Spiker01

Již od Varů se linula aura skvělého filmu, který jsem si samozřejmě nemohl nechat ujít, ačkoliv tématicky mi zase úplně tolik neříká. A bavilo mě, jak je to režijně zpracované a že členové kapely to kupodivu zvládli docela dobře zahrát, ačkoliv to možná záměrně působilo, jako kdyby ti dva mladší byli nějací nalezenci z ulice. Srovnání s Trainspottingem se přímo nabízí, vyzkoušejte sami.

The Batman konečně splnil mé představy o "arkhamském" rytíři a na seriálový spin-off jsem byl pochopitelně hodně zvědavý, ač jsem z počátku byl celkem naštvaný, že navenek posouvá sequel o další roky dozadu (premiéra stále v nedohlednu). Musím ale přiznat, že mě šokovalo, jak moc dobře se podařilo přenést stylizaci svého předchůdce k Tučňákovi a jak mě hrozně bavil už od prvního dílu, který dal jasně najevo, že tento přídomek má na Maxu své místo a bude vyprávět zajímavý příběh. A to se také stalo, některé díly sice byly slabší vyzdvihovaný flashbackový díl se Sofií mi přišel nejslabší), ale každé pondělí jsem byl připraven na další a Colin Farrell, ačkoliv k nepoznání v hodně obtížné a fyzicky náročné roli, si to absolutně dává. A nyní jsme konečně připraveni na to netopýří pokračování 🦇

Ridley Scott opět zachraňuje sandálově historický žánr, a tentokrát to snad klapne i finančně. A zachraňuje ho ve velkém stylu, tím spíše, že podobné filmy se v kině opravdu objevují jen jednou ročně (od Ridleyho), vynikne skutečně monumentální úvodní bitva a člověka to přiková do sedačky. Opět je tu ten neduh, že slovutný Ridley točí zkrátka opusy, který do kin zkrátí na 140 minut, aby pak na VoD dotáhl minimálně na 180 a i z Gladiátora 2 je cítit, že některé momenty jsou tu trošku navíc, zdržují a člověka nudí, i když jsou třeba kontextově pro snímek přínosné. Mně však nejvíce vadila ta nucená návaznost na legendární jedničku, kdy mnohé scény byly vysvětlovány tak explicitně, až mě to tahalo za uši, do jisté míry to však chápu, furt je to sequel a Russell Crowe zůstal v prachu. Za mě však musím vyzdvihnout obsazení, přičemž se povedlo stylizovat Paula Mescala do svého předobrazu a mnohdy jsem si na scény z jedničky vzpomněl, ten člověk má charisma, ale k mému překvapení zas tolik lidí nepřesvědčil. Za to fanfáry pro Denzela Washingtona bych trošku mírnil, ačkoliv chápu, že ta jeho role tady je velmi vděčná pro vyzvihování, více však musím pochválit Pedro Pascala, který si zaslouží, aby byl více obdivován i mezi recenzenty. Stvořeno pro velké plátno, jděte na to. Je to možná poslední možnost na nějakou dobu vidět zas nějaký výpravný historický kousek v kinech.