Iba človek

Ale, tak dalo se to no...sem tam jsem se i zasmála, ale čekala bych, že z tak zajímavého námětu jakým je střet dvou nepřátelských kultur a vzájemná láska mezi dvěma z nich, by se dalo vykřesat daleko víc vtipných situací. Navíc se našlo pár spíše infantilních gagů a například vedlejší linie s otcem Ernestem a šlapkou už mi přišla zcela zbytečná a nudná. Herci byli docela příjemní, ale to je asi tak vše. (29.04.2013)

„Z téhle bláznivé rodiny ti bude nanic.“ - „Určitě ne.“ - „Ale jo.“ A potencionální tchyně měla pravdu, dobře věděla, o čem hovoří…Židovka Leni by ráda představila rodině svého palestinského přítele. Jenže její famílie je vše, jen ne normální. Matka, jež se potencionálního zetě ptá, jestli by se sní vyspal, kdyby nebyla rodičkou jeho přítelkyně, trhlý bratr, jehož rodina podporuje v rabínství, neb je to přece jen lepší, než kdyby bral drogy, nevidomý, ale jinak velmi čilý až nebezpečný děda, promiskuitní sestra s poněkud svérázným pohledem na výchovu („Dej mi prosím pití.“ - „Už nikdy neříkej prosím.“ - „Proč?“ - „Budou si myslet, že jsi pitomá!“), nesnesitelná neteř, co ráda maluje a zatím neznámý otec. Rafiho čekají těžké chvíle…Ztřeštěná komedie, co vám sice bránici neroztrhá, ale vyvolá úsměv, sem tam i smích. Zároveň si po většinu stopáže udržuje solidní tempo a šťávu. Některé diváky možná trochu mine ta židovsko-palestinská řevnivost a časté narážky na ni, stejně jako velká dávka nadsázky, ale já s tím větší problém neměl a hodnotím slušnými 4*. (20.02.2022)

Španělský komedie se mě začínájí docela líbit. Na první pohled zcela normální lidi se brzo promění v neskutečné postavy v absurdních situacích. Humorné dialogy s narážkamy na palestenicko - izraelské vztahy střídaly brutálně vtipné scény. Slepej dědek s puškou, zmrzlá polívka, palestinec v izraelské rodině své milé, dodávají humor velmi slušné kvality. Opravdu vřele doporučuji, přeci jen každý jsme jenom člověk a potřebujeme se občas dobře pobavit. (29.08.2007)

Tak tento film mi sadol presne do noty! Španieli sa predviedli dokonale milou uštipačne-inteligentnou komédiou, ktorá si satiricky berie na mušku celosvetovo vážnu otázku nenávisti v oblasti Izraela. Perfektné skeče síce občas striedajú slepé uličky, no tých je minimum, takže som bol veľmi spokojný. Škoda, že sa nedozvieme, čo sa stalo káčatku :). 80%. (26.04.2007)

Podobně jako ve Fotr je lotr, i zde se snoubenec seznamuje s rodinou své nastávající. Není to však žádný Jebal, nýbrž Palestinec. A Palestinec v židovské rodině nevěstí nic dobrého, takže z toho může být stejně dobře komorní psychologické drama, jako potrhlá komedie. Dominic Harari se prozíravě rozhodl pro druhou možnost a natočil jednu z nejvtipnějších evropských komedií posledních let. Rodinka, do které je Rafi přiveden, není z těch nejnormálnějších: bratr, fanatický, dogmatický žid; jakože těhotná pětiletá neteř; sestra, nadržená nymfomanka; nevidomý a ozbrojený děda, válečný veterán; jen na oko úplně normální matka a nejspíš notoricky nevěrný otec. K tomu si přidejte jednu zmraženou polévku, ztrátu paměti a pochroumaného housera v bidetu – může tohle nebýt sranda? Kadence vtipů je pozvolna stupňovaná až k nevkusné, přesto enormně vtipné scéně s dědou a Rafim na toaletách – jde o pomyslný vrchol, kdy by snaha o extrémnější vyhrocenost celé situace mohla celý skeč rázem pohřbít, k čemuž však zde, ani jinde ve filmu nedojde. Jenom člověk se jakožto zástupce španělské kinematografie vyznačuje větší temperamentností i otevřeností v některých scénách (sem tam nějaké to sprosté slůvko či odhalené ženské ňadro). V poslední třetině vtipů ubývá a více pozornosti je věnováno kostlivcům ukrytým ve skříních jednotlivých členů rodiny. Film dokáže být v této rovině pro změnu vážný a citlivý, takže mnoho neřešící konec vyznívá hořkosladce. Důležité je každopádně několikrát zopakované „je to jenom člověk“. A tohle je jenom komedie. Ale jaká! 80% (20.02.2008)