neobyčejné zvyky a tradice Velikonoc po celém světě.
Hledání vajíček u anglicky mluvících národů
V Austrálii je každoročně vyhlášen lov a hledání velikonočních vajíček. Děti se snaží najít co nejvíce ukrytých kulatých pokladů. Toto úsilí doprovází i velkolepá setkání příbuzných a přátel a hlavně hodně veselé zábavy. Navíc Velikonoční pátek je jediným dnem, kdy jsou na celém australském kontinentu zavřeny všechny obchody.
Indie je zemí kulturní rozmanitosti. Ačkoliv v Indii představují křesťané slabých 2,5% populace, Velikonoce se slaví s velkou okázalostí.
A takhle se slaví velikonoce v americkém Springfieldu.
Naopak Irové berou Velký pátek jako svůj posvátný den. Je absolutně nevhodné dělat při této události něco užitečného. Nesmí se pálit dřevo, natož rybařit anebo zabíjet chovná zvířata. Každý správný Ir si najde své speciální vejce označené křížem a měl by alespoň jedno sníst. Taneční soutěž o velikonoční koláč a koulení vajíček z kopce dolů doplňují víkendové oslavy na ostrově.
Italové vystavují část Kristovy trnové koruny
S nadsázkou můžeme za Mekku velikonočních oslav označit Řím, popřípadě Vatikán. Koná se zde nespočet bohoslužeb s možností shlédnout vzácné relikvie připomínající Kristovo utrpení. Část Svatého kříže a dva trny z Kristovy trnové koruny mohou obdivovat lidé v kostele Svatého Kříže Jeruzalémského.
Přestože v Itálii se neuchytil, je beránek v mnoha zemích symbolem Velikonoc
V Itálii navíc patří k tradici i pikniky. Celé rodiny s přáteli vyrazí za město na čerstvý vzduch, aby přivítali příchod jarního teplého počasí. Nikdo si nedokáže představit italské La Pasqua bez moučníku z kynutého těsta, zpravidla ve tvaru holubice. Beránek ani zajíček se neuchytili.
Exotické velikonoční karnevaly
Na mexický předvečer Velikonoc, zvaný Semana Santa, se ulice mnoha měst zaplní slavícími obyvateli. Tisíce lidí dodržuje starou tradici, která radí zapalovat obrázky nebo sošky zobrazující Jidáše Iškariotského. Bohužel při ní už zemřelo několik lidí, protože k pálení se leckdy používá i zábavná pyrotechnika. Proto se bujaré oslavy v poslední době přesouvají na vesnice, kde křesťanští žháři pálí krabice s obrázkem biblického zrádce, které jsou plné sladkostí.
V afrických zemích se shromáždí stoupenci křesťanství na Velikonoce v kostelech. Za vůně banánovníků a za doprovodu hlasitého rytmu afrických bubnů zpívají kostelní chorály.
Pro nás neobvyklou oslavou začínají tradiční Velikonoce na karibském Guadaloupe, které se konají již o týden dřív. Karnevalové veselí, průvody obyvatel v maskách a trefných kostýmech vrcholí na Popeleční středu. Stejně jako ve většině jihoamerických zemí se, za zvuku muziky a tance, městy táhnou procesí věřících.
V Německu se loučí se zimou Velikonočním ohněm
U našich západních sousedů najdeme kořeny moderní tradice o Velikonočním zajíčkovi, který snáší a schovává vajíčka do slaměných hnízd. Děti je pak o Velikonočním pondělí hledají.
Hledání velikonočních vajíček má také velkou tradici
Při oslavách německých Ostern se nikdo nepozastaví nad faktem, že známý savec snáší vajíčka a vesele se pouštějí do zdobení velikonočního stromu. V některých oblastech superzajíce nahrazuje kohout, čáp či dokonce liška. Příchod jara symbolizuje Velikonoční oheň, kde se Němci loučí se zimou a pálí vánoční stromky.
Symbolika krvavého vajíčka a hřebíků
Při oslavě pravoslavných Velikonoc si v Rusku nechávají v kostele požehnat vajíčka a pak si na nich pochutnávají při velikonočním obědě. Stejně jako v Bulharsku převažuje červená barva vajíček jako symbolu Kristovy krve.
V den pravoslavných Velikonoc v Řecku se prý svádí vajíčkové bitvy. Také se připravuje polévka majiritsa z jehněčích vnitřností a další kulinářské speciality.
Navíc se při rozbíjení skořápek používají hřebíky jako připomenutí Kristova umučení. Velikonoční oběd je bohatá a přepychová hostina, na které se sejde celé příbuzenstvo.
Zamávejte všem zvonům. Na tři dny odletí z Francie
Oslavy francouzských Pâques začínají na Velký pátek. Vzduchem se nese pověst o všech kostelních zvonech, které přestávají zvonit a odlétají do Říma na znamení smutku nad ukřižovaným Kristem. Zatímco brzy ráno v pondělí děti toužebně očekávají návrat zvonů zpátky do zvonic, rodiče schovají obligátní čokoládová vajíčka po zahradě a zábava může začít.
Finští koledníci se převlékají za čarodějnice
Ve Finsku si o jaru mohou v době Velikonoc většinou nechat jen zdát. O to více si připomínají rozkvetlé kytičky, oblíbená kuřátka a vajíčka, když ne jinak, tak alespoň poskládané a vystříhané z papíru.
Norskou velikonoční tradicí je neobvyklé řešení vražd a sledování kriminálních příběhů. Detektivní hádanky se tisknou v ten čas i na krabice od mléka.
Tak jako u nás i ve Finsku chodí děti koledovat. Tradice vychází ale z úplně jiných pověr než u nás.
Rozmanitost a barevnost vajíček někdy nezná mezí
Dle tradic se říká, že období od Velkého pátku do Božího hodu je časem, kdy zlé čarodějnice brázdí v rejích oblohu na svých košťatech a scházejí se u hořících ohňů. Tudíž se neděste, když potkáte všemožně vymóděné babizny s bradavicemi a kočkami, které se toulají ulicemi finských měst.
Velikonoční ostrov? Pouze monumentální tajemné sochy moai
Pokud však budete hledat nejbujařejší oslavy svátků velikonočních na proslaveném Velikonočním ostrově, budete velmi zklamáni. Žádní zajíčci tady neschovávají vajíčka ani nepotkáte karnevalové průvody. Tento polynéský ostrov dostal název pouze podle data objevení, když ho objevila holandská výprava právě na Velikonoční pondělí roku 1722.
Tisíce poutníků a turistů z celého světa se sejdou v Izraeli na Velikonoce. Ve svaté zemi si zapálením svíčky připomenou vzkříšení Ježíše Krista. Židovské velikonoce, Pesach, jsou jedny z nejstarších oslav podobného druhu.
Nezáleží na tom, v jakém koutu světa Velikonoce oslavíte a jakou tradici si přisvojíte. Avšak můžeme slavit Velikonoce ne se starým kvasem, s kvasem zla a špatnosti, ale s nekvašeným chlebem upřímnosti a pravdy, jak nás učí První list Korintským.
