iBet uBet web content aggregator. Adding the entire web to your favor.
iBet uBet web content aggregator. Adding the entire web to your favor.



Link to original content: http://encyklopedie.c-budejovice.cz/clanek/zvony
zvony | ENCYKLOPEDIE ČESKÝCH BUDĚJOVIC
ZAVŘÍT MENU

zvony

Kovové hudební bicí nástroje, umisťované na věže a zvonice, které svými tóny informují obyvatelstvo o čase, událostech a případném nebezpečí; jejich uměleckořemeslné zpracování, tvar, výzdoba a nápisy jsou dány proměnami slohů a účelu použití.

/clanek/zvonarstviVěže všech kostelů v Českých Budějovicích byly opatřeny jedním nebo několika zvony, konkrétní zprávy o nich jsou však až od začátku 16. století. Jejich tvůrci byli z větší části místní zvonaři. Jen soupravu pro Černou věž zhotovil S. Kreutz z Lince. Zvony sloužily svému účelu, dokud pro opotřebování nepraskly, takže musely být přelity nebo opatřeny nové. V několika případech vzaly za své při zrušení kostelů. Vážně byly zvony ohroženy za první světové válkydruhé světové války při rekvizicích k získání kovu pro výrobu děl. Pouze některé historicky a umělecky hodnotné zvony zůstaly ušetřeny, mladší byly většinou zabaveny a zničeny. K jejich náhradě došlo jen v několika případech.

O nejstarších zvonech v původně farním kostele svatého Prokopa a svatého Jana Křtitele údaje chybějí. V letech 1546 a 1548 ulil konvář Štěpán 2 zvony, 1609 dodal V. Arnold další, který 1804 přelil Josef Perner (1747—1809) a za první světové války byl odvezen. K 2017 existují zvony Svatý JanSvatý Prokop (výška 96 cm, nápis: TENTO ZWON SLIT GEST KE CZTI A CHWALE PANV BOHV A SWATEMV JANV SWATEMV PROKOPV 1546) a Jan Křtitel (výška 75 cm, nápis: anno MDXLVIII: da pacem domine in diebus nostris quia non est alius quis pugnet pro nobis nisi tu deus noster alleluia 1548).

dominikánském konventu byla klášterní věž postavena až 1476 a není jisté, zda byla opatřena zvony. Roku 1728 ulil Jiří Václav Kohler soupravu tří zvonů, které byly po zrušení kláštera prodány. Nový majitel největší rozbil, zbývající dva byly na žádost věřicích ponechány. Svatý Dominik (výška 112 cm, nápis: G.W.I.KOHLER CANE MICANTE VERA QVIES EX SIDERE SPERATVR) za první světové války propadl rekvizici. Zbyl pouze Svatý Petr mučedník (výška 85 cm, nápis: G.W.I.KOHLER A FVLMINE ET GRANDINE EX VRGENTE LIBERET NOS SANCTVS PRAESENS).

