Réžia:
Orson WellesScenár:
Orson WellesKamera:
Edmond RichardHrajú:
Anthony Perkins, Elsa Martinelli, Suzanne Flon, Romy Schneider, Jeanne Moreau, Jess Hahn, Fernand Ledoux, Akim Tamiroff, Michael Lonsdale, Maurice Teynac (viac)Obsahy(2)
Josef K. se jednoho dne probudí a zjistí, že je z neznámých příčin zatčen. Další situace mu připomínají nekončící řetěz absurdních a nepochopitelných situací. Hrdina se marně snaží dopátrat se příčiny svého zatčení i pozadí procesu, o němž nemá nejmenší tušení; také usiluje o získání kvalitního advokáta. Bohužel netuší, že reprezentantem mocenské „mašinérie“ je právě jeho obhájce... Film v roce 1962 natočil jeden z nejlepších tvůrců světové kinematografie, scenárista a režisér Orson Welles. Při jeho realizaci se z velké části inspiroval proslulým románem spisovatele Franze Kafky, do scénáře přitom zapojil i biblické motivy či monumentální expresionistickou výpravu. Hlavní role ztvárnili Anthony Perkins (Josef K.), Jeanne Moreauová (Marika Burstnerová) a také Orson Welles (advokát). (Česká televize)
(viac)Videá (2)
Recenzie (107)
První filmový přepis Kafkova nedokončeného Procesu (1914/1915). Je poměrně složité hledat hranice mezi Kafkou a Wellesem, stejně tak je určitou výzvou sledovat tento příběh mimo reálie starého Rakousko-Uherska. Ale jsem ráda, že obsazení je mezinárodní. Přítomnost italských, francouzských nebo německých hereček pomáhá globální srozumitelnosti. Romy Schneider hraje Leni (v českém překladu Lenku) pečující o starého advokáta. Pro ni tato role znamenala výrazný bod přerodu v době, kdy hledala novou kariéru. ()
Takto doslovne sfilmovaný Kafka pôsobí miestami trochu tézovito, akoby sa napriek presne citovaným replikám niekam vytratila časť bezútešnej atmosféry obsiahnutej v nesmrteľnej knihe. Vďaka Wellesovmu filmárskemu kumštu, ktorý dal dohromady takúto hereckú extraligu v takto masívnom projekte, sa však stále dá hovoriť o celkom vydarenej adaptácii. ()
Sigmund Freud má pěknou diskusi o nevraživosti způsobené "malými rozdíly". Nemluví však o opaku, tedy zda se (lidé) velkých rozdílů přitahují. V případě Wellese a Kafky to nejspíš platí - tedy v tomto směru, z Kafkovy strany ovšem sotva.... Tomu, co jsem napsal před rokem už moc nerozumím. Nicméně: Kafkovy příběhy jsou z Doupěte a z doby Před zákonem (možno chápat časově i místně). Z Kafkovy minoritní literatury (Deleuze) tady moc nezbývá. Chybí i "pražská" atmosféra, bez níž je rovněž nemyslitelná. Všechno je jakési nabubřelé, divoké, nadměrné, hlavní hrdina mluví různými dikcemi atd. Nejlepší by asi bylo hned od začátku filmu na Kafku zcela zapomenout. ()
Orson Welles rozumí Kafkovi a především do dokáže podat působivě. Mě Proces neuchvacuje na tolik známými jmény ani předlohou, jako neuvěřitelnou práci Welles se světlem apředevším architekturou (ať interiérou či exteriérů). Hra světel je u černobílých filmů zásadní, ale tady se posouvá ještě dále, využívá úžasné nápady (chybějící zrcadlo v okně, za kterým je postavou hledaná dívka nebo malé-velké dveře). Vizuální stránka je tak na svou dobu naprosto fascinující. Nadčasovost látky jako takové je už jen třešnička na dortu. ()
Wellsova adaptace Procesu vás uchvátí krásou nekončící noční můry, z které je vysvobozením pouze smrt. Vizuální stránka je jednoduše strhující, tenhle film si vyloženě říká o velké plátno (Projekt 100?). Modernizace a úpravy mě nijak nepohoršily, naopak atmosféra odpovídá mým vzpomínkám na knížku. Jestli máte neklidné spaní, Procesu se zdaleka vyhněte! ()
Galéria (53)
Fotka © StudioCanal
Zaujímavosti (13)
- Adaptace románu Proces (Der Proceß, 1914, poprvé vydaného posmrtně 1925) Franze Kafky. České překlady vychází od roku 1958. (NinadeL)
- Dle jistých zpráv Orson Welles předaboval některé věty z dialogů Anthonyho Perkinse. Sám Perkins později prohlásil, že nikdy nepřišel na to, které věty to byly. (Vampireman)
- Zvuková nahrávka ze začátku filmu, kde je K vyslýchán policií, se objevila ve skladbě "My Pornograph" od skupiny Burning Airlines. (Vampireman)
Reklama