dbo:abstract
|
- Cassiův purpur (také zlatý purpur či Cassiovo zlato) je purpurový pigment, který vzniká reakcí soli zlata s chloridem cínatým. Používá se k barvení skla do červena, ale také jako průkaz přítomnosti zlata v chemických testech. Poprvé jej připravil v roce 1673 německý lékař v Hamburku. Příprava této látky zahrnuje rozpuštění zlata v lučavce královské, následně zreaguje s roztokem SnCl2. Chlorid cínatý vyredukuje z chlorozlatité kyseliny, která vznikla rozpuštěním zlata v lučavce královské, elementární zlato ve formě koloidních částeček, které jsou stabilizovány SnO2. Cassiův purpur se užíval k výrobě rubínově červeného skla, při zdobení porcelánu, přípravě glazur a emailů. Rubínové sklo bylo později nahrazováno levnějším sklem obsahujícím selen. (cs)
- Goldpurpur ist ein aus feinverteiltem Gold bestehendes purpurfarbiges Farbpigment. Goldpurpur wurde und wird zur Herstellung von rubinrotem Glas, dem Goldrubinglas, verwendet. Goldpurpur wird bevorzugt in wässriger Lösung durch die Reaktion von Gold(III)-chlorid mit Zinn(II)-chlorid hergestellt. Die entstehende Lösung enthält kolloidales Gold, gebunden an kolloidales Zinndioxid als Trägermaterial. Dieses Verfahren zur Herstellung mit Zinn(II)-Salz wurde vom deutschen Arzt Andreas Cassius entwickelt, weshalb das Zinndioxid-haltige Produkt nach ihm Cassius'scher Goldpurpur, Cassius-Gold oder Cassius'scher Purpur genannt wird. Es ist sehr hitzebeständig und erscheint auch in größerer Schichtdicke nicht schwarz. Goldpurpur an sich und auch die Verwendung von metallischem Zinn als Reduktionsmittel waren aber schon vor Cassius bekannt. (de)
- La pourpre de Cassius (encore appelé or pourpre) est un pigment minéral obtenu par réaction chimique du trichlorure d'or avec l'étain. Elle doit son nom au chimiste allemand du XVIIe siècle Andreas Cassius (1605-1673) qui ne fut toutefois ni son découvreur, ni le premier à l'utiliser pour colorer le verre et la porcelaine, ni même l'auteur de l'ouvrage décrivant son procédé de fabrication : son fils, portant le même nom, décrit le processus dans son livre De Auro publié en 1685. Mais une publication antérieure datant de 1659 mentionnait déjà le procédé, utilisé dès 1679 à la manufacture de verre de Potsdam. La pourpre de Cassius est produite par réduction de chlorure aurique (AuCl3) en solution aqueuse avec du chlorure stanneux (SnCl2). Le précipité résultant, de couleur pourpre, se compose de nanoparticules d'or métallique fixé sur un support de dioxyde d'étain (SnO2). Ces nanoparticules, une fois en suspension dans l'eau où dans d'autres milieux fluides comme le verre en fusion, forment avec ce fluide une variété d'or colloïdal. La pourpre de Cassius est très résistante à la chaleur et ne prend pas une teinte noire même en grandes épaisseurs. La pourpre de Cassius reste utilisée en cristallerie pour colorer le verre en rouge (on obtient ainsi le rubis doré ou « verre groseille »), en peinture sur porcelaine, dans la glaçure des céramiques et dans la fabrication des émaux. Elle tend cependant de plus en plus à être remplacée par un pigment à base de sélénium, beaucoup moins onéreux. (fr)
- Purple of Cassius is a purple pigment formed by the reaction of gold salts with tin(II) chloride. It has been used to impart glass with a red coloration (see cranberry glass), as well as to determine the presence of gold as a chemical test. Generally, the preparation of this material involves gold being dissolved in aqua regia, then reacted with a solution of tin(II) chloride. The tin(II) chloride reduces the chloroauric acid from the dissolution of gold in aqua regia to a colloid of elemental gold supported on tin dioxide to give a purple precipitate or coloration. When used as a test, the intensity of the color correlates with the concentration of gold present. This test was first observed and refined by a