doublefish

Film pro popcornovo-bigmacové americko-japonské divácké cílové skupiny, které si spolu s promotéry této  - zábavy? - hrají na to, že je to fakt všechno doopravdy, s komerční holywoodskou uměleckou licencí scénáře  "na motivy skutečného příběhu" ve stylu Saving Private Ryan (1998) mě zajal jen tím, že je součástí předplatného TADY VARY, od něhož jsem čekal více artové filmy, což je evidentně ale jen můj problém.

co mě zaujalo: vivisekční bezohlednost jako v Mænd og høns (2015);  chování hlavní hrdinky, které mi připomnělo mj. komisařku Saga Noren ze seriálu Bron (seriál) (2011);  outdoorové scény jak z Harryho Pottera švihnutého Julesem Verne;  podmanivě zvláštní filmová hudba;  rozličné "poor" charaktery postav a skvělé "poor" dialogy;  spousta kvalitních gagů;  "parní drožka" :-D;  a jedinečná mnohosmyslnost naprosto výstižného názvu filmu, plného laskavosti i soucitu, který je nejspíš nepřeložitelný, výraz POOR THINGS může obsahovat soucit, lítost, povzdech. K nesnázím, k žalu, k trpění. Jak k lidem, tak i ke zvířatům nebo věcem. "CHUDÁČCI" je zavádějící, ale upřímně nevím, jak bych to lépe přeložil. Každopádně skvělý film, dokonalý steampunkově-retrofuturistický viktoriánský úlet.

Natočit děj přesně z famózní knihy by asi bylo na 3-hod. film a stejně jako o všech filmů podle předloh Jussi Adler-Olsen (nar. 1950, Dánsko) je fascinující si uvědomit genialitu scénáristy, jak překopal a sloučil x postav z knihy do filmového děje, který je vlastně jiným příběhem, velmi dobře stravitelný myslím jak pro ty, co knihy četli, tak i pro ty touto literaturou nepolíbené. Kdo nejdřív vidí film a pak čte knihu, asi se nestačí divit :-)

Podobně uvěřitelná atmosféra jako třeba u The Unbearable Lightness of Being (1988) Velehory a jezero velikosti Lipna u Slavkova, Moskva jako Disneyland někde v Texasu, hmm.. Americkej komerční film.

Vynikající film, přestože má s knižní předlohou společného asi stejně jako pistáciová zmrzlina s pistáciemi. Nebo i právě proto. Nebude totiž zklamaný ani ten, kdo film viděl a knihu přečte později; ani ten, kdo knihu přečetl, zná postavy, ale kouká jak vrána, jak jinou zápletku má film; ani ten, kdo knihu nikdy číst nebude.

Obávám se, že geniální parodii "Na brigádě" dnešní generece svazáků, zachraňujících planetu, nepovažuje za parodii, což by v době vzniku této parodie nikoho nenapadlo :-)

Afghánská rodina, kolaborující s Brežněnvovou afghánskou loutkovou vládou musí po zpětném osvobození Kábulu od bolševické lůzy odletět do Moskvy, kde se chudák hoch, izolován rok v bytě, naučí plynně rusky, takže bez potíží komunikuje se zkorumpovanou moskevskou policií při zadržení na jeho jediném výletu mimo byt. Žalostně mu chybí rodina (bratr a sestry již jsou ve Švédsku), proto podplatí pašeráky lidí, aby jej do Švédska ilegálně dostali. Celkem bez problémů na falešný ruský pas odletí přes Istanbul do Kodaně, použije všechny lži, které refugees z této části světa obvykle používají, socialistické Dánsko mu všechno uvěří a přijme za svého. Na bratra a sestry do Švédska se hoch jezdí jen jednou za pár let podívat... Angažovaná slátanina, kterou gretsky nadšená svazácká porota Festivalu mnohdy brilantních skandinávských filmů vybrala jako nejlepší film, protože "prostěéé je to jakoby fakt aktuální".

výtečně, až na ten předojenej konec,

Dal bych 5 hvězdiček, ale bizarní zápletka, kdy 2 policajty na vysílačce nechá centrála 16 hodin ve štychu bez pomoci... to je scénáristický bug po holllywoodsku, který mě irituje.

Pro karanténu vhodnej film. Paní Špalková famózní a pan Suchánek, (který se skvěle vleče od ničeho k ničemu :-), jakbysmet .