Když
se v roce 2006 zrodil nápad vytvořit obdobu mažoretkové skupiny z
postarších pánů, kteří si dali název ARTrosa, zřejmě nikdo z nich nečekal,
že takzvaní mužoreti by mohli vystoupit na stovkách nejrůznějších
míst.
"Celou tuhle pitomost jsme původně vymysleli jen pro příležitost odhalení čtyřmetrového pískovcového modelu sochy Obřího trpaslíka
na výstavě v Hořicích. Ono se to ale, což jsme vůbec nečekali, ujalo"
vypráví jeden z mužoretů František Kozel. Teď společně se souborem mužoretů
objíždějí různé akce nejen po celých Čechách a Moravě, ale vystupovali i
v zahraničí.
"Úžasná jsou vystoupení na venkovských tancovačkách, sjezdech rodáků, hasičských zábavách a podobných akcích. Občas, když má hospoda nízký strop, tak se stává, že při stavění živé pyramidy, se mužoret na špičce dotýká stropu," líčí s úsměvem Kozel.
Říká, že nepamatuje žádné špatné vystoupení ani negativní přijetí. "Občas jsou lidi šokovaní, ale když se vzpamatují, tak jsou většinou nadšení," řekl Kozel.
Přestože si mnoho lidí myslí, že název Artrosa souvisí s kloubním onemocněním, František Kozel to vysvětluje jinak. "Tu diagnózu sice někteří z nás mají, ale původně jsme název mysleli jako spojení slov umění a růže," tvrdí. Tým tvoří dvanáct mužů, na mnoho akcí však jezdí mužoreti i v menším počtu, záleží na velikosti prostoru pro vystoupení.
Při vzniku souboru si mužoreti předsevzali, že budou vystupovat v černých oblecích z první poloviny minulého století, ale postupně od toho museli ustoupit. "Ty materiály mnohdy náročně cvičení nevydrží, a tak někteří z nás již obměňovali garderobu," řekl Kozel.
K černým oblekům při vystoupení patří černá trička s obrázkem sochy Obřího trpaslíka, černé deštníky a barevné trikolóry. V poslední nastudované kompozici nahrazují deštníky poctivé dřevěné hole, původem většinou z minulého století.
Mužoreti na svých vystoupeních předvádějí několik kompozic. První z nich je série sokolských cviků na pochod Josefa Hančla nazvaný Mužně vpřed. Druhou choreografií je Slovanský tanec Antonína Dvořáka, další je "citově založená kompozice zpracovávající věčné téma vášní, které pronikají vztahem muže a ženy" na předehru Carmen George Bizeta. Podobný charakter má Kankán z operety Orfeus v podsvětí J. Offenbacha. Francouzský šanson Mylord (Milostpán), proslavený zpěvačkou Édith Piaf, nastudovala Artrosa jako akční vojenské vystoupení zakončené moderním korejským tancem Gangnam Style. Swing Gllena Millera In The Mood je jasná melodie, která k mužoretům patří. Nejnovější kompozice, na píseň V+W+J Pochod stoprocentních mužů, je potom návratem k začátkům souboru. Mužskému týmu tvoří choreografie zkušená trenérka mažoretek Gábina Festová, poslední kompozici se potom osmělili vytvořit sami mužoreti.
Ačkoli jde především o recesi, mužoreti každé pondělí tvrdě trénují. "Skutečně málokdy se stane, že bychom si dali jenom pivo. Spíš cvičíme a pak to u piva probereme," řekl František Kozel.
Impresário Václav Žižka, E-mail: mail@artrosa.cz, tel.: 705 207 006, www.artrosa.cz
Nyní jste v módu "Bez grafiky". Přepnutím do grafického módu zobrazíte standardní verzi webu.