Chemické složení
Jedná se o průměrné složení látky ve hvězdě. Vyjadřuje se relativním zastoupením jednotlivých prvků. Nejhojnějším prvkem je vodík (téměř 80 % všech atomů), následuje helium (téměř 20 %). Všechny ostatní prvky dohromady představují jen asi 2 % všech atomů ve vesmíru.
Chemické složení není konstantní, ale s časem se mění. Nejlépe je prostudováno u Slunce, protože s ním máme přímý kontakt díky slunečního větru, což je expandující svrchní části sluneční atmosféry. Nicméně jeho chemické složení se neurčuje ze slunečního větru, ten vzniká až v koróně. Spíše se používá spektroskopická metoda se započtením vývojových efektů pomocí modelů. Poměrné zastoupení určitých chemických prvků v kosmických objektech, nazývané též abundance, se v astrofyzice nejčastěji vyjadřuje v logaritmech počtu atomů vztažených vůči takovému množství látky, v němž je obsaženo právě 1012 atomů vodíku (zastoupení počtu), případně 1012 kg vodíku (hmotnostní zastoupení).
V následující tabulce je uvedeno standardní chemické složení povrchových vrstev Slunce, které můžeme ze Země bezprostředně analyzovat. Z údajů vyplývá, že na 1 000 atomů vodíku v povrchových vrstvách Slunce připadá 85 atomů helia a 1,2 atomu lehčích prvků, tj. kyslíku, uhlíku, dusíku nebo neonu, a 0,14 atomu těžších prvků. 1 000 kg sluneční látky je tvořeno 733 kg vodíku, 249 kg helia a 17 kg jiných prvků: 8 kg kyslíku, 3 kg uhlíku, 1,6 kg železa, 1,2 kg neonu, 0,9 kg dusíku, 0,7 kg křemíku, 0,5 kg síry a dalšími prvky. Střední atomová hmotnost sluneční směsi je 1,36 u, střední atomová hmotnost zcela ionizovaného materiálu je 0,60 u.
Prvek | atomy | hmotnosti | Prvek | atomy | hmotnosti |
H | 12,00 | 12,00 | Ar | 6,80 | 8,40 |
He | 10,93 | 11,53 | Ni | 6,30 | 8,07 |
O | 8,82 | 10,02 | Ca | 6,30 | 7,90 |
C | 8,52 | 9,60 | Al | 6,39 | 7,78 |
Fe | 7,60 | 9,35 | Na | 6,25 | 7,61 |
Ne | 7,92 | 9,22 | Cr | 5,85 | 7,57 |
N | 7,96 | 9,11 | Cl | 5,60 | 7,20 |
Si | 7,52 | 8,97 | Mn | 5,40 | 7,14 |
Mg | 7,42 | 8,81 | P | 5,52 | 7,01 |
S | 7,20 | 8,71 | Co | 5,10 | 6,90 |
Vnitřní chemické složení slunečního materiálu se od složení materiálu na povrchu poněkud liší. Směrem do centra (jak to dokládají i helioseismometrická měření) roste abundance helia. To je zcela ve shodě s naší představou, že právě v centrálních částech naší hvězdy se vodík postupně termonukleárně spaluje na helium.