Černá věž, městská zvonice, byla dostavěna 1577, ale již 1573 na ni byly přeneseny těžké zvony z věže kostela svatého Mikuláše. Roku 1631 dodal další V. Arnold, 1723 musel být přelit prasklý zvon Bumerin a pro zachování souzvuku byly přelity i funkční zvony MartaPoledník. Ten byl za první světové války zabaven a zničen. Vážil 1 071 kg a nesl nápis: AB IGNE FVLGERE ET TEMPESTATE LIBERA NOS DOMINE IESV CHRISTE SYLVIVS KREYZ LINCENSIS ME FVDIT. Dochovány jsou: Marta (výška 120 cm, hmotnost 1 742 kg, nápis: +SANCTE DEVS SANCTE FORTIS SANCTE IMMORTALIS MISERERE NOBIS+SYLVIVS KREYZ LINCENSIS ME FVDIT. (1723)); Budvar, který nahradil zvon Poledník (hmotnost 1 100 kg, nápis: České Budějovice 1265—1995 / Budějovický Budvar 1895—1995); největší Bumerin, který původně zhotovil 1507 kovář a puškař Mikuláš, po prasknutí jej přelil 1723 S. Kreuz; zvon Oktáva (hmotnost 434 kg, výška 74 cm, nápis: HONORI ET VENERATIONI DIVIS CAROLO ELISABETHAE ET MARGARETHAE IN ANNO ISTO FVSA./ SILVIVS CREVZ GOSS MICH IN LINZ ANNO 1723+); Maria, kterou 1676 ulil Pavel Jiří Haag († 1702) a 1684 znovu přelil (hmotnost 163 kg, výška 53 cm, nápis: +GOSS MICH PAVL HAG IN PVDWE ANNO 1684+ SANCTA MARIA ORA PRO NOBIS), dále Stříbrný; (hmotnost 795 kg, výška 90 cm, nápis: REX GLORIAE / VENI NOBIS CVM PACE / MDCXXX. ADALBERTVS ARNOLD HAT MICH GEGO(SSEN) – MARIA / HILF MIR VON NOT / O MARIA) a poslední Umíráček (hmotnost 65 kg, výška 35 cm, nápis: IESVS MARIA IOSEPH S: BARBARA REIN / SOLLEN ALLEN STERBENDEN GNEDIG VND PARMHERZIG SEIN / SILVIVS CRVCE GOSS MICH IN PVDWEIS ANNO 1705). Vedle zvonů se na Černé věži dochovaly velký cimbál z 1577 a malý cimbál z 1583.

Pro kostel svatého Václava, vysvěcený 1870, dodal 3 zvony Rudolf Perner. Zvony od téhož zvonaře pro kostel Růžencové Panny Marie, vysvěcený 1901, se nedochovaly. Do kostela Božského srdce Páně byl zavěšen jediný zvon, pořízený 1948. Suchovrbenské zvonařství R. Pernera v národní správě ulilo bronzový zvon též pro kostel Nejsvětější Trojice při morovém špitálu na Pražském předměstí, dle datace na jeho plášti 1946.

Pro kostel svatého Jana Nepomuckého vyrobila firma Perner a syn 4 zvony: zvon Svatý Jan Nepomucký, který byl laděný do Fis, měl v průměru 113 cm, vážil 823 kg a byl na něm vyobrazen svatý Jan Nepomucký s nápisy: Zvon tento byl ulit léta Páně 1925Ke cti a slávě boží, víře k rozmachu, nevěře k postrachu; zvon Svatý Šimon, který byl laděn do A 1, měl v průměru 94 cm, vážil 487 kg a nesl obraz svatého Šimona s nápisy: Zvon tento byl ulit léta Páně 1925 od staromistra Rudolfa Pernera a jeho syna v Českých Budějovicích a Budiš zde na věčnou paměť psáno, že dílo toto Jeho bisk. Milostí Šimonem Bártou bylo věnováno a po něm zvonu jméno Šimon dáno; zvon Svatý Antonín Padovský, který byl laděný do H 1, měl průměr 83,6 cm, vážil 339 kg a nesl vyobrazení svatého Antonína Padovského s nápisy: Sancte Antoni Pad., ora pro nobis! a Laboratus sum a domino Rudolfo Perner et filio eius Budvicii; zvon Svatá Maria, který byl laděn do Cis 2, v průměru měl 75,5 cm, vážil 251,5 kg a byl ozdoben obrazem Panny Marie s nápisy: Huc fuge seccator, nam contra daemonem Jesus hunc et Domina Virgo Maria dedit! a Me fudit magister Rudolfus Perner et filius Boh. Budvicii anno jubilei 1925. Dne 7. 6. 1925 byly slavnostně posvěceny biskupem Š. Bártou a zavěšeny do věže; žádný z nich nepřečkal konec druhé světové války, a proto byl ulit 1948 v Manouškově brněnské zvonárně nový zvon pojmenovaný opět Svatý Jan Nepomucký, nese nápis ZA MÍR A BLAHO NAŠÍ VLASTI DRAHÉ Ó SV. JENE V NEBI ORODUJ MCMXLVIII Z DARU OSADNÍKŮ – ULIL R. MANOUŠEK JUN. ČESKÁ U BRNA. Sanktusový zvonek zde není přístupný.

