iBet uBet web content aggregator. Adding the entire web to your favor.
iBet uBet web content aggregator. Adding the entire web to your favor.



Link to original content: http://cs.wikipedia.org/wiki/Zdice
Zdice – Wikipedie Přeskočit na obsah

Zdice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Zdice
Pěší zóna v centru města
Pěší zóna v centru města
Znak města ZdiceVlajka města Zdice
znakvlajka
Lokalita
Statusměsto
Pověřená obecBeroun
Obec s rozšířenou působnostíBeroun
(správní obvod)
OkresBeroun
KrajStředočeský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel4 120 (2024)[1]
Rozloha13,81 km²[2]
Nadmořská výška268 m n. m.
PSČ267 51
Počet domů1 174 (2021)[3]
Počet částí obce3
Počet k. ú.3
Počet ZSJ4
Kontakt
Adresa městského úřaduHusova 2
267 51 Zdice
info@mesto-zdice.cz
StarostaBc. Antonín Sklenář, MBA
Oficiální web: www.mesto-zdice.cz
Zdice na mapě
Zdice
Zdice
Další údaje
Kód obce532011
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zdice (německy Zditz) jsou město v okrese Beroun ve Středočeském kraji, asi 9 km jihozápadně od Berouna. Žije zde přibližně 4 100[1] obyvatel.

Město se nachází v kotlině kudy protékají říčka Litavka od jihu, Červený a Stroupnický potok od jihozápadu.

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1147.

Obecní správa

[editovat | editovat zdroj]

Části města

[editovat | editovat zdroj]

Součástí města je také základní sídelní jednotka Zdice-u nádraží. K městu patří také Mlýnský Ostrov a V Hroudě. Sousedními obcemi sídla jsou Svatá, Tmaň, Chlustina, Bavoryně, Chodouň, Králův Dvůr, Trubín a Hředle.

Od 1. ledna 1980 do 23. listopadu 1990 k městu patřila i Bavoryně.[4]

6. května 1872 byly Zdice povýšeny na městys, od 1. července 1994 jsou Zdice městem.

Územněsprávní začlenění

[editovat | editovat zdroj]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Praha, politický i soudní okres Hořovice[5]
  • 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Hořovice
  • 1868 země česká, politický i soudní okres Hořovice
  • 1939 země česká, Oberlandrat Plzeň, politický i soudní okres Hořovice[6]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Beroun, soudní okres Hořovice[7]
  • 1945 země česká, správní i soudní okres Hořovice[8]
  • 1949 Pražský kraj, okres Hořovice[9]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Beroun
  • 2003 Středočeský kraj, okres Beroun, obec s rozšířenou působností Beroun

Zdice se znak pokoušely získat v letech 1947 a 1972.[10] Znak dostaly až 1. února 1995, ve znaku jsou dvě stříbrné lilie v rudém poli třikrát stříbrno-modře podtrhnuty.

Společnost

[editovat | editovat zdroj]

V městysi Zdice (3160 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[11]

  • Instituce a průmysl: poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, četnická stanice, katol. kostel, 2 chudobince, 2 výroby cementového zboží, 2 cihelny, cukrovar, důl VII Pražské železářské společnosti, elektrárna, hutě Petzold a spol., 2 mlýny, 3 pily, 2 stavitelé, továrna na hospodářské stroje, vápenice
  • Služby (výběr): 2 lékaři, 5 autodopravců, biograd invalidů, 4 cukráři, drogerie, velkoobchod s drogami a zbožím lékárnickým, velkoobchod s dřívím, fotoateliér, 2 hodináři, 8 hostinců, 2 hotely (Huml, Pelc), hudební škola, 2 knihkupectví, lékárna U České koruny, 2 restaurace, Občanská záložna, Okresní záložna hospodářská, 3 obchody s vínem, 3 zahradnictví, zubní ateliér, 2 železářství

V obci Černín (přísl. Svatá, 620 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Zdic) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[12] velkoobchod s dřívím, 5 hostinců, Dělnický konsum, kovář, lom, 2 obuvníci, pekař, pokrývač, řezník, 4 obchody se smíšeným zbožím, Spořitelní a záložní spolek pro Svatou, obchod se střižním zbožím, 2 trafiky

Ve vsi Knížkovice (279 obyvatel, samostatná ves se později stala součástí Zdic) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[13] výroba cukrovinek, hostinec, výroba keksů, konsum Včela, obuvník, obchod se smíšeným zbožím, trafika, vinice

