Fantastická cesta

Príbeh sám o sebe moc nenadchol - často až príliš jednoduché, priamočiare, s vopred jasným rozuzlením, ktoré má prísť v závere (min. čo sa toho záškodníka týka)... No na druhú stranu film má na svoju dobu slušne zvládnuté trikové efekty, peknú kameru, výpovednú hodnotu v podobe bohatých informácií o biológii ľudského tela a nádhernú Rachel Welch. Aj keď myslím, že jej herecké umenie je trocha nadhodnotené, teda minimálne v tomto snímku. Lepší priemer. 65/100 (12.04.2019)

"This film will take you where no one has ever been before; no eye witness has actually seen what you are about to see. But in this world of ours where going to the moon will soon be upon us and where the most incredible things are happening all around us, somebody, perhaps tomorrow, the fantastic events you are about to see can and will take place." Dnes už svými efekty trochu úsměvný film, který ale má v sobě toho ducha možná trochu naivních představ o vývoji techniky. O tom, jak v novém tisíciletí budeme cestovat na Mars, všude budou pojízdné chodníky, nad nimi budou jezdit monoraily atd. atd. – takové ty věci, které se tehdy objevovaly v populárně naučných časopisech. Které ale mají svou poetiku a zajímavost. Obojího se nám v tomto filmu dostává vskutku bohatě. Fantastické stroje, blikající počítače, obrazovky, úžasná ponorka cestující tajemnými cestami lidského těla, boje s útočnými bílými krvinkami, laser a mnoho a mnoho dalšího. A mimo to je tam samozřejmě Raquel Welch. A pár dalších lidí. Snímek připomíná jak Macha a Šebestovou, tak Byl jednou jeden... život – pro mne neoddělitelně spjatý s výukou biologie na základní škole... (21.06.2020)

Být dítě, zcela bych Fantastickou cestu žral. Odhlédneme-li od dneska roztomilé trikové naivity (i když, na svou dobu), dostáváme sci-fi se zajímavou myšlenkou, povedeně napsanými postavami (ač někteří jsou dnes již poněkud klišé) a vynikající dynamikou vyprávění. A teď ty triky - v roce 1966 (dva roky před Kubrickovým filmem 2001: Vesmírná odysea) muselo být takovéhle zpracování vizuálních efektů neuvěřitelným zážitkem. P.S.: Kdo by nechtěl, aby mu v žilách kolovala Raquel Welchová? (Pravda, největší slabinou filmu je, jak je Raquel POŘÁD oblečená...) (29.10.2013)

Spolu s Planetou opic jeden z mých nejoblíbenějších sci-fi filmů z 60. let. Nádherné dobrodružství se skvělým nápadem jako je cesta do lidského těla a i po letech s naprosto špičkovými efekty. Podobný námět tu byl tuším jen 2x a Vnitřní vesmír je zkrátka trošku jiný styl filmu, aby se to dalo srovnávat. Žádné zbytečné vedlejší dějové linie, žádná romantika, žádné zdržovačky, jen čisté dobrodružství. Pět hvězdiček a sci-fi roku 1966. (21.04.2014)

No je to samozřejmě blábol, ale já se řehtal jako kůň. Psychedelické hippie krvinky a jiné krevní částice, vraždící imunitní sytém, ponorka jak utržená z Haligali (nastupte si, poslední volné vstupenky!), krásná Raquel, padouch Donald. A ten konec. Jako by mu ti "kosmonauti" z oka vypadli. Tomu komatóznímu vědátorovi. (14.06.2009)