Tristram Shandy

Bojím se to říct, ale nedá mi to: tohle je snad bláznivější než všichni Monty Pythoni dohromady. Smršť anglického humoru ve smršti střídajícího se vyprávěného příběhu a reality. Druhá (reálná) polovina filmu je sice trošku slabší, ale i tak je to celkově asi největší překvapení z produkce roku 2006. Svěží, příjemně ubíhající a tak vtipné, že už teď se to pro mě stalo kultem. A ta hudba! 23.3.2007 (23.03.2007)

Snaží se tenhle film strukturou napodobit knižní předlohu (již jsem mmch četla)? Ačkoli docela dobře dohromady fungují scény z natáčení filmu a kolem nátačení (zákulisí), stejně mi zůstalo zklamání... Tvůrci zjevně na předlohu nestačili, a tak se snažili vybruslit tímhle způsobem. Jenže ne všechny diváky zajímá, jakou barvu mají čí zuby. Pro mě Steve Coogen není hvězda, o jejímž soukromí bych musela být během filmu neustále informována... Hloubka literární předlohy a povrchnost filmového světa se tu viditelně třískají. Tak to alespoň vidím já (po prvním zhlédnutí). Kniha nabízí úžasné komické scény... Škoda. Ze scén s vdovou Wadmanovou (Gillian Anderson) zůstalo pramálo... Škoda... 65% (únor 2007) (02.02.2007)

Vyfabulovaná fabulační bublina oděná do netradičního oděvu, nepředstavující ani rybu ani raka, jen podivně vyhlížejícího pavouka snovače, který se snaží obsáhnout řadu žánrů. A já se přichytil na jeho vábivou návnadu a uvízl jsem v jeho sítích. Pseudodokument spolu s pseudoadaptací nezfilmovatelného románového díla jdou ruku v ruce vstříc divákovi s otevřenou náručí a typickým britským humorem. Plusové body si pak můžou připsat fanoušci Black Books za Dylana Morena. (15.07.2009)

velice příjemný a čerstvě působící "pokus" o film/nefilm - tradičně kvalitní britský humor a nadsázka z Tristrama příjemně cákají na všechny strany, potěší autentické herectví všech zůčastněných a například i účast osob jako je Dylan Moran (Bernard Black z Black Books) či Gillian Anderson (Scullyová z Akt X)... tvůrci se s tím viditelně necrcali a vyšlo to pěkně! 8/10 (22.03.2007)

„Můj otec měl dvě domácí povinnosti, a protože byl systematický muž, rád je plnil obě najednou. První byla natahování hodin. Druhá byla radostnější.“ Se zhlédnutím filmu jsem dlouho otálel. Jednak proto, že mě jiné 2 režisérovy snímky příliš nenadchly, jednak kvůli tomu, že snad žádná kniha mi nebyla tak často doporučována jako právě onen „nezfilmovatelný“ román. Ovšem, když mi definitivně došlo, že k čtené podobě se prostě nedokopu, se zatajeným dechem a nejistým očekáváním jsem sáhl po té filmové. A že mě čekalo sakra velké a milé překvapení! Tristram Shandy je totiž obrovsky vtipný, originální a nápaditý výtvor. Propojení řekněme „natáčených“ s „natáčejícími“, tedy lidí, kteří hrají jak románové postavy, tak zároveň i sami sebe, funguje krásně bez jakýchkoliv zádrhelů, a já se obrovsky bavil, bez ohledu na „dějovou“ linii. Díky tomu divák dostává nejenom střípky ze samotného díla (baví vlastně všechny, i když samozřejmě historku o těch 2 povinnostech Tristramova otce, kterou jsem slyšel už před projekcí, lze s jistotou označit za nejvtipnější), ale i ze zákulisí natáčení, kde si tvůrci snímku zlomyslně pohrávají se satirou na filmový průmysl a jeho fungování (rozhovor v maskérně a následná neutuchající herecká rivalita, pasáž s dělohou, zkoušení horkého kaštanu, promítání levné bitevní scény, snová sekvence, filmové odkazy atd.). A samozřejmě publikum baví i herci, ti hrající sami sebe (hollywoodský host v podobě Gillian Anderson), ale i ti s „pozměněnou“ identitou (kupříkladu moji oblíbenci, tedy „šílený doktor“ Dylana Morana či „mamina“ Kelly Macdonald). Samotné ukončení filmu, tedy vulgární debata při hostině, bylo výborné, ale kvituju i tu hereckou kreaci při závěrečných titulcích (ne že bych u ní zrovna hýkal smíchy, ale to „uzavření kruhu“ hereckého sváru se myslím docela povedlo). Dávám slabších 5* a zároveň doufám, že se nám tímto snímkem začalo s Winterbottomem blýskat na další a hlavně lepší filmová setkání. „Groucho Marx jednou prohlásil, že problém s napsáním knihy o sobě je v tom, že ze sebe nemůžeš udělat šaška. Proč ne? Lidé ze sebe stále dělají šašky.“ (08.08.2015)