Billy Elliot

Podle místních komentářů jsem čekal strastiplnou cestu mladého chlapce za svým snem. Která byla tak skvěle vylíčena, že bych dokonce mohl utřít slzu. Nic jsem bohužel neutřel a spíše se nudil. Když už byla nějáká vyhrocená situace, která sváděla k prožívání chlapcových útrap. Zazdila to sama chlapcova postava svým nesympatickým chováním. Happy End se sice konal, ale já se přistihl, že to tomu chlapci vlastně ani moc nepřeju. 60% (02.11.2008)

FIlm, který toho v sobě má opravdu hodně - přesvědčivou sociální sondu, přesvědčivé osobní i rodinné drama, a überpřesvědčivé bojovné hledání si své vlastní cesty a životního štěstí, ať už je to cokoliv. Gary Lewis mě totálně dostal, a o Jamie Bellovi se toho už napsalo tolik, že by bylo zbytečné to rozšiřovat. Nemůžu ale nevzpomenout, jak se mi zatajil dech při scéně s roztrženým polštářem a bouřením nečekaně něžných hormonů. Daldry je zkrátka schopný režisér (Předčítač u mě dojel na scénář;)), a jeho vyprávění o hledání světla, prodchnuté nábožnou úctou k tanci, hudbě a kultuře vůbec - jen si vzpomeňte na otcovo ohromení velikostí a nádherou Londýna; takhle nějak si představuju úžas barokního nevolníka v kostele - proniká divákovi do duše. Navíc k tomu režisér chytře přidává správně svébytné postavičky jako jsou babička i samotná paní Wilkinsonová a vplétá do své hry odlehčení v podobě humoru, ale také hudby. Kruh se uzavírá, a není to kruh ledajaký, ale vysoustružený s devadesáti procenty dokonalosti. (01.07.2011)

Billy Elliot je nezávislý film přímo prodchnutý indie esencí. Asi tak prvních 30 minut mi přišlo geniálních a říkal jsem si, že něco tak zajímavého a zároveň skvěle natočeného jsem už dlouho neviděl. Pak se to poněkud zvrtlo, to když se objevily takové scény, kdy se spolu dva lidi začnou prudce a sprostě (feck off!) hádat, jeden dá druhému facku a pak se okamžitě usmíří... Celá druhá půlka filmu pak byla až zbytečně schematická, předvídatelná a naplňovala klišé daného žánru, nicméně stále mě snímek dost bavil. Poslední scénu pak ale považuji za naprosto zbytečnou až nevhodnou tečku, která docela výrazně kazí dojem z konce. (06.07.2010)

Malý velký film o rodinném životě na rozmezí chudoby a existence, o nepochopení dospělých a o jednom neuvěřitelném, náhodně objeveném talentu. Film oslavující jak balet, tak i oddanost, cílevědomost a ctižádostivost. Tady opravdu platí za málo peněz spousta muziky, a to nejen metaforicky. Jamie Bell předvádí jeden z nejlepších dětských hereckých výkonů všech dob a v pouhých čtrnácti letech dokázal utáhnout na vlastních bedrech a nohách celý téměř dvouhodinový film. Stephen Daldry přinesl na plátno po dlouhé době konečně upřímný film, který kinematografii posledních let viditelně chyběl. Až Hodiny dokázaly, že nešlo jen o náhodu. Smekám klobouk a utírám poslední slzy, scéna s otcem a synem v objetí v okolí hromad uhlí je předčasným vyvrcholením celého filmu. (16.04.2008)

Tak nejako tak si predstavujem film, ktorý by vznikol, ak by sa Monty Pythoni rozhodli nakrútiť vážnu drámu. Totálne absurdné, s nezabudnuteľnými dialógmi a úžasným dejom. Chlapec z baníckej rodiny chce zanechať box a dá sa na balet. Úžasní herci, skvelá choreografia i soundtrack. Budete sa smiať na mnohých skvelých dialógoch a hláškach, budete dojatý pri absolútne absurdných situáciách spojených s baletom a "buranskou" rodinkou. Malý Jamie Bell je skvelý a vie nadávať s takým entuziazmom, rovnako ako aj jeho kamaráti. Myslím, že je dosť mylné, že je film označovaný ako dráma. A dokonca by som ani netvrdil, že je to tragikomédia. Ono je to proste komédia so scénami, ktoré vás dojmú. Je to film, ktorý sa neberie príliš vážne a je vyplnený množstvom úžasných scén (v meste je štrajk, deti idú pri stene po ulici a s paličkou búchajú o stenu, zrazu budova končí, ale palička "ide" ďalej, lebo tam, kde by bola ulica sú policajti s panciermi). Balet nemám rád, ale tento film ma dostal. (27.12.2005)