The Fox
The Fox
Obsahy(1)
Americká filmová adaptace novely D.H.Lawrence o dvou ženách, do jejichž uzavřeného světa vstoupil muž. Ellen "March" a Jill se rozhodly žít na vlastní pěst na opuštěné farmě. Jednou v zimě jejich svobodnou samotu naruší příchod cizího mladého muže, který sice na jedné straně v obou probudí touhu po lásce, současně však tragicky rozbije jejich dosavadní svět. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (6)
Lawrence píše o sexualitě, osamělosti a svobodě (ono je to samozřejmě trošku složitější...). Jako teenagera mě The Fox uchvátil. Vyznívá trošku jinak než povídka, anžto se zdá, že ve filmové adaptaci na sebe nechá Jill (ač varována) strom spadnout (tudíž méně úkladné, leč zoufalejší). Velmi smutný obraz života bez muže, jehož náhlý příchod však způsobí zhroucení určitého, byť neúplného vztahu. Boj o identitu, boj o teritorium, boj o vše. Aneb co je štěstím jednoho, bývá někdy zkázou druhého. ()
Oscar 1 nominace: Hudba ()
║Rozpočet $-miliónov║Tržby USA $19,146,711║Tržby Celosvetovo $-║ ()
25. Zlatý Glóbus za rok 1967 - cena (1) - *Nejlepší zahraniční (anglicky mluvící) film - Kanada + nominace (3) - Nejlepší herečka (drama) - Anne Heywood, Nejlepší režie - Mark Rydell, Nejlepší scénář - Lewis John Carlino, Howard Koch ()
Typický příběh bisexuálního trojúhelníku se třemi hlavními a jednou vedlejší postavou. S tím si tento Rydellův debut krásně vystačil. Jedná se vlastně o rovný souboj mezi heterosexuálním mužem a homosexuální ženou v němž musí vždy vyhrát muž a znovu nastolit "přirozený řád". Film sledoval, a já jsem to jako divák tak alespoň vnímal, takový víceméně obraz podvědomé přitažlivosti mezi dvěma ženami v tomto případě mezi Jill a Ellen (spolužačky s univerzity) a převádí ho do intenzivního a vášnivějšího vztahu. Scény v ložnici při líbání a náruživém objímaní toho byly zářným příkladem. Ellen sehrála ve stahu roli muže protože vypadala o mnoho mužněji než ženštější Jill. Spád film dostane až když na farmu přijíždí muž jménem Paul Renfield námořník na dovolené, který si sem jede připomenout své bezstarostné dětství, plné veselých a šťastných chvilek. Snímek byl (dnes už je to víceméně k smíchu), ve své době označen jako tvrdý příklad pornografie, která profitovala s podbízivého sexu, z morbidnosti a zvídavosti a obsahuje oplzlé a živočišné scény. Ve své době se jednalo o společensky nepřijatelný film, s trochu smutným, ale bohužel i zde na místě vyřešeným koncem v podobě skončené lesbické minulosti. Film velice blízký alespoň svým tématem jinému filmu a sice Aldrichovskému "The Killing of sister George" z roku 1968. ()
Reklama