German physician and alchemist, Andreas Cassius (1600–1676) of Hamburg, in 1665. Berzelius later made a detailed study of the purple of Cassius. The colour also attracted attention from Faraday. Richard Adolf Zsigmondy, who earned the 1926 Nobel Prize for chemistry, says that "Several of the red gold divisions prepared with formaldehyde as well as those reduced with phosphorus appeared perfectly clear in ordinary daylight (like good red wine). They did not settle out their gold, and I was therefore able to call them rightly chemical solutions. In Thomas Graham’s dialysis, however, they behaved like : the gold particles did not pass through the . This showed my gold divisions their proper place, namely, that they belonged to the colloidal suspensions." (en)
- La porpora di Cassio è un pigmento minerale ottenuto tramite una reazione chimica tra il cloruro aurico e lo stagno. Deve il suo nome al chimico Tedesco del XVII secolo Andreas Cassius (1605-1673), che non fu tuttavia néil suo scopritore, né il primo ad utilizzarla per colorare il vetro o la porcellana, e neppure l’autore del libro che ne descrive la fabbricazione. La porpora di Cassio è prodotta tramite una reazione di ossidoriduzione di cloruro aurico in soluzione acquosa con del cloruro stannoso SnCl2. Il precipitato che ne risulta, di color porpora, è composto da nanoparticelle di oro metallico fissate su un supporto di diossido di stagno. Queste nanoparticelle, una volta in sospensione in acqua o in altri fluidi come il vetro fuso, formano con questo fluido un tipo di oro colloidale. La porpora di Cassio è molto resistente al calore e non si annerisce neppure se stesa in strato spesso. La porpora di Cassio viene utilizzata per colorare il vetro di rosso (si ottiene così il vetro cranberry), nella pittura della porcellana, nella vetrina per ceramica e nella fabbricazione di smalto. Tuttavia, tende sempre più a essere sostituita da un pigmento a base di selenio, molto meno costoso. (it)
- Кассиев пу́рпур — красная минеральная краска. Препарат золота, употребляющийся в стеклянном деле для окрашивания стекла в красный цвет и при живописи по стеклу и фарфору. Назван по имени Андреаса Кассия, врача и стекловара из Гамбурга, жившего в XVII веке. Кассиев пурпур, введённый в расплавленную стеклянную массу, даёт великолепно окрашенное рубиновое стекло, количество затрачиваемого при этом золота ничтожно. Приготовляется смешением на холоде раствора хлорного золота с раствором хлористого олова и нашатыря. В зависимости от способа приготовления состав его очень различен и содержит от 18 до 40 % золота и от 50 до 82 % окиси олова. Также эта реакция используется для обнаружения золота. (ru)
- Purpura Kasjusza – zol złota barwy czerwonej stosowany do produkcji szkła rubinowego, barwienia porcelany i emalii. Nazwa pochodzi od nazwiska niemieckiego lekarza i chemika z Lejdy, który opisał substancję w dziele De Auro w 1685 roku. Była ona jednak znana już wcześniej, od czasów starożytnego Egiptu; sposób barwienia koloidalnym złotem szkła i ceramiki znali Georgius Agricola i Paracelsus. Metodę produkcji koloidalnego kompleksu z chlorku złota(III) i wodorotlenku cyny(II) opisał w 1659 roku Johann Glauber, a alchemik i wykładowca uniwersytetu w Wittenberdze w manufakturze w Poczdamie produkował seryjnie pomiędzy 1679 a 1689 rokiem szklane wyroby, z których wiele zachowało się do dziś. Purpurę Kasjusza można otrzymać działaniem chlorku cyny(II) na roztwór kwasu chlorozłotowego lub chlorku złota(III). W zależności od warunków reakcji, złoto osadzone na cząsteczkach nadają kolor od czerwonego do purpurowego. (pl)
|
rdfs:comment
|