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
  • Kostel Narození Panny Marie (u hlavní silnice)
  • Měšťanský dům U krále Václava IV., naproti kostelu
  • Městské kino (v Zahradní ulici; zrušeno)

Dopravní síť

[editovat | editovat zdroj]

Městem vede silnice II/605 Praha – Beroun – Plzeň – Rozvadov. Z města také vychází silnice II/236 Zdice – Roztoky – Křivoklát – Lány – Smečno – Slaný-Kvíc. Okolo města vede dálnice D5 s exitem 28 (Bavoryně). Do města dále vedou silnice III. třídy.

Autobusová doprava 2024

[editovat | editovat zdroj]

Autobusovou dopravu ve městě Zdice zajišťuje společnost Arriva Střední Čechy. Město je součástí Pražské integrované dopravy (PID). Ve městě se nacházejí zastávky Zdice,autoservis, Zdice,nám., Zdice,škola a Zdice,rozc.k žel.st. V Černíně se nachází zastávka Zdice,Černín a v Knížkovicích zastávka Zdice,Knížkovice. Město obsluhují autobusové linky 384, 394, 526, 640 a 641. Linka 384 vyjíždí z Prahy ze Zličína a pokračuje dále ve směru Loděnice, Vráž, Beroun, Králův Dvůr, Zdice, Bavoryně, Žebrák, Tlustice a Hořovice. Linka 394 začíná v Praze v Nových Butovicích a pokračuje dále ve směru Beroun, Králův Dvůr a Zdice. Linka 526 propojuje Zdice, Bavoryni, Hředle, Chlustinu, Žebrák, Točník a Bzovou. Linka 640 propojuje Čenkov, Jince, Běštín, Hostomice, Lhotku, Lochovice, Libomyšl, Chodouň a Zdice. Linka 641 spojuje Beroun, Králův Dvůr, Zdice, Stašov, Otmíče, Praskolesy, Kotopeky a Hořovice.

Železniční doprava 2024

[editovat | editovat zdroj]

Zdické nádraží leží na železničním uzlu, kde se kříží dvoukolejná elektrizovaná celostátní železniční trať 170 Praha–Plzeň a jednokolejná regionální železniční trať 200 Zdice–Protivín. Ve městě zastavují osobní vlaky linek S60 a S70 a rychlíky linek R16 a R26. Osobní vlaky linky S60 spojují Zdice s Berounem a opačným směrem s Příbramí, Březnicí, Blatnou a Strakonicemi. Linka S70 zajišťují spojení mezi Berounem, Zdicemi, Hořovicemi, Rokycanami, Plzní, Dobřany, Přešticemi, Švihovem a Klatovy, přičemž v úseku Beroun–Kařez je začleněna do Pražské integrované dopravy (PID) a v úseku Kařez–Klatovy spadá pod linku P2 Integrované dopravy Plzeňského kraje (IDPK). Rychlíky linky R16 denně spojují Zdice s Prahou, Berounem, Hořovicemi, Rokycanami, Plzní, Dobřany, Přešticemi, Švihovem, Klatovy, Nýrskem a Železnou Rudou. Všechny tři linky jsou provozované společností České dráhy. Rychlíky linky R26, provozované společností ARRIVA vlaky spojují Zdice s Prahou, Berounem, Příbramí, Březnicí, Pískem, Protivínem a Českými Budějovicemi. O víkendech a svátcích během letní sezóny zastavuje na zdickém nádraží také spěšný vlak Českých drah linky T6 s názvem Cyklo Brdy, směřující z Prahy do Blatné. Během letních prázdnin vyjíždí turistický vlak Cyklohráček z Prahy hlavního nádraží a pokračuje přes Dobřichovice, Řevnice, Beroun, Zdice, Příbram, Březnici až do Rožmitálu, odkud se vrací zpět do Prahy.

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. Historický lexikon obcí České republiky - 1869–2011: IV. Abecední přehled obcí a částí obcí [online]. [cit. 2023-03-19]. Dostupné online. 
  5. Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  6. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  7. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  8. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28. 
  9. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22. 
  10. Zdice na hrady.cz
  11. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1915-1916. (česky a německy)
  12. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 130. (česky a německy)
  13. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 582. (česky a německy)
  14. Novotný, Václav: České dějiny I/2. Laichter, Praha 1913. S. 589

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]