Dívka a moře

Film je založen na základě knihy "True Spirit: The Aussie Girl Who Took On The World", Jessicy Watsonové, nejmladšího člověka, který kdy samostatně plul po celém světě bez mezipřistání. Svou plavbu dokončila před svými 17. narozeninami. Její výkon byl oceněn Řádem Austrálie. I když cesta byla nakonec kratší než požadovaných 21 600 námořních mil, aby mohla být Světovou radou pro rychlostní rekordy plachtění považována za globální obeplutí . O příběhu Jessici Watson vznikl dokument "210 Days: Around the World with Jessica Watson". (04.02.2023)

Vcelku slusna podivana, ktera tak nejak plyne, nic moc se nedeje, sem tam nejaky drobny vzruso. Pokud odmyslime posledni dramo, pak se tam moc nestalo. Nesmirne povrchni, s hlavni hrdinkou nezazijete moc. Nejaky pekny zapady slunce a digitalni delfini, kteri se sakra nepovedly. Nejzajimavejsi snad je jen to, ze je to podle skutecne udalosti. Pribeh spis pro deti ci odrustajici deti. (15.06.2024)

Filmy od Netflixu většinou za moc nestojí, ale tohle byla naprostá nádhera. Lidi jako Jessica jsou neskutečně inspirativní. Jen díky nim se ostatní nebojí plnit si své sny a posouvají lidstvo dál a dál. Úžasné byly taky záběry reálné Jessicy v závěrečných titulcích, díky kterým jsme měli možnost vidět, jak realisticky se vše Netflixu povedlo natočit. Velký palec nahoru! (04.02.2023)

Neznalý výsledku plavby mladé australanky, užil jsme si film nad očekávání. To, co se mnou tvůrci v závěru dělali, se nezažívá každý den. Dokonce si i myslím, že byl překonán pocit z Dokonalé bouře při potopení lodi. Herecké obsazení bylo moc fajn a jak jsme zde zahlédl, ano, oproti originálu se na krásu kapitánky tlačilo možná až moc. Ale mému oku to rozhodně nevadilo. (15.02.2023)

Každý to v sobě máme. Ať už to nazýváme cílem nebo snem. Každý za tím jdeme. Někdo chce uběhnout dávku km, jiný zhubnout 30kg a pak jsou tu ti, kteří vidí dál a chtějí třeba obeplout svět. Schválně ještě nepůjdu na google, zjistit si rozdíly ve filmu a v skutečném příběhu.  Má to svůj důvod. Tak jako vlny v oceánu házely lodí, tak já byl emočně na horské dráze. Film pracuje se vším co od podobného vyprávění čekáte. Vzlety, pády tlačení na tuhle a pak jinou emoci. Že jste to už 100x viděli?  Jenže tady se to povedlo. Tvůrci dokázaly napínat, dojmout, navodit nudu, kterou nahradí pocit zoufalství a nakonec vaše fandění letí k rozbouřenému nebi. K tomu dokázaly přikotvit emoce vedlejších postav. Ukázka toho, jak vaše rozhodnutí ovlivní vaše blízké na mě zafungovala dokonale. A to ve všech fázích vývoje. Film na doporučení milé dámy a 78 procent. (09.12.2023)