- Cassiův purpur (také zlatý purpur či Cassiovo zlato) je purpurový pigment, který vzniká reakcí soli zlata s chloridem cínatým. Používá se k barvení skla do červena, ale také jako průkaz přítomnosti zlata v chemických testech. Poprvé jej připravil v roce 1673 německý lékař v Hamburku. Příprava této látky zahrnuje rozpuštění zlata v lučavce královské, následně zreaguje s roztokem SnCl2. Chlorid cínatý vyredukuje z chlorozlatité kyseliny, která vznikla rozpuštěním zlata v lučavce královské, elementární zlato ve formě koloidních částeček, které jsou stabilizovány SnO2. (cs)
- Goldpurpur ist ein aus feinverteiltem Gold bestehendes purpurfarbiges Farbpigment. Goldpurpur wurde und wird zur Herstellung von rubinrotem Glas, dem Goldrubinglas, verwendet. Goldpurpur wird bevorzugt in wässriger Lösung durch die Reaktion von Gold(III)-chlorid mit Zinn(II)-chlorid hergestellt. Die entstehende Lösung enthält kolloidales Gold, gebunden an kolloidales Zinndioxid als Trägermaterial. Dieses Verfahren zur Herstellung mit Zinn(II)-Salz wurde vom deutschen Arzt Andreas Cassius entwickelt, weshalb das Zinndioxid-haltige Produkt nach ihm Cassius'scher Goldpurpur, Cassius-Gold oder Cassius'scher Purpur genannt wird. Es ist sehr hitzebeständig und erscheint auch in größerer Schichtdicke nicht schwarz. Goldpurpur an sich und auch die Verwendung von metallischem Zinn als Reduktionsmit (de)
- Purple of Cassius is a purple pigment formed by the reaction of gold salts with tin(II) chloride. It has been used to impart glass with a red coloration (see cranberry glass), as well as to determine the presence of gold as a chemical test. Generally, the preparation of this material involves gold being dissolved in aqua regia, then reacted with a solution of tin(II) chloride. The tin(II) chloride reduces the chloroauric acid from the dissolution of gold in aqua regia to a colloid of elemental gold supported on tin dioxide to give a purple precipitate or coloration. (en)
- La pourpre de Cassius (encore appelé or pourpre) est un pigment minéral obtenu par réaction chimique du trichlorure d'or avec l'étain. Elle doit son nom au chimiste allemand du XVIIe siècle Andreas Cassius (1605-1673) qui ne fut toutefois ni son découvreur, ni le premier à l'utiliser pour colorer le verre et la porcelaine, ni même l'auteur de l'ouvrage décrivant son procédé de fabrication : son fils, portant le même nom, décrit le processus dans son livre De Auro publié en 1685. Mais une publication antérieure datant de 1659 mentionnait déjà le procédé, utilisé dès 1679 à la manufacture de verre de Potsdam. (fr)
- La porpora di Cassio è un pigmento minerale ottenuto tramite una reazione chimica tra il cloruro aurico e lo stagno. Deve il suo nome al chimico Tedesco del XVII secolo Andreas Cassius (1605-1673), che non fu tuttavia néil suo scopritore, né il primo ad utilizzarla per colorare il vetro o la porcellana, e neppure l’autore del libro che ne descrive la fabbricazione. (it)
- Purpura Kasjusza – zol złota barwy czerwonej stosowany do produkcji szkła rubinowego, barwienia porcelany i emalii. Nazwa pochodzi od nazwiska niemieckiego lekarza i chemika z Lejdy, który opisał substancję w dziele De Auro w 1685 roku. Była ona jednak znana już wcześniej, od czasów starożytnego Egiptu; sposób barwienia koloidalnym złotem szkła i ceramiki znali Georgius Agricola i Paracelsus. Metodę produkcji koloidalnego kompleksu z chlorku złota(III) i wodorotlenku cyny(II) opisał w 1659 roku Johann Glauber, a alchemik i wykładowca uniwersytetu w Wittenberdze w manufakturze w Poczdamie produkował seryjnie pomiędzy 1679 a 1689 rokiem szklane wyroby, z których wiele zachowało się do dziś. (pl)
- Кассиев пу́рпур — красная минеральная краска. Препарат золота, употребляющийся в стеклянном деле для окрашивания стекла в красный цвет и при живописи по стеклу и фарфору. Назван по имени Андреаса Кассия, врача и стекловара из Гамбурга, жившего в XVII веке. Кассиев пурпур, введённый в расплавленную стеклянную массу, даёт великолепно окрашенное рубиновое стекло, количество затрачиваемого при этом золота ничтожно. (ru)
|