Režie:
Roland JofféScénář:
Mark MedoffKamera:
Peter BiziouHudba:
Ennio MorriconeHrají:
Patrick Swayze, Om Puri, Pauline Collins, Shabana Azmi, Ayesha Dharker, Art Malik, Sam Wanamaker, Masood Akhtar, Pavan Malhotra, Keira Jane Malik, Anjan Dutt (více)Obsahy(2)
Drama mladého lékaře hledajícího ztracené životní hodnoty. Mladý americký lékař Max přijíždí do indické Kalkaty, domorodci nazývané městem radosti. Náhoda ho zavede do chudinského ghetta, kde žijí ti nejchudší z nejchudších. Max, plný životního rozčarování se rozhodne zde zůstat a nalézt ztracené jistoty a smysl vlastní existence. Spřátelí se s místními lidmi, pomáhá je léčit, sehnat jim práci. Setkává se také s bílou misionářkou Joan, pomůže ji vybudovat kliniku pro nemajetné, kde poté pracuje jako chirurg . V tomto beznadějném chudinském světě Max opět nachází smysl života a vlastní práce. (HBO Europe)
(více)Recenze (16)
Po drásavých Vražedných polích a vynikající Misii pohořel R.Joffé s tímhle sentimentálním příběhem lékaře, který najde sám sebe uprostřed špíny kalkatského chudinského slumu. Pokud nepomáhá ani hudba osvědčeného E. Morriconeho, pak P. Swazye (který se zřejmě toužil přehrát z tanečníka do charakterních rolí) to už teprve nevytrhne. Viděno kdysi dávno v téměř prázdném kině, zato s přitažlivou slovenskou přítelkyní. Film byl její výběr. ()
Kdybych to měl hodnotit jenom podle kvality hlavního příběhu toho amerického doktora, asi bych byl příkřejší (inu, Šwejzý je Švejzý a Kalkata není taneční parket nebo Road House). Ale v tom filmu je toho mnohem víc a kdo někdy byl v Indii, tak ví, že tu spousta věcí docela dobře sedí. Život lidí na totálním dně, kteří prodají i mléko pro batole, protože prostě nemají ani za co jíst. Lidi s leprou. A taky lidi, co lidem s leprou čas od času přijdou podpálit barák. Mafie, která se neštítí fakt ničeho, protože lidský život tady nemá valnou hodnotu. Chlap, co pláče štěstím, protože dostal job, kde může běhat jako rikša za pár halířů... A přesně kvůli těmhle věcem jsem šel na 4 hvězdičky. a samozřejmě taky kvůli Enniovu soundtracku. ()
Patrick Swayze podáva jeden zo svojich najlepších výkonov v kariére. Jeho zobrazenie Maxovho rastu z nahnevaného bývalého lekára na súcitného a starostlivého „rodinného muža“ je dobrá. Kamera Petra Bizioua autenticky zachytáva surovosť mesta Kalkata a život v slamoch. Hudba Ennia Morriconeho je navyše očarujúce. 6/10 ()
Je to na jedné straně film, který chce komunikovat s divákem prostřednictvím netradičně zvoleného tématu, ale přesto nepředloží vše, co mohl. Zbytečně šetří tam, kde šetřit neměl, a to hlavně po myšlenkové stránce. Počáteční otevřený přístup k divákovi se mění ve velmi pasivní zážitek a režie se jen omezí na několik plačtivých scén, které jsou dobře zrežírované a zahrané. Herecké obsazení mělo na víc a to nemluvím o slavném režisérově jménu, který po obsahové stránce hodně idealizoval problémy v jednom chudém městě. Po skončení filmu jsem nebyl schopen vybavit si jedinou scénu, o které bych mohl prohlásit, že byla super. ()
Nijak uchvacující dílo, ale vcelku zajímavý a docela realistický pohled na život chudiny v indickém velkoměstě Kalkata. Patrick Swayze se pokusil o charakterní roli, ale je vidět, že mu tahle pozice příliš nesedí, že má raději odlehčené žánry. Roland Joffé už natočil lepší filmy (Mise, Vražedná pole), ovšem ani tohle není žádný velký průšvih. ()
Galerie (19)
Photo © Pathé Films
Reklama