Crh z Čeblovic
Zastavit je nutné se o jména tohoto šlechtice. Literatura používá jak jména Crh, tak i jména Crha. Ve své době se nejčastěji v listinách vyskytuje jako Cirh, Cyrh, Cirho nebo Cyrho, výjimečně jako Cerro. Proto budu používat jméno Crh. S jeho sídlem je to složitější. Toto místo je v průběhu 13. století nazýváno Ceblowich, Czeblouich, Zeblowicz, v tehdejší neukotveném pravopisu, mohlo C znamenat Č, napak CZ pouze C. Bohužel nepomůže ani dnešní název lokality, jde o zaniklou vesnici na Rosicku. Budu se držet varianty Čeblovic, která ale není lepší než druhá.
Neznáme předky tohoto muže. Uváděný Radoslav, mistr nad lovčími v roce 1227, není nijak v listině doložen jako otec Crha (a jeho bratra Častolova). Celý rod je označován podle svého erbu, ačkoliv jej máme doloženo až z další generace. Na něm byly dva beraní rohy, barevná kombinace známa není.
Crh, později Crh z Čeblovic, je poprvé doložen v roce 1226 jako podstolí (olomoucký), o dva roky později jako stolník. V následujících letech se tyto dvě funkce u něj střídají (snad jde pouze o nedůslednost zápisu), naposledy je stolníkem v roce 1243. Mezi roky 1244 a 1250 je purkrabím na Děvíčkách.
S jeho působením na Děvíčkách je doložen i příběh, nezaznamenaný suchým výčtem svědeckých řad. V roce 1246, v letech kdy Václav I. vedl války o rakouské dědictví, byl Crh z Čeblovic společně s Bočkem z Jaroslavic a jeho bratrem Kunem zajat u Stožce. Nepřátelé měli údajně využít Crhova pukrabského úřadu a žádali ho o vydání tohoto hradu. Moravský šlechtic odmítl a za trest přišel o levé oko.
Na počátku roku 1251 je kastelánem významné Olomouce. V květnu téhož roku je již uváděn jako zesnulý. O jeho významu svědčí to, že úřad olomouckého kastelána „zdědil" jeho nejstarší syn Bohuš. Crh měl bratra Častolova (také se píše podle Čeblovic), a dva syny – Bohuše (který se psal také podle Jedovnice) a Hartmanna (z Holštejna). Jeho manželka známa není.
V otázce majetků lze nic než tápat. Není známo, zda oba čeblovičtí bratři spravovali své majetky společně, nebo byli odděleni. Nevíme také, kdy rod přesně získal majetky na Drahanské vrchovině, které kolonisoval, se sídli v Jedovnicích (1251) a později také na Holštejně.