Říše zvířat

Další originální, bizarní sci-fi horror... díky zasazení do civilní současnosti s linkou o mezigeneračním vztahu otce a dospívajícího syna mě však Říše zvířat okamžitě chytla. Jisté výhrady jsem pociťoval např. u až klišéovitých scén ze školní třídy, kdy je Emil od první chvíle vykreslen coby jasný outsider a připadalo mi to jako zbytečně příliš doslovné vedení k myšlence o jinakosti, která by v rámci sci-fi příběhu z (převažně) lesního prostředí plného hybridních tvorů ve vývojovém stupni mezi lidmi a zvířecími mutanty mohla průběžně vyniknout i sama o sobě. Také oproti zbytku nezáživně podaná linka Emilova milostného vztahu za mě spíše rozmělňovala vybudovanou atmosféru s mysteriózním napetím a film natahovala. Obzvlášť druhá polovina však pro mě z větší části znamenala velmi důstojnou gradaci svého námětu a fantaskního světa. Zpracovat podobné téma může znamenat risk s hrozbou překlopení do nechtěné srandy, ale zde si tvůrci naštěstí obhlídali dramatickou i technickou stránku včetně špičkových masek či triků. Sledovat některé mutace a transformace lidi ve zvířata v takových detailech (třeba u toho stromu, brrrr...) mi připadalo účinně mrazivé a děsivé (až mi to evokovalo dojmy u podobně bizarní transformace hlavní hrdinky a závěru v jiném francouzském sci-fi horroru posledních let Titan), vývoj vztahu s polovičním orlem dechberoucí a vyvrcholení dramatu mezi synem a otcem mě hodně uzemnilo, přestože ho více diváků zde hodnotí jako předvídatelné. Ta atmosféra dlouhých scén z hlubokého lesa s prapodivnými tvory byla úžasně mystická... [75%] (17.06.2024)

Nemůžu si pomoct, ale tohle francouzské mládežnické fantasy mi přišlo spíš "woke", než sci-fi. Jen v rolích "těch jiných" se tu neobjevují homouši, tranďáci, nebinárové, nebo podobná úchylná individua, ale mutanti. Mutace se šíří celou společností, snad nějakým virem (to není řečeno) a napadá i do té doby normální jedince. A ti se pak postupně začínají měnit v podivná lidozvířata všeho druhu. A jsou samozřejmě pronásledováni netolerantní většinou. No, popravdě si za to ale můžou sami. A náhodou já bych nějakou dobrou mutaci taky bral, nejradši bych zmutoval v nějaké nesmrtelné nezničitelné monstrum typu Wolverine s vysouvacími drápy v pazourách. (14.02.2024)

Vztahové drama otce a syna si obléklo fantastický kabát, a tím se posunulo do alegorie. François se snaží pomoci své ženě, která onemocněla mutací a proměňuje se postupně ve zvíře. Rozhodne se pro speciální sanatorium na jihu země, což ale znamená, že se tam musí přestěhovat také s 16 letým synem Émilem. Zatímco se zabydlují v novém domě (bungalovu), transport s mutanty nedaleko v lese havaruje. Mezi uprchlými je Françoisova žena a ten se jí proto vydá se synem hledat do lesů. Jejich pátrání nemá výsledky, navíc Émile zjišťuje, že u něho postupně propuká mutace. Vztah s otcem je pro něj stále komplikovanější, navíc si uvědomuje, že se brzy stane pro své okolí nejen vyvrhelem, ale také nebezpečným tvorem, kterého budou chtít zabít. Kromě vztahu otce a syna řeší film obecně problematiku menšin, jinakosti, soužití s těmi, co se vymykají. Otázkou navíc je, zda se sami lidé nestanou v dohledné době menšinou... Obstojné a dostačující speciální efekty, velmi dobré masky. Pěkné jsou scény, kdy se Fix učí nad vodou létat. Něco mi pořád trochu chybělo, možná, že na podruhé budu spokojenější. Každopádně jako minus vidím zbytečně dlouhou stopáž. 3,5* (10.02.2024)

Umím si představit vynikající povídku, která by balancovala mezi jakousi preapokalypsou a ezo návratem k zvířecí podstatě člověka. Příběh o muži, který hledá svou ženu, aniž by vlastně věděl proč. A o jeho synovi, který nechápe proč by měl matku hledat, dokud... . V té povídce by byl prostor zafilozofovat si o tom, jak je lidská rasa agresivní, destruktivní a nepřátelská vůči prostředí ve které žije. Jak je neschopná žít v symbióze s přírodou a s jakým gustem ničí vše čemu nerozumí a čeho se bojí. A přesto by se tím příběhem táhlo jako červená nit, že někteří lidé v sobě mají spoustu lásky, odhodlání a empatie. Takovou povídku asi nikdo nenapsal, ale to vše je schované i ve scénáři Říše zvířat. Tzn. je tam toho o dost víc, než v leckteré americké nablblosti, ve které se lidi mění v houby, zombíky, vlkodlaky, nebo mutanty. Jenže je to evropský film, takže je to pozvolné, často žánrově nevyhraněné, natočeno co nejvíc uvěřitelně, takže to postrádá drive... . Ona to ale z mé strany není tak úplně výtka. Je to trochu licoměrné povzdechnutí nad tím, jak těžké je skloubit smysluplný příběh, který dodá několik opravdu pěkných emotivních momentů a přiměje k zamyšlení s formou, která ho co nejlépe prodá. Já bych dal přednost temnějšímu thrilleru na pomezí hororu, ale spokojím se i s evropským sci-fi, protože před hollywoodskou plytkonádou dám vždycky přednost filmu, který sice trochu rozvláčnější, ale má atmosféru, myšlenku, přesah...zůstane mi po něm nějaká emoce. PS: Vizuál potvůrek a práce s kamerou vynikající. (06.09.2024)

Tak tu máme další ekoagitku. Tentokrát o tom, jak Země zatočila s přemnoženým zhoubným virem zvaným lidstvo, a to vskutku originálním způsobem - když rakoviny, alzhaimerovy choroby ani různé druhy koronavirů nepomohly, začala ho postupně přeměňovat v původní divou zvěř toho nejroztodivnějšího druhu. I když ve filmu není mnoho vysvětlení ani vodítek, proč se tak děje, a zvířátek tam zase není tolik, stejně jsem si to celkem labužnicky vychutnal. Hvězdičky dávám za originalitu a další výborné evropské scifi. (16.03.2024)