Režie:
Jaroslav BalíkScénář:
Jaroslav BalíkKamera:
Viktor Svoboda st.Hudba:
Milan SvobodaHrají:
David Prachař, Veronika Žilková, Veronika Gajerová, Miroslav Moravec, Bořivoj Navrátil, Jiří Němeček, Július Vašek, Zdena Hadrbolcová, Valérie Zawadská (více)Obsahy(1)
Film režiséra Jaroslava Balíka, vypráví o jeho filmařských začátcích v letech 1946-49. Ve filmu je propojena současnost s minulostí, tedy tzv. retrospektiva, kterou režisér Balík často ve svých psychologických filmech používal. (oficiální text distributora)
Recenze (7)
Film, který žádný solidní divák neodmítne shlédnout, a názor si udělá sám. Následně se o něj podělí s ostatními, pokud se mu chce, a pokud se chce naslouchat i těm, s kterými se o ten zážitek dělí...Ale nyní vážněji. Poslední film, režiséra J. Balíka. Myslím, že obohatil český film o svůj osobitý pohled na filmové vypravování. Nevnucuje ani v tomhle filmu nějaký klišé, ponechává prostor pro úvahy ostatních, takže v žádném případě nejde o nějaké schémata, či dogmata o socialismu... Jako by tušil, že tenhle film bude jeho poslední, třebaže v roce, kdy šel do kin, tak mu bylo teprve 53. let. Každý tvůrce má právo vybrat si co chce sdělit, a v tomhle filmu se často opakuje otázka - zda si vybral správně, že se věnoval filmu; zda to mělo smysl věnovat se mu; a podobně přemítá i o nových tvůrcích, o nastupující generaci, co je čeká, co může film lidem poskytnout.....Že řada lidí neměla často a priory J. Balíka ráda, tak souviselo logicky s tím, že si mysleli, že jsou lepší filmaři než on. Jaký byl jako člověk, tak to nevím, mohu posuzovat jen jeho filmy. ()
Servilní blábol....Já o sobě natočím celovečerák......Ani příběh, ani řemeslo, ani dokument..těch 36 % dali straníci ? ()
Tento film jsme povinně shlédli na gymplu, když to byla žhavá novinka. Ani si nepamatuji o čem to bylo. Mělo to vůbec nějaký děj ? A promítalo se to od té doby někde ? V životě jsem již o tom filmu neslyšel a ,věřte mi, není to škoda. ()
Naprosto přestřelená délka. Hrušínského voiceover (starý režisér Z.K.) občas pobaví, ale většina děje se odehrává koncem čtyřicátých let a scény, kdy se dějem proklopýtává mladý asák Z.K. jsou extrémně rozvláčné; není to jen o filmování nebo o zkouškách na FAMU. Občas se nahodí jméno nějakého filmu ("Chceš točit věci jako Světlo jeho očí nebo Umlčené rty", postavy se baví u plakátu k Siréně), postava hraná Moravcem vzpomíná na to, jak to šlo pod Milošem Havlem (a Balík si dál v ději neodpustil rýpnutí do MH o tom, jak jistý PRODUKČNÍ (a podvodník) zemřel v Mnichově, kde měl restauraci). ()
Schematický blábol o boji komunistických filmařů se zastánci soukromého filmového podnikání z národně socialistické strany, který vyřeší 25. únor 1948. Politický příběh rámovaný vztahy asistentů a jejich lásek s autobiografickými prvky působí strnule a nudně. Nezmiňuje se, že zestátnění filmu chtěli nejenom komunisté, ale i další umělci a příslušníci jiných stran, aby se zajistila soběstačnost kinematografie. ()
Reklama