Pro kostel svatého Vojtěcha ve Čtyřech Dvorech ulil zvony 1993 Rudolf Perner IV. (* 1969) v Pasově. Vojtěch nese nápisy pod čepcem na severní straně v jedné řádce BUDWEIS ČESKÉ BUDĚJOVICE, na severní straně krku v 11 řádcích, souměrných podle střední osy DIE GLOCKEN FÜR ST. VOJTECH SIND ALS ZEICHEN DER VERBUNDENHEIT UND DES GLAUBENS GESTIFTET VON GLOCKENGIESSER RUDOLF PERNER UND DEM ROTARY CLUB PASSAU WAS JE GUTES ODER BÖSES ÜBER DEN MENSCHEN GEKOMMEN IST, HABEN DIE MENSCHEN GEMACHT. (ADALBERT STIFTER) a na jižní straně krku pod reliéfem svatého Vojtěcha ve dvou řádcích SVATÝ VOJTĚCHU, BOŽSKOU ÚTĚCHU, VÍRU A ÚRODU, VYPROŠUJ NÁM.

Zvon Nejsvětější Trojice má pod čepcem na severní straně uvedeno v jedné řádce BUDWEIS ČESKÉ BUDĚJOVICE, na severní straně krku pak ve 14 řádcích, souměrných podle střední osy 1700 PILSEN 1760 BUDWEIS 1946 IN GRÖSSTER NOT DER NACHKRIEGSZEIT MIT DER HILFE DES BISCHOFSSTUHLES PASSAU WURDE DIE GLOCKENGIESSEREI VON RUDOLF PERNER (* 1899) UND SOHN RUDOLF (* 1929) IN PASSAU WIEDER AUFGEBAUT 1993 IN TIEFER VERBUNDENHEIT DER PERNERS ZU BÖHMEN UND IN GEDENKEN AN DIE VERSTORBENEN GOSS DIESE GLOCKEN RUDOLF PERNER (* 1969) a na jižní straně krku pod reliéfem ve 3 řádcích VE JMÉNU OTCE I SYNA I DUCHA SVATÉHO IN NOMINE PATRIS ET FILII ET SPIRITUS SANCTI IM NAMEN DES VATERS, DES SOHNES UND DES HEILIGEN GEISTES.

Do zaniklého špitálu s kostelem svatého Václava dodal zvon V. Arnold 1610. Byl zničen při požáru města 1641, jeho rozměry, výzdoba a nápis nejsou známy. Roku 1683 pro kostel přelil P. J. Haag starší zvon který 1724 znovu přelil J. V. Kohler, ale po zrušení kostela 1786 byl již nezvěstný. 

AUTOŘI:
doc. PhDr. Miroslav Novotný CSc.
Karel Pletzer
PhDr. Daniel Kovář

LITERATURA:
  •      KOBLASA, Pavel a KOVÁŘ, Daniel. Kniha o Černé věži. Rudolfov: Jelmo, 1997. 102 s. ISBN 80-238-1620-9.

  •      JUNGMANNOVÁ, Pavla. Zvony a zvonaři na Českobudějovicku. In: Výběr: časopis pro historii a vlastivědu jižních Čech. České Budějovice: Jihočeské muzeum, 2008, roč. 45, č. 3, s. 187—197. ISSN 1212-0596.

  •      KOVÁŘ, Daniel. Soupis zvonů na okrese České Budějovice před válečnou rekvizicí z let 1941—1942. In: Staré Budějovice: sborník prací k dějinám královského města Českých Budějovic. České Budějovice: Historicko-vlastivědný spolek v Českých Budějovicích, 2013, č. 5. ISSN 1804-3186.

    [s. 117—157.]