Recent diary (134)
Pan Dokonalý
Jednou jsem ho potkala. Jdu si takhle naší ulicí a najednou šel proti mně. Vysoký, štíhlý, hezky oblečený...dokonalý. Minuli jsme se a já se (na mou duši, normálně tohle nedělám) ohlédla a vidím, že se ohlédl taky, usmál se a zamával mi. Letím domů a volám kamarádce - Holka to mi neuvěříš, právě jsem viděla nejkrásnějšího chlapa na světě. Tý jo, taky jsem ho jednou potkala - hlásila uchváceně - Usmál se na mě a zamával mi. Obvolala jsem ještě pár kamarádek. To samé v bleděmodrém. U nás byl jednou v antikvariátu. Potkala jsem ho v tramvaji. Šel proti mně v parku. Usmál se na mě a zamával mi. Takže je to jasné. Po světě chodí nejkrásnější chlap. Možná už takhle chodí tisíce let. A každé z nás se ukáže jen jednou jedinkrát. Snad proto abychom věděly, až zase budeme žehrat na ty, se kterými sdílíme své životy, že dokonalost existuje. A že nám zamávala a usmála se na nás. A že už jí nikdy nepotkáme.