Jian yu

Proč se ti Čínani tak vyžívají v létání, měkkých dopadech z velké výšky a obecně pohybech proti fyzice? Tady to ještě docela šlo, ale když to vidím, ztrácím zájem. Ale jinak měl příběh hlavu a patu, všichni měli své úmysly a šli si za nimi. Dobrý byl hlavně závěr, hezky se zdramatozoval a čekalo mě napínavé pokoukání. # příběh 7 | hudba 6 | humor 1 | akce 6 | napětí 3 | pustil bych si znovu 5 (22.08.2011)

Udivilo mě, jak vysokou úrovní plastické chirurgie disponovala stará Čína. Neméně tak mě udivilo, na jak ubohé úrovni bylo mečířství. Můžou si tomu říkat „technika tekoucí vody“, ale pokud se ostří meče ohýbá jak krejčovský metr, tak to je diletantství. To i snad Kopčem s Veverčákem by ukuli lepší meč. Z pazourku. _____ Nejsem cílovka. Děj mi připadal chaotický – až na základní linku – a souboje nepřehledné. Nicméně Michelle i ten chlapík, co hrál jejího manžela, byli hezcí na pohled a jejich namlouvání za pomoci vstřícného deště mělo roztomilý půvab. SHRNUTÍ: Ve staré Číně byl nejlepší učitel bojových umění 300 let po smrti…. No, ve školství tedy taky měli velké mezery. (08.10.2020)

Michelle Yeoh (ve svých bezmála padesáti letech) s dokonalým make-upem a gumoocelovým mečem v další krásné východoasijské kung-fu pohádce s úžasnou výpravou. Škoda jen, že největší záporák a Pán Všeho Zla, Král Kruhu a Temných Kamenů je ve skutečnosti jen pološílený eunuch devátého stupně, který se snaží zmocnit jistých zázračných ostatků proto, aby mu znovu narostly koule. Takhle uhozenou zápletku jsem v kung-fu filmu ještě neviděl. Ale z jiného úhlu pohledu je to naopak bod navíc za neotřelou originalitu a nadhled. Hezky se mi na to koukalo, vizuálně pohledný kousek. (28.04.2013)

Deset let po "Tygr a drak" se v hromadě titulů, které více či méně zkoušely kráčet ve šlépějích filmu Anga Leeho, konečně objevil jeden, který se může důstojně poměřovat s titulem, jenž revitalizoval žánr wu-sia. "Reign of Assassins" sice není tak delikátně vybalancovaný a spíš než na mezinárodní publiku je cílený na domácí diváky, ale přesto představuje důmyslnou reflexi a intenzifikaci určitých tendencí wu-sia. Nadsazeným stylem film připomíná klasické pásově vyráběné wu-sai snímky od studia Shaw Brothers, ale stejně jako se "Tygr a drak" z klasických elementů vyzdvihl citový život a emancipaci ženských postav, tak se "Reign of Assassins" zaměřuje na soukromý život šermířů poté, co složí či alespoň na chvíli odloží zbraně, a romanticky pojaté motivy osudu a karmy. V porovnání s Leeho opusem je film debutujícího režiséra (naštěstí pouze marketingově zaštítěný jménem Johna Woo) sice stylově roztěkaný a přílišně sklouzává k povrchní dojemnosti, přesto se jedná o vítané osvěžení v žánru, který upadl do rutiny výpravných kostýmních spektáklů. (23.01.2011)

Kvalitní wuxia komornějšího ražení, na níž je rukopis Johna Woo znát - a je to jedině dobře. Skvělá choreografie, dynamicky snímané souboje, výrazné či alespoň zajímavě načrtnuté postavy... A zápletka, která v ledasčem připomíná ducha a humor některých mých velmi oblíbených wuxia příběhů ze staré školy. (10.10.2010)